Rizika sharentingu: Fotky dětí na sítích lákají a mohou vydělávat. Za narušení vztahu ale nestojí
ON TOPIC, psycholožka Julie Janošíková
Je velmi nepravděpodobné, že by některý z rodičů sdílel na sociálních sítích obsah se svými dětmi za účelem, aby jim jakkoli ublížil. Přesto jsou sítě dětského obsahu plné. Kde je tedy bezpečná hranice? Podle psycholožky může „sharenting“ nejen ohrozit bezpečí dětí, ale mít i dopad na jejich psychiku a významně narušit vztah s rodičem.
Sociální sítě jsou naprogramované tak, aby nás bavily. A nutno říct, že dnes pro mnoho lidí představují běžnou součást jejich každodenního života. Ve chvíli, kdy se narodí dítě, rodič se může rozhodnout, zda ho bude nebo nebude na sítích sdílet. Někdo to řeší fotkami z dálky, zezadu nebo přes obličej zvolí obrázek. I to je podle psycholožky Julie Janošíkové z portálu Terapie.cz řešením, jak soukromí svých dětí chránit. Jak jim může nadměrné sdílení ublížit?
„Jsou tu dvě základní roviny, jedna z nich je nějaký psychický dopad a druhá z nich je ohrožení bezpečí. Zkusme se zamyslet nad tím, co dítěti děláme už jen tím, že ho nadměrně často fotíme a natáčíme. Pokud je dítě často vystavováno tomu, že má nějak pózovat, má se nějak usmívat a tvářit se na fotce, zároveň to nějakou dobu trvá, dítě musí čekat… a pokud je zvyklé v tomhle vyrůstat, tak ho tím tak trochu okrádáme o přirozené bytí a autentické prožívání. Stylizujeme ho do nějaké role a můžeme ho tím i naučit, že záleží na názoru ostatních, že záleží na tom, jak vypadám. I dítě se v určitém věku začne zajímat o to, jestli ho někdo ‚olajkoval‘ a co tam lidi píšou za komentáře,“ vysvětlila psycholožka Julie Janošíková v podcastu ON TOPIC.
Přečtěte si také: Hit ze sociálních sítí. Procházka, při které se zbavíte větrů a nadýmání
I samotné příhody bez fotek mohou uškodit
Ač to může znít přehnaně, i texty týkající se našich dětí, jako jsou různé příhody ze života, mohou být rizikové. „Mohou to být příhody o tom, co se kde stalo, jak je to s dítětem teď náročné, jaký mělo tady záchvat a popisování různých zdravotních stavů, diagnóz, psychického prožívání dětí nebo jejich osobních problémů. To všechno může být pro dítě v budoucnu rizikové, zostuzující, náročné, protože to uvidí spousta lidí, které třeba ani neznáme a ani dítě je nezná,“ varovala Julie Janošíková.
Nevytvářejme dětem digitální stopu
Tím, že sdílíme informace o svých dětech, kterými může být i zdánlivě nevinná příhoda, fotka s místem, kde se nacházíme a podobně, může dítě ztrácet své soukromí. „My ho tím vlastně i učíme, že je v pořádku sdílet nějaké věci a může mít v budoucnu třeba problém s nastavením nějakých hranic, hlídat si vlastní soukromí a bezpečí. A zároveň nemáme v rukou, kam se všechny ty informace o dítěti dostanou a obsah může být nějakým způsobem zneužitý,“ varovala Julie Janošíková. „Když budou děti snadno dohledatelné na internetu a tím pádem i v reálném světě, nebude pak těžké pro nějakého predátora je vystopovat,“ dodala.
Vydělávání na dítěti narušuje vztah s rodičem
Další kapitolou je influencerství a zapojování dětí do placené spolupráce. Může být velmi nenápadné a na první pohled nevinné, ale podle psycholožky jde o velký problém. „Dítě je vlastně nástrojem výdělku a nevědomky jsou na něm rodiče závislí, tím pádem mohou dítě víc tlačit do vytváření obsahu, což, jak jsme říkali, prostě má svoje rizika. Ať už v psychickém dopadu na dítě, nebo v ohrožení jeho bezpečí.“
Mohlo by vás zajímat: Tvař se roztomile, platí nás za to. Které matky sdílejí fotky dětí a které je nikdy neukážou?
„Zároveň se ve vztahu rodiče s dítětem objevuje něco navíc, co tam úplně nepatří. Dítě v určité fázi života pochopí, že na něm rodič vydělává a jednak může cítit vůči rodiči nějaký závazek, anebo se začne cítit používané, zneužívané… Může to narušit jejich vztah a nějakou důvěru k rodiči, tím pádem se kazí pouto mezi dítětem a rodičem,“ popsala Julie Janošíková.
Nikdy není pozdě začít to dělat jinak. Pokud rodič zjistí, že to do teď nebylo úplně OK, stojí za to zkoušet věci změnit a začít je dělat jiným způsobem, bezpečně.
Bezpečné sdílení na sítích
Jak tedy podle psycholožky způsob sdílení změnit, aby byl bezpečný a neohrozil vztah rodiče s dítětem? „Je určitý typ obsahu, který je bezpečný a nízkorizikový, jsou to anonymní příspěvky, které neobsahují informace o dětech, jako kde se nachází, jak se jmenují a podobně. Příspěvky by měly být také respektující, neobsahovat žádné intimní a osobní údaje o dítěti. Zkusme se zamyslet nad tím, jestli by dítě souhlasilo s tím, že o něm někdo něco takového bude vědět…“
V jakém věku dokáže dítě udělit informovaný souhlas se sdílením vlastní osoby? A bude se v dnešní době stále častěji stávat, že děti v pozdějším věku své vlastní rodiče za sharenting zažalují? Pusťte si celý díl podcastu ON TOPIC s psycholožkou a terapeutkou Julií Janošíkovou, najdete ho v úvodu článku, ale v podcastových aplikacích, na YouTube a brzy i na Streamu.
Autor článku
Marie Makovská
Autorka se věnuje především tématům zaměřeným na životní styl, je certifikovanou trenérkou a Ing. v oboru Výživa a potraviny. V letech 2020–2022 působila jako šéfredaktorka časopisu Dieta.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
