Co pijí naše děti? Srovnání obsahu cukru, kofeinu a dalších látek v oblíbených nápojích

Sladké nápoje a energetické drinky někteří dospělí, a dokonce i děti popíjejí na denní bázi. Problém v častém příjmu těchto nápojů není založen jen na vysoké dávce cukru, kterou často obsahují. Hlavní složkou je vždy voda + mix látek, které ji ochucují, obarvují a případně jí dodávají i další vlastnosti, jako je perlivost, nebo ji nutričně obohacují o látky, jako jsou vitaminy, minerály či aminokyseliny.

Nejčastější složky limonád a energetických drinků

• Voda – je jednoznačně hlavní složkou, ovšem sladké nápoje si kupujeme právě proto, že jako čistá voda nechutnají. Očekáváme od nich zkrátka něco jiného  a právě tyto další vlastnosti jim dodávají další obsažené látky.
• Cukr – sacharóza, známá jako klasický bílý cukr, ale i další jednoduché cukry ve formě různých sirupů (glukózový, fruktózový a další) patří mezi kalorická sladidla. Zjednodušeně jde o rychlou energii, která se, pokud je jí nadbytek a tělo ji nevyužije, ukládá do tukových zásob.
• Přírodní nízkokalorická sladidla ­– patří sem například steviol-glykosidy z rostliny stévie nebo cukerné polyalkoholy (xylitol, erythritol, sorbitol, …). Na rozdíl od cukru je naše tělo neumí metabolizovat a představují tak z hlediska přijaté energie (chcete-li kalorií) jen minimální, téměř nulové množství. Zbytek prochází trávicím traktem a je vylučován. Nicméně ve vyšším množství mohou způsobit nadýmání, nevolnosti a průjem.
• Umělá nekalorická sladidla – aspartam, acesulfam-K, sacharin či cyklamát jsou mnohanásobně sladší než cukr, ale zároveň nemají žádnou výživovou hodnotu a jsou nekalorická. Zdály se být vhodnou náhradou pro diabetiky a také pro všechny, kteří chtějí zhubnout, ovšem čím dál častěji se objevují zprávy o jejich možné škodlivosti. Nejenže na hubnutí nakonec nemají tak pozitivní vliv, jak se předpokládalo, ale zároveň mohou negativně ovlivňovat například náš střevní mikrobiom.
• Látky k nutričnímu obohacení ­– přidané vitaminy, minerální látky nebo aminokyseliny v nápojích mohou na zákazníka působit velmi pozitivně. Má pocit, že kupuje něco zdravého, vhodného pro sport nebo při únavě. Záleží na konkrétním nápoji a jeho složení, obecně ale platí, že bychom si měli dávat pozor na příliš vysoký příjem některých látek. Obzvlášť pokud společně s obohacenými nápoji užíváte ještě doplňky stravy či léky, které je také obsahují. Někdy jde „pouze“ o vyšší zátěž pro ledviny, jindy může dlouhodobý vysoký příjem vést až k předávkování (např. vitaminem A) a dalším zdravotním komplikacím.
• Další přídatné látky ­– záleží na konkrétním nápoji, většina limonád i energetických drinků však obsahuje oxid uhličitý pro perlivost i prodloužení trvanlivosti a dále okyselující látky a regulátory kyselosti, stabilizátory a konzervační látky, barviva, někdy zahušťovadla. Tyto látky mají za úkol, aby byl nápoj chutný, barevný, lákavý a aby si udržel svou chuť, barvu a ostatní vlastnosti i po delší dobu.
• Kyselina fosforečná – využívá se především v kolových nápojích pro jejich ochucení a okyselení. Zatímco v nízkých dávkách je považována za bezpečnou, jako zdroj fosforu při vyšších dávkách způsobuje jeho nadbytek v těle a má vliv i na metabolismus vápníku. Pokud tělo nemá dostatek vápníku, bere ho z kostí, čímž může dojít k náchylnosti ke zlomeninám nebo osteoporóze. Kyselina fosforečná také představuje riziko pro zubní sklovinu.
• Kofein – kvůli kofeinu saháme po kávě, některých čajích, mnohdy i energetických nápojích. Na lidské tělo má více fyziologických účinků, vyhledáváme ho ale kvůli tomu, že dočasně oddaluje únavu a zvyšuje bdělost a pozornost. Slovo dočasně je zde ale velmi důležité. Při dlouhodobém nadměrném užívání má efekt opačný a pojí se s ním i další zdravotní rizika, může negativně ovlivnit například kardiovaskulární systém nebo psychický stav.

Doporučená maximální denní dávka cukru a kofeinu

Jaký je tedy maximální doporučený denní příjem kofeinu a cukru pro děti a dospělé?

Cukr

Podle Státního zdravotního ústavu, který vychází z doporučení WHO (Světové zdravotnické organizace) je to maximálně 25 g volného cukru, což odpovídá zhruba 5 kostkám cukru denně. Nepočítá se cukr přirozeně obsažený v ovoci, ale jakékoliv slazené müsli, ovocný jogurt (který bývá také doslazovaný) či celozrnné sušenky se mohou tvářit zdravě, ale snadno díky nim příjem cukru přesáhnete.

Pro srovnání: Běžná sklenice nebo plechovka (cca 330 ml) kolového nebo energetického nápoje obsahuje okolo 7 kostek cukru. Představte si, že si je dáte do jednoho hrnku s čajem. Pokud denně vypijete litr, je to trojnásobek a tak dále. V případě light či zero je sice cukru méně (nebo žádný), máme tu ale zase zmíněná umělá sladidla. Dokonce i v ovocných džusech je hodně cukru – ve 330ml sklenici jen o jednu až dvě kostky méně než v kole.

Kofein

Doporučený maximální denní příjem kofeinu se velmi liší u zdravých dospělých, oproti například těhotným ženám či dětem. Podle doporučení EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) je obecně považováno za bezpečnou jednorázovou dávku asi 200 mg kofeinu, cca 3 mg na kilogram hmotnosti jedince. Od 100 mg jednorázového příjmu ale může docházet k narušení spánku, zejména pokud je kofein konzumován před spaním.

Bezpečný celodenní příjem kofeinu je stanoven na 400 mg (5,7 mg/kg hmotnosti) pro dospělé. V případě těhotenství je ale maximální celodenní bezpečná dávka stanovena na 200 mg. Pro děti je to pak 3mg/kg hmotnosti. Například 13leté dítě vážící 45 kg by tak nemělo zkonzumovat více než 135 mg kofeinu za den. Adolescent vážící 60 kg by neměl vypít více než 180 mg.

Pro srovnání: V běžných energetických nápojích je obvykle okolo 80–150 mg kofeinu v jedné čtvrtlitrové plechovce, ovšem oblíbená novinka z Ameriky, energetický nápoj Prime, obsahuje v jedné plechovce 200 mg kofeinu. Hrnek kávy obsahuje zhruba 60–90 mg kofeinu, hrnek černého čaje asi 50 mg.

Novinka z Ameriky boří sociální sítě

Na sociálních sítích v poslední době trenduje energetický nápoj Prime, se kterým přišli dva světoznámí influenceři Logan Paul a KSI. Propagují ho někteří influenceři i sportovci s miliony sledujících, není proto divu, že po něm děti doslova šílí. Přitom jak uvádí například odborníci z Institutu moderní výživy, ani ze sportovního hlediska svým složením tento nápoj nedává téměř žádný smysl. Problematický je pak především vysoký obsah kofeinu, který v případě dětí překračuje maximální bezpečnou dávku a může způsobit nevolnost, třes, při dlouhodobém užívání i psychické a kardiovaskulární potíže. Výrobci se mohou hájit tím, že nápoj ve své verzi s kofeinem není dětem doporučován, kvůli volnému prodeji se k němu ale celkem snadno dostanou. I v případě energetických nápojů se tedy řeší otázka, zda jejich prodej neomezit nad 18 let.

Maximální příjem sladidel?

Co se týká cukru, například Prime žádný přidaný neobsahuje. Jak je to tedy se sladidly, která ho mají nahradit? Umělá sladidla mají nastaveny maximální dávky, které výrobce nesmí překročit. Nikdo kromě vás už ale nedokáže ohlídat, kolik výrobků se sladidly zkonzumujete vy nebo vaše děti. Na mnoha výrobcích s umělými sladidly navíc najdete omezení, že nejsou vhodné pro děti do určitého věku a pro těhotné či kojící ženy.

Přírodní sladidla (polyalkoholy či steviol-glykosidy) oproti tomu doporučenou maximální dávku nastavenou nemají. Jak už ale bylo řečeno, při vyšším příjmu mohou způsobovat zdravotní obtíže.

Zdroj: autorský článek + ferpotravina.cz, institutmodernivyzivy.cz, stobklub.cz, szu.cz

Podívejte se také, co radí ohledně výživy dětí odborník Petr Havlíček v našem podcastu: