Polívka o synovi: Je to nadějný komediant. Co nemůže Vladimír tátovi zapomenout?
Herec Bolek Polívka a jeho syn Vladimír zažívají v těchto dnech intenzivní partnerství na place. Ve filmu Srdce na dlani hrají otce a syna. Při té příležitosti Bolek zavzpomínal, jaké byl Vladimír dítě. Ten zase přidal jednu historku, co nemůže tátovi zapomenout.
Bolek Polívka si teď užívá svého syna Vladimíra i během natáčení. „Vlastně hrajeme otce syna. Já jsem otec, on syn. Nechtěli, aby to bylo naopak. Tak se tím bavíme, no,“ prozradil známý herec pro pořad Showtime.
Vladimír Polívka je podle svého otce výborný herec. „Je nadaný komediant, řekl bych. My spolu hrajeme představení, které jsem pro nás připravil, jmenuje se Šašek a syn. Tam má takové šaškovské výstupy a zároveň je to dramatický,“ vysvětlil Polívka.
Polívkův syn měl od začátku jasno, že se chce věnovat herectví. „On byl takový od dětství, uměl napodobovat různá zvířata a byl zábavný. A když se ho potom ptala herečka Simona Peková, čím bude, jemu bylo asi patnáct a řekl: Asi herec, co se mnou,“ zavzpomínal Bolek, který na konci července oslavil dvaasedmdesáté narozeniny.
Chtěl mě zabít, křičel malý Vladimír Polívka
Zároveň zavzpomínal na Vladimírovo dětství. „Jako dítě byl výborný. Byl pro mě takovým objektem pozorování, který sleduji a zároveň ho mám strašně rád. Jen pozorovat ho je hezký. On umí i hezky trpět,“ rozněžnil se Polívka starší a dodal: „Rádi se spolu smějeme a rádi se provokujeme.“
Bolek Polívka přidal také jednu humornou historku. „Když byl malý, tak jsem mu říkal: ‚Pojď sem, kamaráde můj.‘ A on mi vysvětlil: ‚Já nejsem tvůj kamarád, já jsem tvůj syn.‘ A jednou jsem ho třepl po hlavě u nás na zahradě, když nechtěl pomáhat. A on běžel po zahradě a křičel ‚Chtěl mě zabít, chtěl mě zabít.‘“ Přitom se ho prý táta skoro ani nedotkl. „Měl blonďatý vlásky a já jsem se nedotkl ani pokožky, to bylo jen tak mezi vlasy... a on: ‚Chce mě zabít, chce mě zabít‘,“ zasmál se Bolek.
To všechno potvrzuje i sám Vladimír. „Vždyť to je pravda. Chtěl mě zabít. Nemůžete jen tak někoho vzít rukou po hlavě, že jo. Takže já už jsem jako dítě cítil tohle neprávo zcela jasně. Takže jsem běžel po zahradě a křičel: ‚Chce mě zabít‘‚ protože pro mě to byla pravda a přitom to pravda nebyla,“ vysvětlil Vladimír Polívka.
Každopádně tihle dva měli láskyplný vztah už od začátku. „Dobré děti se vychovávají samy,“ objasnil Bolek Polívka a přidal návod, jak s potomkem co nejlíp vycházet. „Moc jim do toho nemluvit, nebránit, prostě nediktovat. Zkrátka být takovým tichým společníkem.“