Televize při jídle? V žádném případě, vytváříte tím u dětí Pavlovův reflex, říká Havlíček
ON TOPIC: Petr Havlíček odpovídá na časté otázky o výživě dětí
Asi neexistuje rodič, který by chtěl jídlem a předáváním návyků svým dětem cíleně škodit. Je ale spousta chyb, jež denně děláme, aniž bychom možná tušili, jaké mohou mít v budoucnu následky. Co říká výživový specialista Petr Havlíček například na nucení dojídat, podávání sladkostí po hlavním chodu, pití při jídle nebo puštěnou televizi u rodinného oběda?
V našem novém lifestyle podcastu ON TOPIC jsme se hned v prvním díle pustili do rozhovoru o výživě dětí. Hostem byl uznávaný odborník Petr Havlíček, který je sám také rodičem. Podívejte se, co radí.
Fuj, tohle chceš jíst?
Možná jste také jako malí doma slýchali, že slovo „fuj“ se ve spojení s jídlem nepoužívá. „O jídle se vždycky říkalo, že je boží dar a fuj se o něm neříká,“ objasňuje Petr Havlíček. „Na druhou stranu určité potraviny, především z kategorie vysoce průmyslově zpracovaných, si jiné označení ani nezaslouží,“ dodává rozhodně.
Vysoce průmyslově zpracované potraviny
Podle výživového specialisty Petra Havlíčka spotřebitel tyto potraviny pozná jednoduše tak, že jsou vždy zabalené. Vyrábí je nějaký prestižní výrobce, značka a mají lákavý obal. Ve složení je mnoho surovin a spoustu z nich běžný spotřebitel nezná, v kuchyni by je běžně nepoužil. Dalším ukazatelem je například velké množství cukru či soli.
Podobně jednoznačný názor má také na nucení dojídat. „Ne,“ říká rezolutně. „Myslím, že tím v dítěti jen vytváříme strach, a i do budoucna prapodivné myšlenkové schéma, že když si sednu k talíři, musím dojíst úplně všechno,“ vysvětluje na příkladu porcí v restauracích, které jsou totožné pro pány i dámy, přestože jejich hmotnost a potřeby energie jsou zcela odlišné.
Sněz aspoň maso
Už nemůžeš? Tak sněz aspoň maso… slýchali jsme často jako malí. Co na to Petr Havlíček? „Když dítě nedojí, zkrátka ho nutit nebudu. Pak ale musím být pevný v kramflecích, když dítě přijde za hodinu, že má hlad. Pak řeknu: ‚Ano, chápu, ale měl jsi dojíst oběd, takže vydrž, za hodinu a půl nebo za dvě bude svačina nebo večeře,‘“ naráží odborník na to, že ze strachu, aby děti nehladověly, jim pak mnohdy velmi brzy podsuneme aspoň nějakou drobnost.
Sušenku až po obědě
Mnozí rodiče také budou znát situace, kdy se dítě těsně před servírováním oběda na stůl zeptá, jestli si může dát sušenku. Většinou následuje odpověď Až po obědě. „Tohle je poměrně složité. Záleží na tom, jak často. Já asi vůbec nejsem proti použití slovíčka až. Na druhou stranu podmiňovat to tím, že když sníš jídlo, můžeš si dát něco sladkého… normou by mělo být, že jídlo sním, nebo alespoň část, a odměňování za to, že jsem snědl oběd, mi přijde úplně zcestné,“ říká Petr Havlíček a ve videorozhovoru, který si můžete pustit v úvodu článku, také prozradí, proč výrazně nedoporučuje chodit na oslavu do fast foodu.
Puštěný tablet či televize při jídle
Kdo nikdy dětem nepustil pohádku, aby v klidu dojedly snídani bez odbíhání… „Bavíme se tady o vědomém jezení, což celá řada z nás vůbec neumí,“ říká Petr Havlíček s tím, že spousta z nás je do sebe schopna nahrnout velké množství jídla, aniž bychom vůbec věděli, co jíme. Doporučuje, abychom se na pokrm opravdu soustředili a místo televize nebo mobilu zavedli lehkou, příjemnou komunikaci, která k jídlu patří. „U dětí by rozhodně ani televize, ani tablet neměly být,“ dodává.
„Podívejte se, kolik lidí, když se pustí televize, okamžitě tahá něco k jídlu. To jsou Pavlovovy reflexy, to je krásně spojené,“ popisuje. „Za nás bylo naprosto nepřijatelné do kina nosit jídlo, teď ho mají lidé spojené s konzumací. Je to zvyk a je to způsobeno tím, že máme vše spojeno dohromady jako určitou dráhu chování, kterou spustíme blikající televizí,“ dodává.
Popíjení při jídle
„Řekl bych, že je ideální napít se trošku před jídlem. Nejsem rozhodně ani proti pití v průběhu jídla, ale není to o velkých objemech,“ vysvětluje Petr Havlíček a ve videorozhovoru také dodává, proč to může být nebezpečné.
A co se týká pitného režimu, měly by děti pít jen vodu? „Myslím, že do určitého věku dětem ani nic jiného nedáváme (kromě vody nebo neslazených čajů) a nijak zásadně netrpí. Dospělý člověk i dítě vydrží bez slazených nápojů. Protože pokud si dítě zvykne na ty sladké, do budoucna mu bude voda připadat chuťově neatraktivní a bude hledat náhražku,“ říká Petr Havlíček a dodává, že největší problém je s nadbytečným příjmem energie v té nejhorší formě, teDospělí dy ve formě volných přidaných cukrů, často ještě v kombinaci s umělými sladidly a dalšími nežádoucími látkami.
Další odpovědi na nejčastější otázky o výživě (nejen) dětí najdete v prvním díle našeho podcastu ON TOPIC:
Podcast ON TOPIC najdete také na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Amazon Music a dalších, jako videorozhovor pak na YouTube a Stream.
Autor článku
Marie Makovská
Autorka se věnuje především tématům zaměřeným na životní styl, je certifikovanou trenérkou a Ing. v oboru Výživa a potraviny. V letech 2020–2022 působila jako šéfredaktorka časopisu Dieta.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
