Přibývá dívek s předčasnou pubertou. Příčinou je například obezita, říkají odborníci

Desetiletá dcera nebo stejně stará dívka ze sousedství vám může připadat drzá. Může být mnohem odvážnější než vy v jejím věku, může nosit oblečení jako holky o pár let starší, nemusí ji bavit pohádky a místo toho sleduje videa o kosmetice. Nic z toho ale neznamená, že je už v pubertě. To je přesně popsaný proces zahrnující mnohem víc projevů než drzost vůči starší generaci. Patří sem třeba růst ochlupení a prsou a samozřejmě také menstruace.

Tento proces obvykle u dívek začíná mezi jedenáctým a dvanáctým rokem, někdy dříve, výjimečně dokonce o několik let dříve – pak se mluví o předčasné pubertě, s kterou se poslední roky musí vyrovnávat výrazně více dívek než v minulosti. Tento jev neušel pozornosti vědců, kteří už mají několik slibných poznatků ohledně toho, proč se tak děje. Jde zřejmě o kombinaci několika faktorů. Roli nejspíš hraje znečištění prostředí, obezita a životní styl.

O předčasné pubertě lékaři hovoří, pokud se v ní dívky ocitnou v sedmi či osmi letech. Nejde jen o to, že se poměrně malé děti musí vyrovnávat s příslušnými tělesnými změnami a měsíčním krvácením. Příliš brzká puberta souvisí s hormonální aktivitou a to s sebou může nést vyšší riziko některých zdravotních potíží v budoucnu, jako je obezita, cukrovka, problémy s duševním zdravím a rakovina prsu. Zdá se také, že se snižuje průměrný věk, kdy puberta propuká. Pokud to kdysi bylo třináct let a později dvanáct, už to klesá spíše k jedenácti.

„Zatímco dnes se jako norma nástupu první menstruace bere rozpětí mezi dvanácti až patnácti lety, například ve viktoriánské době to bylo v průměru kolem šestnáctého roku života dívky. Ke snižování průměrného věku dívek při první menstruaci dochází i nadále, mnohé první krvácení zažijí třeba již v devíti letech,“ říká gynekolog Pavel Turčan.

Zatím úplně nevíme, co se děje

Poprvé si lékaři toho, že čím dál tím více dívek má pubertu velmi brzy, všimli v devadesátých letech v USA. V Evropě to tehdy bylo tak vzácné, že to jako trend rozhodně nevypadalo. Vysvětlením se zdála být obezita amerických dospívajících, protože tuková tkáň může rozjet hormonální změny dříve, než by se to stalo u dítěte štíhlého. Tehdejší nejrozsáhlejší data o evropských dospívajících pocházela z Dánska, kde byla předčasná puberta výjimečná – dávalo to smysl, protože severské děti nemívaly potíže s obezitou.

Jenže tehdejší data už neplatí. Od začátku tisíciletí přibývá dětí s předčasnou pubertou i v Evropě, napříč všemi zeměmi. Týká se to Itálie stejně jako Dánska. Za klíčový se považuje okamžik, kdy dívkám začnou růst prsa. Výzkumníci spočítali, že mezi lety 1977 a 2013 se tak stávalo každé desetiletí o tři měsíce dříve než v tom předchozím, což jen potvrzuje domněnku, že puberta přichází v průměru dříve než kdysi.

„Jako lékař a vědec říkám, že tak úplně nevíme, co se děje," komentoval pro webový magazín Euronews Health trend dětský endokrinolog Anders Juul z Univerzitní nemocnice v Kodani, přední světový odborník na pubertální změny. Podle něj je přitom potřeba zjistit příčinu toho, proč dívky procházejí pubertou dříve a někdy dokonce výrazně dříve, než obvykle, aby bylo možné tomu předcházet. To je žádoucí s ohledem na to, jak může předčasná puberta komplikovat život a ohrožovat zdraví.

Přečtěte si také: Přistihlo vás dítě při intimních hrátkách? Zhluboka se nadechněte a vše mu vysvětlete

Může za to obezita?

Vědci se stále domnívají, že dřívější puberta do velké míry souvisí s obezitou a výživou jako takovou. Vyšší míra tuku v těle se odráží mimo jiné ve vyšší tvorbě hormonu estrogenu, který signalizuje, že tělo je připraveno na pubertální procesy. Zajímavé přitom je, že u chlapců je efekt obezity opačný. Zatímco u dívek s kily navíc puberta začíná často spíš brzy, u chlapců s nadváhou spíše později.

Obézních dětí přibývá v celé Evropě, Česko nevyjímaje. „Od roku 1990 u nás výrazně stoupá míra obezity u dívek i chlapců ve všech věkových kategoriích. U obézních dětí a dospívajících je pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou obézní i v dospělosti, což má vážné důsledky,“ popsal lékař Petr Smejkal, hlavní epidemiolog pražského Institutu klinické a experimentální medicíny. Podle údajů Státního zdravotního ústavu má nadváhu nebo obezitu zhruba čtvrtina dětí, vyloženě obézních je asi šestnáct procent. Jenže tak jednoduché vysvětlení zřejmě stačit nebude, protože dánské studie, které porovnávaly čas nástupu puberty mezi dívkami štíhlými a těmi s nadváhou, nezjistily žádný výrazný rozdíl.

Podezřelé chemikálie

Další teorie pracuje s myšlenkou, že příčinou je vystavení chemikáliím, které mají vliv na lidský endokrinní systém – tyto chemikálie se běžně vyskytují v denně používaných předmětech, v životním prostředí i potravinách. Autoři globální studie zabývající se otázkou, kdy začíná puberta, před několika lety dospěli k závěru, že „koktejl“ mnoha různých chemických látek může napodobovat hormony a spustit tak pubertu v mladším věku. Novější odborné práce ale tuto domněnku v takové míře nepotvrdily. Hlavně proto, že je těžké prokázat, jak přesně chemikálie na tělo působí.

Mezi ty podezřelé patří například látky označované jako PFAS, používané například v nepřilnavém nádobí či v outdoorových nepromokavých výrobcích, které se v přírodě rozkládají stovky let. Někteří odborníci dospěli k závěru, že mimo jiné mohou způsobit, že puberta u chlapců začíná později.

Nedostatek pohybu

Další možnou příčinou toho, že se dívky dostávají do puberty mnohem dříve, je klesající množství pohybové aktivity. Výzkumníci si tohoto jevu všimli během covidové pandemie, kdy děti zůstaly doma a hýbaly se skokově méně než dosud. Italští lékaři tehdy zaznamenali množství dívek, které se obracely na dětské endokrinologické kliniky se známkami předčasné puberty, jako je například růst prsou. Možná za to mohl nedostatek pohybu, bez ohledu na to, zda dotyčné měly či neměly potíže s váhou.

Dalším možným vysvětlením je stres, který pandemie vyvolávala. Jeho roli vědci rovněž zkoumají. Včetně toho, který zažívala matka v těhotenství. Škodí možná i stres v dětství – například děti z rodin s nepřítomným otcem uvádějí vyšší míru předčasné puberty bez ohledu na pohlaví. Roli mohou hrát i další rodinné faktory. Podle studie Aarhuské univerzity v Dánsku, které se zúčastnilo 10 700 lidí, se také jedináčci dostávají do puberty dříve než děti, které mají více sourozenců. Zdá se také, že předčasnou pubertou častěji trpí děti z rodin s nižšími příjmy, kde bývá častější obezita kvůli méně kvalitní stravě.

Co pijí naše děti? Oblíbený energetický nápoj má oproti jiným dvojnásobek kofeinu:

Zdroje: www.newyorker.com, www.euronews.com, www.mayoclinic.org