Ital Emanuele Ridi poprvé odhalil pravý důvod, proč zůstal v Čechách. Ženy to nebyly!
7 pádů Honzy Dědka (29) - Emanuele Ridi
„O Vánocích tady budu už 29 let,“ prozradil Emanuele Ridi, který se proslavil svou roztomilou lámanou češtinou v televizní kulinářské show. Pravý důvod, proč před lety zůstal v Čechách, ale odhalil až teď.
Osmačtyřicetiletý kuchař, který okouzlil nejednu ženu, trochu váhá, když se ho zeptáte na to, zda se cítí být víc Italem nebo Čechem. „Jsem asi pořád ještě víc Italem, česky mluvím blbě. Ale když se vracím do Prahy, říkám, že letím domů,“ vysvětluje Ridi.
V Česku ho udržely ženy a strach z vojny
Emanuele Ridi rád tvrdí, že ho v Česku udržely krásné ženy a nechuť k vojenské službě. Češky však v jeho rozhodnutí zůstat v Praze zase tak významnou roli nehrály, daleko vážnější důvod byla vidina toho, že se bude muset pohledný Ital nechat ostříhat kvůli vojně.
„Přestěhoval jsem se do Česka, abych nemusel na vojnu. Měl jsem dlouhé vlasy a nechtěl jsem se ostříhat. A táta mi tady nabídl práci, protože tu měl obchod s oblečením,“ vzpomíná v 7 pádech Honzy Dědka Ridi, který se stal kuchařem z leknutí.
Vyučeným kuchařem po telefonu
Emanuele Ridi během třiceti let v Čechách vystřídal už několik slavných adres, kde si založil dobře fungující italskou restauraci, ale jak sám říká, k vaření si našel cestu daleko později.
„Nejsem vyučený kuchař, ale můj děda s babičkou měli restauraci a druhý děda s babičkou prodávali ovoce a zeleninu. Můj táta si vzal třetí manželku z jižního Tyrolska a ta mi udělala carbonaru a já jsem si uvědomil, že takhle to nejde,“ vypráví Ridi. Kulinářský zážitek ho donutil, aby se začal zajímat o to, jak správně italskou kuchyni uchopit, proto zavolal babičce.
„Začal jsem vařit, učila mě babička po telefonu. Stálo mě to nesmyslně moc, protože ten telefon byl drahý. S kamarádem jsme dováželi pečivo z Itálie a první restauraci jsem otevřel v roce 1998. V létě jsem přežil, ale pak přišla krutá zima. Ale zaplaťpánbůh se to chytlo, jedny noviny mi udělaly krásnou recenzi. Češi mi nejdřív házeli na hlavu těstoviny, chtěli je nechat dovařit, a taky mi řekli, že jsem Itálii neviděl ani na mapě,“ vzpomíná s úsměvem na těžké začátky v gastronomii v Česku Emanuele Ridi.