Přiznání Pluta, hvězdy VyVolených: Přijal jsem kšeft, který mě málem dostal do rakve
Patřil mezi nejvýraznější tváře reality show VyVolení, která se na TV Prima vysílala před 16 lety. Upoutal na sebe pozornost nejen exotickým vzhledem, za nějž vděčí svému otci, pocházejícímu z Angoly, ale také nezapomenutelnými kousky. I díky tomu se v uzavřené vile dostal mezi nejlepší čtveřici. Řeč je o Plutovi, vlastním jménem Danielu Antóniovi Joãovi. Ten webu Prima Ženy poskytl exkluzivní rozhovor. Co dnes dělá a čím se živí?
Jak s odstupem let vzpomínáte na reality show VyVolení?
Nijak nevzpomínám. (smích) Jen když se mě na to někdo zeptá, tak teprve začnu trošku namáhat mozek. Je to už skoro 17 let.
Co vám to do života dalo a co naopak vzalo?
Dalo mi to dost. Kromě hafo brutálních zážitků například poznání dalších kusů mého nitra, poznání sebe sama. Taky poznání situací, které později zažíváme s kolegy v práci. Protože většinou jde v práci o kolaboraci s lidmi, přece jen spolu trávíme minimálně osm hodin denně, pětkrát týdně. Takže to byl ve vile takový čtyřměsíční kurz, jak vycházet s lidmi, kteří jsou absolutně jiní než já, a komunikovat s nimi na takové úrovni, aby bylo soužití co nejvíc v pohodě. Už jen ten casting do vily byl hodně zajímavý, protože jeho pokročilejší fáze byla dost psychologická a zaměřená na výběr specifické kombinace typů osobností tak, aby to zapadalo do určitého konceptu. Oni chtěli samozřejmě divoké a vyhrocené situace, protože to chce většina lidí.
Další účastnice VyVolených Wendy se představila i v reality show Singl švindl:
Co vás vedlo k tomu, že jste se do této reality show přihlásil? Vidina pohádkové výhry?
Přihlásil jsem se do té show, protože mě k tomu moje tehdejší spolubydlící vyhecovala, ale sešlo se toho víc.
Co konkrétně?
Já měl už po dvou letech v tehdejší práci chuť na nějakou zajímavou dovču. Kámoška už dřív sledovala tenhle typ zábavy v Anglii, tady v ČR to bylo něco nového, takže ona byla strašně nadšená, že to sem taky už přišlo, a furt do mě hustila, ať se přihlásím. Že prý člověk, jako jsem já, se tam stoprocentně dostane, protože na něj budou lidé zvědaví. Když do mě hustila dva týdny v kuse, zamyslel jsem se nad tím. Uvědomil jsem si, že má pravdu, a byl jsem si najednou stoprocentně jistý, že se dovnitř dostanu.
V životě jistého není nikdy nic. Kde se ve vás to přesvědčení bralo?
Prostě mi to dávalo absolutní smysl. Tohle byl taky krásný příklad toho, jak funguje přenos emocí, přenos nadšení. Proto je dobré být pozitivní a předávat věci s nadšením a dobrou vírou v progres a úspěch. Pohádkovou výhru jsem začal vnímat spíš později, hlavně v závěrečné fázi soutěže. Dnes ale vím, že tehdy jsem nebyl ještě mentálně připraven na to, aby mi 15 mega jen tak spadlo do klína. Tak to vesmír zařídil na konci tak (moje hlasovací číslo bylo cca 15 minut před koncem hlasování zablokované a nefunkční), aby se to nestalo – a já jsem vlastně díky tomu dnes naživu.
Jak vaši účast v reality show tehdy vnímali vaši nejbližší, například matka s otcem? Schvalovali vám to, nebo rozmlouvali?
Známí a kamarádi mi většinou fandili, v práci mi tehdy posílali spoustu hlasů. Mamka s taťkou to nesledovali. Samozřejmě mi fandili ve smyslu, že mi přáli vždy jen to nejlepší, ale nebylo to pro ně moc příjemné. Hlavně táta se dost trápil. Myslím, že to vnímal tak, že se jeho syn zbytečně veřejně lynčuje, jelikož je to podřadný typ zábavy. Že si z nás v televizi dělají loutky a že mně to spíš ublíží. Já ho chápu, ale s tím, že si z nás udělají v televizi loutky pro zábavu a sledovanost, jsem do toho šel. V životě je vždycky něco za něco. Když se o tom s taťkou jeho kámoši chtěli bavit, on nechtěl, bylo mu to nepříjemné.
Šel byste do podobné reality show znovu?
Ne. Nemám pro to důvod. Nemám pro to motivaci. Ale respektuji i rčení Nikdy neříkej nikdy. Život je totiž magické plynutí energie plné překvapení a zvratů.
Nejvíce jste na sebe upozornil tím, že jste při jednom z úkolů pomocí punčochy na svůj penis navěsil čtyři těžké skleněné koule. Zopakoval byste podobný kousek i dnes?
Jistě, klidně i s větší zátěží. Po těch letech mám přece jen zkušenější a potrénovanější penis. (smích)
Velmi sledovaná byla i vaše erotická scéna v sauně s kolegyní Maruškou. Uvědomoval jste si tehdy, že to sleduje skoro celý národ?
Nevím, nakolik jsem si uvědomoval, že to vidí skoro celý národ, ale pokud ano, tak mi to bylo totálně u prd… Ve vile nějak nejde úplně přijmout fakt, že tě sleduje tolik lidí. To by ses totiž ani pořádně nevys…, protože i na záchodě byla kamera. Myslím, že to funguje stejně jako vytěsňování nepříjemných zážitků, aby se člověk úplně nezbláznil. Ve vile a v podobných show prostě funguje jiný druh energií. Hodnoty všeho jsou přeprogramované, realita je jiná a nepřemýšlíš jako „na svobodě“. Člověk je tam schopný pouštět se do věcí, které by normálně neudělal. Je to celé automaticky vyhecovanější.
Zůstal jste s někým ze soutěžících dodnes v kontaktu?
Ne. Kromě náhodného sledování na sociálních sítích ne.
Tatínek pochází z Angoly, maminka je Češka. Kde nyní žijete a čím se živíte?
Žiju v Portugalsku, kde jsem letos natočil i moje zatím poslední dva videoklipy Temná Věž a Light at The End, které jsou k dispozici na YouTube. Opravdu doporučuju vidět, jsou tam moc pěkné záběry, Portugalsko je nádherná země. Co se týká mé obživy, dělám už léta pro Amway (oblast výživy, péče o domácnost a krásy, pozn. red.) a taky finanční marketing na burze.
Údajně jste po VyVolených zažil i špatné období a skončil v exekuci. O co šlo?
O klasickou a dost běžnou situaci mezi lidmi, kterou způsobuje nedostatečná finanční gramotnost a nezodpovědnost. Pořídil jsem si tehdy moji první kreditní kartu. Pokud člověk nevydělává dost, neví nic o finančním systému a o tom, jak doopravdy fungují banky, kreditka je pro něj cesta do pekel. Dostal jsem se do nezvladatelné situace, kdy jsem měl dvě kreditní karty a tři půjčky u třech různých bank. Navíc jsem ještě dost dlužil na zdravotním a sociálním. To je finanční kolotoč a sněhová koule, která člověka dostane do totálních finančních sraček. V jednu chvíli jsem se dokonce rozhodl přijmout šílený kšeft, který mě mohl dostat do basy nebo rovnou do rakve. To vše jen kvůli 150 tisícům, což byl ovšem jen zlomek toho, co jsem tehdy dlužil. Až tak jsem byl v prd…!
Jak jste se z dluhů nakonec dostal?
Teď to bude znít jako klišé, ale když se pak člověk rozhodne začít bavit i s jinými lidmi, než byl zvyklý, začne číst knihy z oblasti osobního rozvoje, začne vylepšovat svoji finanční gramotnost, víc otevře svoji mysl novým možnostem a rozhodne se vyjít ze zaběhnutých kolejí, vyjít ze své zóny komfortu a začít konat, věci se dřív nebo později dají do pohybu. Mně se to stalo, a to proto, že jsem se rozhodl tomu uvěřit a hlavně začít opravdu konat. A jsme zase u toho – je prostě potřeba uvěřit a dát se do akce. Už nikdy nechci zažít to, že mě jen tak navštíví dva pánové, kteří se představí jménem exekuce a dají mi tři hodiny na to, abych splašil peníze, které nemám, nikdy jsem neměl a netuším, kde je vzít.
Dnes už je vše v pořádku?
Ještě jsem nezbohatl, ale už spím v klidu, protože nikomu nic nedlužím. Když se nad tím zamyslím, vlastně bohatý jsem, protože dostat se z takového minusu zpět na nulu, to byla fakt dlouhá cesta plná odříkání, změn, rozhodnutí a nepohodlí. Cítím se bohatý i z hlediska toho, co jsem se na té cestě naučil, pochopil a že můžu tohle všechno předat mým dětem. Je ale potřeba mít se neustále na pozoru, protože věci se dokážou změnit během vteřiny.
A co váš rodinný život? Jste ženatý, máte děti? Vědí, že jejich tatínek byl kdysi televizní hvězdou?
Nejsem ženatý, jsem tak trochu antiženáč. Mám dva syny a každému z nich jsem dopřál jeho vlastní maminku, takže se o ni nemusí hádat. Naopak si budou moci dávat do budoucna battle v tom, kdo má lepší mámu. Myslím, že to bude ještě docela sranda. (smích) O mém působení ve vile synátoři netuší. Staršímu už ale bude 8 let, takže ví, že jeho taťka rapuje a dělá videoklipy. Občas si se mnou brouká moje refrény.
Ještě vás láká být hvězdou televizních obrazovek, nebo už je s tím konec?
Takhle nad tím nepřemýšlím. To není můj cíl. Moje povrchní a pomíjivá tehdejší televizní sláva byla příjemným zpestřením jedné fáze mého života. Ta je dávno pryč. Z hlediska snahy nebo marketingu nedělám nic pro to, abych nějakou podobnou slávu měl.
Proč?
Protože je to pomíjivé a na této úrovni bez jakékoli přidané hodnoty. Co si ale upřímně přeju, je, aby to, co tvořím, vidělo co nejvíce lidí. To, co mě baví, ale neživí. A to jsou například ty videoklipy, které dělám s dalšími lidmi a vnímám to jako něco, kde každý z nás nechá kus sebe, a výsledkem je umělecké dílo, kde mohou být slova, myšlenky, příběhy, hudba, obrazy, barvy, postoje, názory, poslání... To mě láká, to chci. Chystáme proto další zajímavé projekty.
Autor článku
David Laštovka
David v rámci CNN Prima NEWS píše především o dění na domácí scéně. (david.lastovka@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
