Zneužití intimních fotek na sítích zažil každý pátý nezletilý. Rodičům se často nesvěří
Děti jsou závislé na pornu
Díky mobilním telefonům je tvoření a posílání intimních fotek, videí nebo textových zpráv zcela běžnou praxí i pro nezletilé. Pětina z nich přitom přiznává, že má zkušenost se zneužitím svých intimních materiálů, které dobrovolně poskytli někomu druhému. Drtivá většina z nich však o situaci nikdy nic rodičům neřekne, neboť se stydí a bojí jejich reakce.
Takzvaný sexting, neboli oboustranně dobrovolné sdílení intimních materiálů skrz soukromé zprávy či sociální sítě, patří k velmi rozšířenému fenoménu. Jak vysvětluje vedoucí projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci, naprostou většinu těchto případů dnes řeší anonymní poradny, neboť děti nechtějí, aby cokoli věděli jejich rodiče či spolužáci ve škole.
„Obecně školy či pedagogicko-psychologické poradny řeší velmi malý výsek všech incidentů, drtivá většina incidentů je naopak řešena prostřednictvím různých anonymních poraden. Můžeme říci, že v tuto chvíli například 70–75 % případů (přibližně 400 případů ročně), které řeší online poradna
E-Bezpečí, obsahuje sexuální komponent a týká se sextingu, přičemž asi v polovině případů jde o sexting provozovaný dětmi (osobami mladšími 18 let),“ uvádí Kopecký.
Nejčastějšími kanály, které děti dle průzkumu společnosti ESET pro šíření intimních materiálů používají, jsou Instagram a Snapchat. Následuje Messenger a Facebook, nechybí však ani WhatsApp, Telegram, TikTok, YouTube či nějaký pornografický server. Policie ČR nejčastěji monitoruje případy, kdy se dítě nahraje na mobilní telefon a následně se pokouší video zveřejnit na YouTube.
Služba však video po kontrole jako závadové odmítne. Je-li telefon dítěte spárován s úložištěm Google, kde je video zálohováno, dává do ČR vědět i sám technologický gigant. Nikdo už však v takovém případě nemůže zabránit tomu, aby dítě materiál rozesílalo svým přátelům skrz zprávy či sociální sítě. Pokud jsou takové materiály následně někým zneužity, snaží se děti prakticky vždy celou situaci utajit, protože se bojí reakce okolí.
„Může jít o strach z trestu, z výčitek nebo i obavy z toho, aby dítě nezklamalo své rodiče, případně aby se rodiče kvůli dítěti netrápili. Anonymní linka je pro dítě jednodušší cestou, kde může ventilovat své obavy a domluvit se na prvních krocích, které podnikne,“ vysvětluje webu Prima Ženy dětská psycholožka Kamila Ryšánková. Klíčovou roli v tématice sextingu může hrát prevence. Rodiče by neměli (jak ostatně ukazuje i průzkum) čekat, že se jim děti o svých problémech v tomto ohledu svěří samy.
Zásady bezpečného sextingu i doporučení, jak postupovat, když dojde ke zneužití intimního obsahu, mohou nejen rodiče, ale i učitelé najít například na stránce To nevymažeš. „Pokud se dítě svěří, že po něm někdo fotky chce a je mu to nepříjemné, je na místě probrat s ním další strategii – dítě by mělo přerušit komunikaci s daným člověkem. Doporučuje se uložit si historii komunikace, fotografií, videí, ale i detaily profilu agresora na sociálních sítích a vše nahlásit na policii,“ radí Vladimíra Žáčková, specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti ESET.
„Pokud se rodiče bojí situaci řešit přímo na policii, lze rovněž využít anonymních poraden, které s policí spolupracují,“ dodává. Chtějí-li rodiče zvýšit šanci, že se jejich dítě nestane obětí zneužití intimních materiálů, je důležité, aby s nimi na toto téma pravidelně hovořili. Pravidelně by s ním měli rozebírat, jak vypadá nevhodný návrh či nátlak na internetu, i tematiku posílání nahých fotek či videí. Anebo se ptát, zda dítě na internetu neprožívá něco nepříjemného. Zapomínat by pak maminky a tatínkové neměli na možnost rodičovských kontrol či práv pro používání internetu, díky nimž se dítě na některé servery například vůbec nedostane.
Martin Kožíšek hovořil v pořadu Nový den na CNN Prima News o nebezpečí sociálních sítí: