Eva Burešová a Ara, Eva Holubová a Brita a Marek Lambora s Bobem. To budou některé z tváří kalendáře organizace Se psem mě baví svět.
„Já dělám tyhle věci rád, nejsem úplně typ, který by o tom potřeboval horentně mluvit a ukazovat, ale rád fotím charitativní věci, obzvlášť zvířata. Takže jsem byl rád, že jsem se mohl stát součástí podpory psího útulku. Můj parťák byl úžasný, měl něco malého s tlapkou, byl po operaci, takový vykulený, ale myslím, že jsme si sedli,“ prozradil seriálový Janek.
Ten během focení svého Boba uklidňoval. „Držel jsem ho a než jsme začali fotit, poslušně čekal a já mu říkal, že to bude dobrý, a jakmile jsme začali fotit první dvě fotky, tak zdrhal pryč,“ usmíval se herec, který přiznává, že bližší mu jsou kočky. „Naše rodina měla vždy kočky, ale psy mám rád jako všechna zvířata. Neumím si ale představit, že bych teď měl psa, protože bych se mu nemohl věnovat tak, jak by si zasloužil.“
O dobré náladě díky pejskům ví Eva Holubová své
Pozadu nezůstala ani Eva Holubová se sedmiletým voříškem Britou. „Máme psy už několik let. Dřív to byli velcí, čistokrevní, teď to jsou malí voříšci. Poslední máme z organizace Pes – největší přítel člověka. A toto přísloví platí. Vzpomenu si na něj vždy, kdy jsem v Nadačním fondu Mathilda, kde pomáháme slabozrakým a nevidomým spoluobčanům. Cvičíme vodicí psy, kde jste mnohokrát svědkem pravosti tohoto rčení,“ přiznává Eva Houbová, která má zvířata jako součást rodiny. „Je prokázáno, že pes v nás posiluje tvorbu oxytocinu, hormonu, který nás dělá blaženými. Mně je dobře v přítomnosti našich psů, baví mě je pozorovat, hrát si, mazlit je. Jejich oddanost mě dojímá.“
Třetí slunečnou fotku uzavírá v kalendáři Eva Burešová s osmnáctiletou fenkou Arou. „Měli jsme voříška Jessicu, mix vlčáka a jezevčíka, zvláštní kombinace. Maminku měla dokonce cirkusačku a bylo to na ní vidět, byla moc šikovná. Umřela, když mi bylo patnáct, a od té doby jsme psa neměli,“ vzpomíná Eva Burešová, která vždy chtěla domů všechna zvířata. „Moc bych chtěla psa, vlka. Líbí se mi ten jejich charakter, ale vím, že to teď není možné. Bydlíme v paneláku, nemáme čas, ale jednou, až bude baráček, zahrada, tak to snad vyjde.“
Občas se stane, že to se psem není tak růžové, a své o tom ví i seriálová Týna. „Jednou mě pokousal husky od sousedů. Jsou to nádherní psi, ale něco se stalo a kousl mě do tváře. Na pohotovosti mě ošetřili a zbyla mi jedna malá jizva pod okem. Od té doby mám ze psů respekt, ale miluju je.“
O pejscích, jako je Bob, Ara a Brita, je i film Gump – pes, který naučil lidi žít, a na ten vás tvůrci právě teď zvou do kina. Film je o výjimečné psí lásce a moudrosti, která nám lidem toho tolik ukazuje.
