Bylinkářka radí: Zkuste na podzim v jídle napodobit naše předky
Podzim je podle bylinkářky Květy Šimkové období, ve kterém bychom se měli pokusit v jídle co nejvíc napodobit naše předky. Ti totiž sbírali sílu na náročnou sklizeň brambor a další činnosti. Jak se říkalo, vše muselo být na zimu pod střechou.
A tomu přizpůsobili své stravování. Na rozdíl od jarního setí potřebovali, aby tělo bylo i odolné dešti a plískanicím.Sice dobře věděli, že největší zdroj síly je tmavé maso, ovšem tehdy bylo vzácné. My to máme pochopitelně jednodušší, můžeme si ho dát, kdy chceme, ale zase nespotřebováváme skoro žádnou energii. Měli bychom ho jíst jako oni, jen v neděli. Při časté konzumaci je totiž příčinou srdečních či cévních chorob nebo dny. K večeři bychom ho neměli mít vůbec, je pro zažívací soustavu těžko stravitelné. Nejzdravější je maso vařené, to si ale v době, kdy ještě můžeme grilovat, dělá jen málokdo. Vítaným posílením organismu je losos, tuňák, sardinky.
Užijte si sklizeň
Podzim je i doba sklizně ovoce, vždyť dozrávají jablka, hrušky, švestky. Těm bychom se vůbec neměli vyhýbat, naopak! V tomto období se hodí i datle, fíky, rozinky a sušené ovoce vůbec. Výborné jsou i jedlé kaštany. Na podzim je poslední možnost před zimou, kdy se ještě dá jíst opravdu čerstvá zelenina. Dnes už polozapomenutý pastiňák, bílá ředkev, červená řepa, kedlubny, křen, houby. Kvůli posílení imunity by při nevlídném počasí v jídelníčku určitě neměla scházet cibule, česnek, kysané zelí. Je také vhodné pít po ránu vodu s čerstvým zázvorem. Výborná a u nás naštěstí stále oblíbenější je také dýně, která se dá připravit na mnoho způsobů. Je z ní například výtečná polévka. I zeleninové vývary se během celého podzimu a zimy hodí. Naopak rajčata, papriky, organismus ochlazují, těm bychom se měli v zimě vyhnout.
Zelenina by se měla buď lehce dusit nebo povařit. Výborné jsou třeba zadělávané kedlubny.
Foto: iStock
Přidejte obilí a bílkoviny
Vhodné jsou také vařené obilniny, zejména jáhly, rýže, pohanka. Tělo také v zimě vyžaduje víc bílkovin, výborným zdrojem jsou luštěniny (zejména bílé fazole). Koho nadýmají, ať k nim přikusuje tak dva dny starý chléb. Pokud jde o maso, lze doporučit hlavně krůtu a králíka, které jsou bohaté na bílkoviny a nejsou tučné.
Česnek proti nachlazení
Květa Šimková na zimu nedoporučuje žádné syrové potraviny. Tělo si žádá totiž teplo. A také ochranu v podobě potravin s antioxidačními účinky. Při začátku nachlazení doporučuje dát si stroužek česneku do úst na půl hodiny, pak ho vyplivnout a vypít horkou vodu se spoustou čerstvého zázvoru.
Určitě nic nezkazíte ani zvýšeným příjmem cibule. Pokud jde o citrusové plody, je to individuální. Jsou lidé, kterým pomáhají, i ti, jimž, škodí. Chce to prostě vyzkoušet. K večeru je vhodný mátový čaj, který podporuje imunitu a také zklidňuje žaludek.
Nezapomínejte snídat
Zima a hlavně mráz tělo vysušují. Proto bylinkářka doporučuje i přes jejich vysokou kalorickou hodnotu různé oříšky (zásadně neslazené), semínka, med, vaječná jídla, houby. Velmi důležitá je i snídaně. V tomto období se výborně hodí perník se skořicí nebo teplá ovesná kaše s ovocým pyré. Je-li snídaně teplá, dodá tělu nejen energii, ale i zvedne náladu.
Bylinky našich babiček
Už byla řeč o různých prostředcích proti nachlazení. Na kašel je stále nejlepší cibulová šťáva s medem, ale jen tekutým. Pokud jsou v něm krystalky, ty naopak dráždí. Ideální je nakrájet si spoustu cibule večer, zalít ji medem a do rána nechat louhovat. Výtečné je také kysané zelí, případně nakládané, třeba i v podobě různých salátů. Velice prospěšné je v kombinaci s křenem.
Naše babičky měly vždy pro případy nachlazení připravené bylinky, které nasušily přes léto – heřmánek, lichořeřišnici, lipový květ, šalvěj.
Kromě jídelníčku je dobré nezapomínat také na to, že na podzim a v zimě je ještě víc než kdy jindy důležitý biorytmus. To znamená chodit spát i vstávat ve stejnou dobu, v bytě větrat každý den nejméně třikrát na tři minuty. Topení totiž vysušuje sliznice a ty jsou pak náchylnější k nemocem.
Jan Janula
Mohlo by vás taky zajímat: