Vaše děti málo spí. Únavu řeší dospáním o víkendu, čímž si ale zakládají na deprese
ZPRÁVY PLUS, Doc. MUDr. Iva Příhodová, Ph.D - 25.2. v 11:30
Nulový pohyb, mobilní telefony plné her či sociálních sítí a energetické nápoje. To jsou zřejmě hlavní faktory, kvůli nimž české děti dle nového výzkumu spí trestuhodně málo. Zakládají si tím nejen na horší výsledky ve škole, ale i mnohem závažnější komplikace, jako jsou všemožné chronické bolesti, obezita i stále častější deprese.
Ať se nám to líbí nebo ne, naše děti dnes čelí nepředstavitelnému množství podnětů, jaké rozvíjející se lidský mozek nikdy v historii lidstva nezažil ani náznakem. O to důležitější tak pro ně je, aby měly dostatek spánku a zejména pravidelný spánkový režim. Jak ale ukázala nová studie Úřadu vlády ve spolupráci s Kanceláří Světové zdravotnické organizace a Univerzity Palackého v Olomouci, české děti spí trestuhodně málo.
České děti spí výrazně méně, než by v rámci zdravého vývoje měly
Dle poslední studie, jejíž výsledky byly publikovány v roce 2023, poprvé průměrný spánek českých dětí spadl pod doporučených 8 hodin na 7 hodin a 55 minut. V roce 2018 stejná studie odhalila u dětí průměrný spánek v délce 8 hodin a 6 minut, v roce 2014 8 hodin a 15 minut. Klesající trend je tak dlouhodobě zcela jasný a je téměř jisté, že nedostatek spánku bude dětem zároveň zřejmě působit větší a větší zdravotní komplikace.
Čas, který naše děti tráví v posteli, dle studie rapidně klesá s rostoucím věkem. Zatímco jedenáctileté děti v průměru naspí 8 hodin a 34 minut, patnáctiletí adolescenti už v průměru spí jen 7 hodin a 24 minut. Dle odborníků na spánek by přitom děti ještě na prvním stupni základní školy, tedy do 12 let, měly denně naspat 9 až 12 hodin, zatímco teenageři 8 až 10 hodin.
Nejenže za těmito standardy české děti výrazně zaostávají, ale nadále výrazně roste počet těch, které přiznávají, že chodí spát až po půlnoci. „Nyní je to zhruba každý čtvrtý až pátý deváťák. A to i v den, kdy musí vstávat do školy,“ podotkl datový analytik Petr Baďura s tím, že počet dětí chodících do postele až po půlnoci se od poslední studie téměř zdvojnásobil.
Dlouhodobé dohánění spánku o víkendu nefunguje a je rizikové
Z výsledků zároveň jednoznačně vyplývá, že děti se prokazatelný nedostatek spánku nasbíraný ve všední dny snaží dohnat o víkendu. To jedenáctiletí naspí zhruba o hodinu a něco víc (9 hodin 46 minut), třináctiletí o více než hodinu a půl víc (9 hodin 31 minut) a patnáctiletí teenageři během volna dokáží v průměru naspat o téměř dvě hodiny více (9 hodin 17 minut) než ve všední dny, kdy musí vstávat do školy.
Čtěte také: Klidně někdy slevte z rodičovských zásad. Děti však nebijte a naučte se jim omluvit
Moderní věda už však dávno zjistila, že „dospávání“ nedostatečného spánku v následující dny nejenže nefunguje, ale pokud se děje pravidelně, může rozvrátit biorytmus člověka a vyvolat takzvaný „sociální jet lag“. Tímto pojmem je dle hlavního řešitele studie Michala Kalmana z olomoucké univerzity označován „nesoulad mezi přirozeným biorytmem člověka a sociálním rozvrhem, který je dán společenskými povinnostmi, například když mi ráno zazvoní budík a musím vstávat do školy“.
Jakmile rozdíl mezi běžnou dobou spánku a dospáváním o víkendech dosáhne více než dvou hodin, roste u takových jedinců riziko vážných zdravotních komplikací. V případě českých dětí už přitom do této rizikové skupiny spadá 51 % žáků sedmých a 55 % žáků devátých tříd. „Děti, které nespí kvalitně, častěji trpí somatickými obtížemi typu bolesti hlavy, žaludku, zad… Zároveň si stěžují na častější pocity podrážděnosti, nervozity, dochází u nich k častějšímu výskytu depresivních stavů,“ popsal Baďura.
Nevyspané děti se nehýbou a pijí energetické nápoje
Nedostatečný spánek je rovněž spojován s vyšším rizikem nadváhy nebo obezity. Nevyspalé děti jsou rovněž mnohem náchylnější k návykovým látkám, a to zdaleka nejen cukru či kofeinu. „Častěji konzumují alkohol, kouří klasické cigarety, ale i elektronické cigarety, vapují nebo užívají marihuanu,“ vyjmenoval Kalman. O hlavních vinících současného stavu má citovaný výzkum rovněž jasno:
- Nedostatek pohybu
- Konzumace energetických nápojů
- Moderní digitální technologie
U dětí, které mají pravidelný pohyb, dochází k ponocování a nedostatku spánku méně. To samé platí u těch, jež se vyhýbají nadměrné konzumaci energetických nápojů. Právě ty často nesou odpovědnost za to, že kofeinem a dalšími látkami povzbuzené děti nejenže jdou spát později, než by bylo zdrávo, ale jejich spánek není tak kvalitní. Dalším prokázaným nepřítelem zdravého spánku jsou pak obrazovky mobilů, tabletů a počítačů, kde dětem kvalitní spánek narušuje nejen modré světlo, ale od myšlenek na postel je odtahují hry, sociální sítě a další obsah, na němž se stávají de facto závislými.
„Jsou to děti, které se už vyznačují určitými prvky závislostního chování. Ještě se nejedná o závislost jako takovou, ale čas strávený na sociálních sítích už nemají zcela pod kontrolou a narušuje jim běžné fungování a běžné povinnosti,“ dodal Kalman.
Zdroj foto: ČTK / Profimedia
Co pijí naše děti? Oblíbený energetický nápoj má oproti jiným dvojnásobek kofeinu
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
