Dcera nechce zeleninu, syn sní jen kuřecí nuggety. Co dělat, když děti odmítají jídlo
Podle chuti k jídlu u dětí většinou hodnotíme, jestli jsou zdravé a jak prospívají. Co když ale své chutě přesměrují jen na potraviny, které jim v nadmíře dávat nechceme?
Snědl jsi tak málo, nejsi nemocný? Ptají se často babičky, když se dítě rýpá ve zbytcích na talíři. Nechutenství může mít mnoho důvodů, a když vyloučíte ty zdravotní, zbyde vám pravděpodobně některý z níže uvedených.
Proč děti mohou odmítat jídlo
- Individuální a dočasné výkyvy chutí – U dětí jsou obzvlášť v určitých vývojových fázích celkem běžné. Určitě jste zaznamenali například období suchých těstovin, kdy nesmí být znečištěny ani kapkou omáčky či masa. Včera mohlo vaše dítě milovat rajčata, dneska je nechce ani vidět. Pokud nejde o plošné odmítání jakéhokoliv jídla nebo velké skupiny potravin, není se čeho děsit.
- Obavy z neznámého – Při zavádění nových potravin a pokrmů se může stát, že jsme z nich natolik nadšení, až to s prezentací dětem přeženeme. Pokud děti například nejsou zvyklé jíst luštěniny, nepřesvědčí je naše ujišťování, že jde o zdravé jídlo, které k životu potřebují. Naopak je (i dobře myšleným) nucením můžeme od konzumace ještě víc odradit.
- Nevhodné příklady a stereotypy – Děti snědí to, na co jsou odmala zvyklé a považují to nejen za chutné, ale hlavně za „normální“ a bezpečné. Řídí se tím, co vidí u rodičů a okolí. Pokud chceme, aby jedly něco jiného, než vidí doma, budou vyžadovat dobré vysvětlení. Také se kvůli nevhodným návykům může stát, že si dítě nevezme nabídnuté jídlo, protože očekává, že mu bude nabídnuto něco jiného, lepšího. K tomu se mnoho dospělých uchyluje z lásky i ze strachu, hlavně aby dítě nehladovělo.
- Nadbytek sladkého – Jakékoliv „vycpávky“ mezi jídly v podobě sladkostí, ale i limonád, dítě mohou zdánlivě zasytit, že pak nesní to, co opravdu potřebuje pro svůj vývoj.
- Toxické řeči okolí – Od určitého věku si i děti začnou všímat různých poznámek okolí. A nemusí být vůbec mířené jen na ně. Pokud si maminka před každým dezertem neodpustí poznámky jako „to zase budu tlustá“ nebo „tak to budu muset aspoň hodinu běhat, abych tohle spálila“, dítě si je převezme i do svého světa a nahlížení na tělo a postavu.
Přečtěte si také: Domácí ovzduší horší než u dálnice. Jak se zbavit zplodin ze sporáků, čističů a svíček
Jak zařídit, aby dítě jedlo zdravě
„Dcera nechce jíst ovoce ani zeleninu, jediné, co si dá, jsou jablka. Ale jen červená,“ říkal mi jeden ze známých. „Syn nechce nic jiného než stále dokola jen kuřecí nuggety,“ stěžuje si opakovaně jedna z mých kamarádek. Co s tím, když už se do takové situace dostanete?
- Zaměřte se na své jídlo, se kterým vás děti vídají, nebo i na to, co často vidí u jiných členů rodiny a známých. Svým stravováním jste dětem vzorem, ale vše by mělo probíhat nenásilně, bez nucení a přemlouvání. Když děti uvidí, že je pro vás zdravá strava přirozená, rády se přidají. Samozřejmě pak není problém zajít si čas od času do fast foodu nebo objednat v kině popcorn.
- Nenuťte děti za každou cenu dojídat, jako jsme to v dětství mnohdy zažívali my. Když dítě dobře jí, můžete ho pochválit, pohladit, ale určitě neslibovat a neodměňovat sladkostmi nebo se zlobit, když nechce jíst. V určitou chvíli je lepší jídlo ze stolu sklidit, nenabízet náhradní varianty, zkrátka počkat, až dítě dostane opravdu hlad.
- Pravidelné stravování může pomoci k tomu, že děti budou lépe vnímat pocity hladu a sytosti. Hlavně u menších dětí, které si navyknou jíst v určitou dobu, se tak vyhnete nekontrolovanému „tláskání“ kdykoliv v průběhu dne.
- Dítě by mělo mít na jídlo klidné prostředí, bez rozptylování hračkami, televizí a podobně. U stolu by se celá rodina měla věnovat jen jídlu, případně konverzaci, ale ne práci nebo řešení problémů.
- Omezte sladkosti, sladké limonády a různé chuťovky mezi jídly. Děti by je neměly dostávat ani jako útěchu, když pláčou, ani jako odměnu. „Když tohle sníš, dostaneš bonbony,“ v dítěti vyvolá akorát odpor k normálnímu jídlu. Bude ho jíst, jen aby ty bonbony dostalo. Pokud chcete děti pochválit, řekněte jim konkrétně, co vás potěšilo a odměnou za větší činy mohou být různé hmotné dárky nebo zážitky.
- Nezdravý vztah k jídlu můžeme dětem předat tak, že si to ani neuvědomíme. Rozebíráním toho, zda je moc hubené či oplácané, ale i hodnocením vlastního těla, anebo počítáním, kolik kilometrů běhu si budeme muset dát za tuhle snězenou koblihu. To všechno děti vnímají. A pokud ještě od někoho z rodiny slýchají, že mrkev a brokolici přece jíst nebude, protože není králík, nemůžeme čekat, že pak s chutí snědí z talíře všechnu zeleninu.
- Nechte děti asistovat při nakupování, a to nejen tím, že si vyberou oblíbené mléčné dezerty a sladkosti. Konzultujte s nimi, na co mají chuť, co jim třeba chutnalo ve škole a zkuste nenásilně mluvit i o tom, z čeho by se měl skládat kvalitní vyvážené jídlo, aby mělo dítě větší sílu na trénink ve svém sportu nebo energii na hřiště s kamarády. Fráze jako „abys byl zdravý“ na dítě příliš nezabere, právě teď zdravé je a co bude, nyní neřeší. Je lepší stravu vztáhnout k něčemu, co dítě baví a chce to dělat nebo k někomu, ke komu vzhlíží.
Mohlo by vás zajímat: Inspirujte se recepty na oblíbená dětská jídla
Když děti občas odmítnou jíst nebo nechtějí konkrétních několik druhů ovoce, zeleniny nebo třeba ryby, nemusíte se z toho hroutit. Do jídla je nenuťte, občasné vyhladovění jim neuškodí. Odmítané potraviny možná začnou jíst později, zkoušejte jim jednou za čas nabídnout něco „nového“. Pokud si nejste jistí, jestli jim dlouhodobě nějaké živiny nechybí, nebojte se obrátit na lékaře nebo odborníka na výživu, aby vám poradil.
Zdroj: autorský článek (autorka je certifikovanou trenérkou a Ing. v oboru Výživa a potraviny)
Podívejte se také na rozhovor o jarních detoxech a hubnutí do plavek. Co děláme špatně?