Od úzkosti k sebevraždě. České děti ničí vlna depresí, trpí jimi až polovina deváťáků
Generace deprese (1)
Čísla popisující psychické zdraví českých dětí jsou dnes doslova hrozivá. Čtyři z deseti deváťáků vykazují známky střední až těžké deprese, tři z deseti pak známky úzkosti. Vyplývá to z výzkumu Národního ústavu duševního zdraví, který nyní zveřejnil vůbec první studii zaměřující se na psychiku českých dětí.
„Na druhém stupni ZŠ, kde jsem dříve působila, se to šířilo jako lavina mezi studenty i studentkami. Snad každý druhý žák, se kterým jsem mluvila, vytáhl téma sebepoškozování,“ popsala v prvním díle podcastu GENERACE DEPRESE moderátorce Terezii Tománkové svou zkušenost s tímto trendem školní psycholožka Gymnázia Na Zlatance Lea Roland. „Přemýšleli o těch nejhorších věcech,“ dodala.
Čtěte také: Myšlení učitelů je zastaralé. Neumějí získat pozornost dětí, říká pedagog Robert Čapek
První příznaky sebepoškozování zpravidla u dětí a mladistvých doprovází škrábání, pálení či řezání vlastní pokožky. Tyto sklony – zvlášť pokud na ně okolí nijak nereaguje – však mohou eskalovat a skončit až tím, že si dítě sáhne na život. Ročně se pro sebevraždu v Česku rozhodne na 60 dětí a mladistvých. Pokusů o sebevraždu je však dle odhadů až stonásobně více.
Hlavním zdrojem takovéhoto chování je podle odborníků pravděpodobně epidemie úzkosti, kterou dnes české děti zažívají. „Úzkost je nejistota z budoucnosti. Nejistota ze sebe sama. A právě obraz sebe sama vytváříme složitě v průběhu dospívání,“ vysvětluje, odkud psychické problémy školáků mohou pramenit, Jiří Horáček, přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. LF UK a vedoucí Centra pokročilých studií mozku a vědomí Národního ústavu duševního zdraví.
Mohlo by vás zajímat: Zneužití intimních fotek na sítích zažil každý pátý nezletilý. Rodičům se často nesvěří
Dle jeho názoru jsou hlavním viníkem dnešního stavu psychického zdraví u dětí sociální sítě. „Aktuálně se dětská osobnost vytváří podle sociálních sítí, kde děti denně dostávají negativní vazby jako ,jsi tlustá‘ a tak dále. Výsledek je ten, že obraz sebe sama je modifikován představou, že bych se na sebe měl nebo měla dívat očima druhého člověka,“ varuje Horáček před přesvědčením dětí, že tím hlavním je, co si o nich myslí druzí.
Výsledkem je obrovská vlna úzkosti, která následně vede i k sebevražedných sklonům. „Sedmdesát procent dětských pacientů na psychiatrii myslí na sebevraždu, takhle vysoké to u dospělých není. Té generaci, jako celku, prostě není dobře,“ dodal Horáček. Svůj šok ze současného stavu věcí vyjádřila také europoslankyně Dita Charanzová, jejíž náplní práce v Bruselu je právě zlepšování psychiky dětí a jejich kyberbezpečnosti.
Přečtěte si: Sebevraždy dětí kvůli sociálním sítím. Jak jim psychiatři chtějí předejít?
Příliš optimistické zprávy však neměla. „Už teď je pozdě. Evropská unie dává 1,23 miliardy eur státům, aby s tím něco dělaly. Třeba ve Francii prezident Macron spustil velký vládní plán, který mi u nás chybí,“ popsala stav věcí za našimi hranicemi Charanzová. „Sama jsem matkou dvou dcer a ty statistiky, kdy každé čtvrté dítě trpí depresemi, mě šokují. Je to budíček,“ dodala europoslankyně.
Jak mohou tento hrozivý trend pomoci zvrátit rodiče? Kde mohou vyhledat odbornou pomoc, jak mají s dětmi komunikovat a čeho se vyvarovat, aby celou situaci jen nezhoršili? Odpovědi na tyto otázky najdete v celém díle první epizody podcastu GENERACE DEPRESE.
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
