Bolest, která vás vyřadí ze života, není normální. Medicína ženy dlouho přehlížela
Potřeby žen se od těch mužských výrazně liší. Přesto bylo jejich tělo dlouhá léta zkoumáno méně a některé bolesti a potíže odbývány jako „normální součást ženství“. Co by se mělo změnit a proč je tak důležité zaměřit se na menstruační cyklus i v případě výběru doplňků stravy?
Setkáváte se dnes často s přehnaným přístupem k doplňkům stravy – tedy užíváním tolika látek, že to ve výsledku může spíš škodit než pomáhat?
Určitě. A nejvíc škodí podle mě přístup, že suplementy můžou všechno zachránit. Nejsem lékařka, takže nebudu vyjmenovávat, co komu škodí, ale vím, že základem je spánek, dobrá strava a pohyb. Suplementy to můžou doplnit, ale rozhodně by vás neměly zachraňovat jako jediná věc. Máme klinické studie na spoustu látek, třeba na šafrán nebo kreatin, které mají krásné a slibné výsledky – ale ani na nich bych nestavěla celý zdravý životní styl.
Kdo je Tereza Pivná
Zakladatelka značky InSync, která se zaměřuje na vývoj doplňků stravy pro ženy s ohledem na jejich hormonální cyklus – od reprodukčního věku a těhotenství až po perimenopauzu. Za vznikem značky stála její vlastní zkušenost s PCOS (Syndrom polycystických ovarií, nově také nazývaný jako polyendokrinní metabolický ovariální syndrom (PMOS) a prasklou cystou, kdy musela podstoupit akutní operaci a přišla o část vaječníku. Jako jediná možná léčba jí byla navrhnuta hormonální antikoncepce, což odmítla a začala se více zajímat o ženskou biologii a cyklickou suplementaci.
Vy sama jste měla PCOS, prasklou cystu a následnou operaci, po které vám zůstala jen část vaječníku. Jak moc právě tahle zkušenost změnila váš pohled na ženské zdraví?
Nejvíc mě změnilo to, co přišlo potom. Hodně jsem se ptala a téměř na všechno mi byla nabízena jediná odpověď – antikoncepce. Protože nejsem lékařka ani chemička, ale právnička, začala jsem hodně číst a hledat, jak tělo vlastně funguje a proč tu máme jednu zázračnou pilulku na všechno. A zhrozila jsem se. Čím víc jsem toho četla, tím víc jsem byla naštvaná.
Třebaže dávkování některých léků nikdo nepřizpůsoboval ženám, protože ženy do studií nezařazovali. Až v roce 2013 třeba americký úřad FDA zjistil, že ženy vylučují zolpidem (lék na spaní, pozn. red.) z těla pomaleji, a doporučenou dávku pro ně snížil na polovinu. Že u žen je o 50 procent vyšší šance, že bude infarkt zprvu diagnostikován špatně. A že na diagnózu endometriózy se čeká v průměru zhruba sedm až deset let. Ženy se ve výzkumu prostě přehlížely – ať už ve světě farmaceutickém nebo třeba světě běžeckých bot.
Bolest, která vás vyřadí z běžného života, normální není!
A co jste tehdy potřebovala vědět, ale nikdo vám to neřekl?
Asi obecně, jak moje tělo funguje. A že antikoncepce není odpověď na všechno, ani by neměla být. Pro někoho může být skvělou volbou v rámci specifické zdravotní indikace, ale měla jsem vědět, že existují i jiné možnosti – a že je v pořádku zeptat se na ně.
A taky že když přijdu s problémem k lékaři nebo za rodiči, nemusím přijmout „to je normální, holky to tak mají“. Starší generace to často vnímá jinak, protože jim se to říkalo taky. Přitom bolest, která vás vyřadí z běžného života, normální není.
Proč podle vás stále víme málo o tom, jak se potřeby žen liší od potřeb mužů – je to tím, že je výzkum v této oblasti tak náročný?
Je náročný a extrémně podfinancovaný. Ženy byly z klinického výzkumu dlouho vyřazovány s tím, že hormonální výkyvy komplikují výsledky. Jenže přesně ty rozdíly jsme měli zkoumat. Ve Spojených státech se to systematicky změnilo až v roce 1993, kdy se zahrnutí obou pohlaví do výzkumu financovaného státem stalo povinným. Takže ne, ženská biologie není jen složitá. Prostě jsme se jí dlouho nevěnovali tak, jak jsme měli.
Jak a kdy by se podle vás měly dívky a mladé ženy učit o svém cyklu, hormonech a vlastním těle?
Mnohem dřív, než přijde první menstruace. A hlavně jinak než jen jako součást prevence těhotenství. Holky by podle mě měly vědět, co je u cyklu normální a co už ne. Jak dlouhý cyklus může být, jak silné krvácení je ještě v pořádku, kdy je bolest něco, co se dá zvládnout doma, a kdy už je důvod jít k lékaři. A hlavně že bolest, kvůli které nemůžete fungovat nebo chodit do školy, není „daň za to, že jsem žena“.
A úplně poslední věc: neměly by se to učit jen holky. Dokud bude ženské zdraví „holčičí téma“, budeme se o něm pořád bavit tak trochu šeptem. A přitom se týká úplně všech.
Podívejte se také na epizodu Co na to vaše zdraví, kde se hovoří o endometrióze:
Autor článku
Marie Klášterecká
Autorka se věnuje především tématům zaměřeným na životní styl, je certifikovanou trenérkou a Ing. v oboru Výživa a potraviny. V letech 2020–2022 působila jako šéfredaktorka časopisu Dieta.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
