17. prosince 2025 07:30
Ema BártováČlověk dospívá až po třicítce. Vývoj mozku trvá dále, zjistili vědci
Zákon mluví jasně. Lidé jsou, v Česku stejně jako v mnoha jiných zemích, dospělí v osmnácti letech. Od té doby mohou pít alkohol nebo řídit normální auto, mohou se ženit nebo vdávat, jsou sami zodpovědní za všechno, co činí. Ovšem podle nejnovějších vědeckých poznatků přichází skutečná dospělost o dost později.
Studují a cestují, ale taky pracují, případně třeba zakládají firmy nebo rodiny. Řeč je o mladých dospělých lidech, na které se ovšem odborníci zabývající se výzkumem mozku dívají trochu jinak. Rozhodně to platí o vědcích z univerzity v britském Cambridge, kteří nedávno odhalili, že lidský mozek prochází v životě pěti postupnými fázemi, přičemž klíčové zlomy nastávají v 9, 32, 66 a 83 letech. Jejich studie vyšla v odborném časopise Nature Communications - v jejím rámci mimo jiné skenovali mozek více než čtyř tisíc lidí.
Jejich hlavní sdělení je jasné: mozek zůstává v adolescentní fázi až do věku krátce po třicítce. Cílem výzkumu však nebylo ani tak studium toho, jak dlouho trvá dospívání, autoři odborné práce spíše doufají, že jejich zjištění nám pomohou pochopit, proč se riziko vzniku duševních poruch a demence v průběhu života mění.
Mozek se neustále mění v reakci na nové znalosti a zkušenosti. Nový výzkum přitom ukázal, že se tak neděje plynule, ale spíše skokově, kdy po letech relativně stejné fáze přijde velký vývojový skok. Vědci popsali jeho pět fází:
Dětství - od narození do devíti let
Dospívání - od devíti do 32 let
Dospělost - od 32 do 66 let
Rané stárnutí - od 66 do 83 let
Pozdní stárnutí - od 83 let
„Mozek se v průběhu života přeprogramovává. Některá spojení v něm posilují, jiná slábnou a neděje se tak podle jednoho stálého vzorce, má to různé vlivy a fáze,“ citoval web BBC doktorku Alexu Mousley, která celý výzkum vedla. Podle autorů odborné práce existují mezi lidmi mírné rozdíly v tom, kdy jakého milníku dosáhnou, ale pozoruhodné je podle nich především to, že u většiny se to děje plus minus ve stejnou dobu a že je díky tomu možné popsat pět fází vývoje mozku.
Přečtěte si také: Přibývá dívek s předčasnou pubertou. Příčinou je například obezita, říkají odborníci
Pět fází mozku
Dětství
Během tohoto období mozek rychle vyroste, ale zároveň poměrně rychle ubývají nadbytečná spojení neboli synapse, která se vytvořila po narození. Mozek je relativně málo efektivní - dalo by se to popsat jako dítě procházející se po parku sem a tam, místo aby zamířilo rovnou z bodu A do bodu B.
Dospívání
V devíti letech přichází změna a to asi vůbec největší, pokud jde o vývoj mozku. Mozek se v následujících letech naopak stává velice efektivním, což vrcholí krátce po třicítce. Že nějaká taková změna s pubertou přichází, vědci tušili. Překvapivé je, jak dlouho ale takové dospívání ve skutečnosti trvá. Zároveň je to doba, kdy existuje největší riziko vzniku duševních poruch.
Dospělost
Následuje období stability mozku, který vstupuje do své nejdelší fáze, trvající tři desetiletí. Změny se dějí pomaleji, každopádně se ale výkonnost mozku začíná trochu snižovat.
Rané stárnutí
Začíná v 66 letech, ale nejde o náhlý prudký pokles, postupně se ale mění vzorce, podle nichž fungují mozková spojení. Místo koordinované činnosti mozku jako jednoho orgánu se jakoby rozděluje na oblasti, které úzce spolupracují – jako když členové kapely rozjíždějí své vlastní sólové projekty. Je to také věk, kdy se u někoho začíná pomalu projevovat demence a dopady vysokého krevního tlaku, který má na mozek negativní vliv.
Pozdní stárnutí
Zde měli vědci k dispozici méně dat než u ostatních skupin, protože zdravých lidí, kteří by mohli podstoupit skenování mozku, nebylo tolik. Změny v něm jsou podobné časnému stárnutí, ale stávají se výraznějšími.
Video: Podívejte se na příspěvek o mozku
„Mnozí z nás mají pocit, že v životě procházíme různými fázemi. Ukazuje se, že i mozek prochází těmito obdobími, což mnohé vysvětluje,“ komentoval výsledky profesor Duncan Astle, hlavní autor studie. Podle něj se zároveň ukázalo, že pokud má někdo třeba potíže s pozorností, pamětí nebo trpí nějakým duševním onemocněním, lze vysvětlení hledat v tom, že spojení v jeho mozku fungují trochu odlišně ve srovnání s lidmi, kteří tyto problémy nemají.
Podle některých vědců, kteří se na studii nepodíleli, je objev a popis pěti fází vývoje mozku velmi zajímavý, ale za diskutabilní považují tvrzení, že se mozek všech lidí změní v prakticky stejném věku. Za pravděpodobnější považují fakt, že v tom budou velké individuální rozdíly. A že tedy někdo definitivně dospěje třeba v pětadvaceti a někdo až o deset let později.
Zdroje: neuroscience.cam.ac.uk, www.bbc.com, www.theguardian.com