Menstruace znamená tuny odpadu, ale látkové vložky nejsou pro každého

Celkem Evropanky za rok spotřebují 590 000 tun vložek a tamponů, které se záhy promění v odpad. Po použití končí převážně na skládkách (87 procent), kde se rozkládají pět set až osm set let,  či ve spalovnách (13 procent).

Takové množství není úplně snadné si představit. Loni se jen v Evropské unii spotřebovalo téměř 50 miliard jednorázových menstruačních produktů, jako jsou vložky nebo tampony. Vyčíslila to studie Environmental impact of menstrual hygiene products zveřejněná v bulletinu WHO. Podle autorů to znamená výraznou zátěž pro životní prostředí. Také podle českého magazínu Ekolist jde o spoustu odpadu – jeho autoři to ženám spočítali na 15 tisíc vložek během života, což je přibližně 150 kilo odpadu.

Vložky končící na skládkách přispívají k úniku metanu a dalších skleníkových plynů, což dále urychluje klimatické změny. Výroba těchto produktů sama o sobě generuje ročně 245 000 tun oxidu uhelnatého jen v EU. Navíc jednorázové produkty obsahují běžně kadmium, olovo, rtuť a chemické bělící látky, které představují zdravotní rizika, což doložila práce dvou autorek z Univerzity George Masona v americké Virginii. Vyhodnotily studie z let 2013 až 2023, v nichž se testovaly menstruační výrobky z různých zemí světa. Odhalily přítomnost chemických látek, které poškozují endokrinní systém - mohou způsobovat zdravotní problémy a přispět k rozvoji onemocnění, jako je endometrióza, adenomyóza a děložní myomy.

Studie zveřejněná WHO proto navrhuje, aby ženy častěji volily znovupoužitelné alternativy, zejména menstruační kalíšky a látkové vložky, které mohou snížit roční odpad jednotlivce až o 99 procent. Kromě ekologického hlediska vstupuje do hry i to finanční, při dlouhodobém používání vyjdou ekologické alternativy výrazně levněji.

A proti nejsou ani lékaři. „Menstruační kalíšek je zdravotně bezpečná, šetrná a velmi spolehlivá pomůcka. Díky tomu, že zadržuje krev uvnitř těla a neabsorbuje vodu, nevzniká riziko podráždění nebo infekce. Pokud je správně zaveden, je neviditelný a velmi pohodlný. Ženy pak často říkají, že o něm během dne vůbec nevědí,“ říká urogynekoložka Erika Francová.

Když mi to nevyhovuje

Pravda nicméně je, že zvláště pro dívky a mladé ženy může být těžší si kalíšek zavést, stejně jako nemusí vyhovovat ženám s hodně silným krvácením, které se naopak může častěji objevovat po čtyřicítce. „Mám tak silnou menstruaci, že jsem musela vzdát i menstruační kalhotky, i když se mi jejich princip líbí. Ale prosákly, i když jsem si koupila osvědčenou značku," líčí svou zkušenost Kamila z Kladna, která proto zůstává věrná jednorázovým výrobkům. Kalhotky se zatím neosvědčily ani její třináctileté dceři, ta se s pravidelným krvácením teprve sžívá a znepokojovalo ji, že s kalhotkami prodávanými vesměs v tmavých barvách neví, kolik krve už vlastně pojaly.

Ženě také nepřijde úplně fér apelovat na ekologické chování u pravidelného krvácení, za které ženy nemohou, podle ní rozhodně existují větší hrozby pro životní prostředí. Podle jejího názoru je navíc například během běžného pracovního dne někde ve firmě dost náročné fungovat třeba s pratelnými vložkami. Na druhou stranu ale platí, že zvláště mezi mladší generací se alternativní produkty těší zvyšující se oblibě.

Pokud nechcete nebo nemůžete přejít na ekologické alternativy výrobků z drogerie, můžete se zajímat alespoň o to, zda firmy vyrábějící vložky a tampony berou ohledy na životní prostředí. Někteří už například používají materiály, které se rozkládají výrazně rychleji než běžné plasty, nebo mají v nabídce hygienické pomůcky s nižším obsahem syntetiky.

Přečtěte si také: Vedra mohou prodloužit a zintenzivnit menstruaci. Pomůže vám vynechání kávy či cvičení

Pro menstruační chudobu to není řešení

Látkové vložky a další ekologické menstruační pomůcky by teoreticky mohly pomoci i ženám a dívkám, pro které jsou vložky a tampony z drogerie příliš drahé a bojují s takzvanou menstruační chudobou. „Menstruace nepočká na vhodný okamžik ani se neptá, zda si ji můžete dovolit. Prostě přijde. A žádná žena by neměla být nucena kvůli nedostatku menstruačních potřeb přerušit svůj běžný život. To, že v ČR máme jedno z nejvyšších DPH na tyto produkty, je bohužel důkazem, že nás čeká ještě mnoho práce v oblasti normalizace menstruace,“ uvedla Lucie Gregorová ze Společnosti Sola pomáhá, která se snaží těmto dívkám a ženám zajistit jednorázové hygienické potřeby bezplatně.

Ty ekologické, jako například látkové vložky, silikonové kalíšky nebo menstruační kalhotky, pro ně bohužel vesměs nejsou řešením, protože vstupní investice v řádu nejméně několika stokorun je pro ně příliš vysoká. Navíc často nemají vyhovující podmínky, aby si například vložky nebo kalhotky praly. Užívání pratelných látkových vložek se rozšířilo například v zemích třetího světa, kde nejsou dost dobře dostupné jednorázové výrobky z drogerií, osvětu tam o nich šíří například organizace UNICEF.

Je to dostatečně hygienické?

Existuje několik studií, které se zabývají otázkou, zda je možné opakovaně použitelné pomůcky udržovat dostatečně čisté a zda nehrozí šíření infekcí. Ukázalo se, že praní, zvláště v pračce, je dostatečné. Tyto vložky se většinou vyrábějí z materiálů stejných nebo podobných těm, z nichž se dělají látkové plenky pro děti a samy sobě většinou nijak nedráždí pokožku. Pokud je však nasáklý nebo málo savý, může vlhko podle studií přispět k rozvoji opruzenin a vyrážky. To samé platí o menstruačních kalhotkách.

S udržováním hygieny v případě silikonového kalíšku je to ještě jednodušší, stačí ho omývat vodou. Naopak riziko může představovat mořská houba, vkládaná do pochvy – sama o sobě může obsahovat nečistoty, mohou se v ní množit bakterie a jelikož obsahuje vzduch, existuje u nich malé riziko vzniku syndromu toxického šoku. Ovšem mnohem větší než v případě jednorázových tamponů.

Zdroj: www.nytimes.com, www.bbc.com, ekolist.cz

Jak chtějí české školy řešit menstruační chudobu?