Ivu Frühlingovou sužovaly panické ataky: Stále někdy cítím, že by to mohlo přijít
Iva Frühlingová
Na pět let se zpěvačka Iva Frühlingová kvůli panické atace stáhla do ústraní. Ačkoliv je nyní již v pořádku, stále jsou momenty, kdy má pocit, že by se s psychickou poruchou mohla opět potýkat. „Když takové pocity přichází, tak už s nimi umím pracovat,“ sdělila v pořadu Povídej na CNN Prima NEWS. Velmi jí pomohla i její rodina, především manžel, kterého označila za držáka.
Panická ataka se u známé zpěvačky projevovala strachem z infarktu a smrti. „Ten zážitek bych nejraději vymazala, protože byl skutečně hnusný. Už funguji normálně, ale někdy cítím, že by to mohlo přijít. Když takové pocity přichází, tak už s nimi umím pracovat,“ sdělila. Podotkla však, že se jedná o něco, z čeho se člověk úplně nedostane.
Ve zvládání tohoto stavu jí pomohla terapeutka. „Díky tomu jsem mohla přemýšlet nad životem a udělat si v nějakých věcech více pořádek. Ujasnila jsem si, co jsem za typ člověka. Víc jsem se poznala a dalo mi to větší jistotu v sebe sama,“ pokračovala.
Iva Frühlingová zpěvačka
Změnil se mi život a uvažování nad ním, říká Frühlingová
Velmi ji podporovala i rodina, především pak její manžel, pilot a podnikatel Jan Veselý, se kterým Frühlingová tvoří pár již čtrnáct let. „Pomáhal mi, je skvělý. Jsme opravdu rodina a držíme při sobě. Byl úžasný a hodně mě podporoval a chápe to i do dneška. Je takový držák,“ podotkla zpěvačka. Díky zkušenosti s panickou atakou také změnila své priority.
„Změnil se mi život a uvažování nad ním. Mám jiné priority a beru věci pomaleji. Dávám si větší pozor,“ uvedla. Za hlavní prioritu nyní považuje svou rodinu a domov. „Mám svou rodinu, svůj hrad, kam si přijdu oddychnout. Venku jsem v práci, doma jsem Ivča. Jsem tam prostě obyčejná,“ přiblížila.
Přesně takové ukotvení nyní potřebovala. V době, kdy se věnovala ve Francii modelingu či naplno pěvecké kariéře, takové ukotvení neměla. „Bavil mě chaos a možnost být všude možně, být svobodná a volná. Teď poté, co jsem zažila, jsem ráda, že mám takové své jisté, co potřebuji. Mohlo mi to chybět už v té době, akorát jsem si to neuvědomovala,“ uzavřela.