Sexuální výuka? Školy tápou, učitelé nemají žádné pokyny, varuje Johanna Nejedlová

Začnu trochu všeobecně, odpovídá dnes sexuální výchova na základních školách tomu, že se nacházíme v roce 2023?

To vlastně nikdo s úplnou jistotou dneska neví. Kromě rámcového vzdělávacího plánu totiž základní školy nemají žádné konkrétní instrukce k tomu, jak přesně mají sexuální výchovu vyučovat. Takže ty rozdíly na jednotlivých školách mohou být velké.

Počkejte, takže ministerstvo školství do dnešního dne školám nedalo žádný podrobnější návod na to, jak by měla vypadat sexuální výchova ve 21. století?

Ministerstvo školství vydalo jediný takový pořádný dokument v roce 2010. Jmenoval se Doporučení MŠMT k realizaci sexuální výchovy v základních školách a tehdy se navíc proti němu zvedla taková vlna nevole ze strany hodně konzervativních rodičů nebo iniciativy D.O.S.T, že ji pak byli přinuceni ihned stáhnout a dnes není v platnosti.

Sexuální zneužívání dětí bohužel není žádnou výjimkou. O to důležitější je, aby děti věděly a chápaly, jaké chování ze strany dospělých je, nebo není normální:

I kdyby ale taková příručka v platnosti byla, tak mluvíme o třináct let starých doporučeních. Byla by dneska ještě vůbec relevantní?

Ne, informace v ní uvedené už jsou dneska velmi zastaralé a neaktuální. Chybí tam například úplně nějaká snaha o rozvíjení pozitivního vztahu k sexu a sexualitě. Z praxe i studií přitom už dnes jednoznačně víme, že takové to strašení okolo sexu nevede k tomu, že by mladí lidé odkládali sexuální život, ale naopak to vede k tomu, že se chovají riskantněji. A právě proto, že ty podklady ze strany ministerstva považujeme za nedostatečné, spustili jsme petici, v rámci které chceme úřad donutit, aby komplexní podklady pro výuku sexuální výchovy vytvořili. Nic takového totiž dnes učitelé stále nemají. Zároveň bychom chtěli, aby ministerstvo pravidelně monitorovalo, jak výuka vůbec probíhá, protože i o tom chybějí jakékoli komplexnější informace.

Mě ještě zarazila jedna věc. A to že taková ta „opravdová sexuální výchova“ přichází v osnovách na řadu až v 8. a 9. třídě. Není to vzhledem k tomu, jak brzy dnes děti začínají používat internet, trochu pozdě?

No, přesné informace o tom, jak přesně a v kterých třídách výuka sexuální výchovy reálně probíhá, také vlastně neexistují. V rámcových vzdělávacích programech je to takové průřezové téma. Takže když ta škola chce, může o tom začít učit už na prvním stupni a postupně to rozvíjet. V praxi ale ve většině škol tahle látka přichází na řadu až v té osmé, deváté třídě, kde proběhne jedna hodina o pohlavně přenosných chorobách. Někdy ze třídy oddělí holky, aby se dozvěděly něco o menstruaci, kluci dostanou kondom a tím to skončí.

Co si z takové výuky reálně pak žáci odnesou?

Kdybyste chtěl, můžete si on-line najít průzkum České středoškolské unie, což je takový spolek mladých, aktivních studentů, kteří chtějí, aby se vzdělávání trochu změnilo. A oni udělali anketu týkající se sexuální výchovy, v které odpovědělo asi osm tisíc studentů středních škol a kde zjišťovali, co přesně se ti mladí lidi v sexuální výchově dozvěděli. Tam je taky bohužel vidět, že když už se vůbec něco ti žáci dozvěděli, tak to byly pohlavně přenosné choroby a ochrana před těhotenstvím. Stále je to ale jenom anketa mezi mladými lidmi, nic jako skutečný průřezový průzkum, který by opravdu zjistil, jak to školy v praxi řeší, rovněž neexistuje.

Takže tady máme hromady středoškoláků, kteří si musí informace o sexualitě dohledávat všude jinde. Neměly by se ale vlastně děti některé informace o svém těle a tom, co je/není normální, dozvědět už v předškolním věku?

Určitě, existují standardy třeba WHO, které popisují, co by se děti nebo mladí měli v kterém věku ideálně dozvědět. U nás například organizace Nesehnutí má nějaké materiály do školek, které jsou zaměřené na úplné základy sexuální výchovy pro ty nejmenší. Protože obzvláště těm malým dětem je potřeba vysvětlovat to velmi explicitně, aby tomu rozuměly. Takže by to opravdu mělo být ve stylu moje tělo je jenom moje a není v pořádku, aby mi cizí strejda nebo teda sahali na penis.

A toto je dneska v českých školkách běžná praxe?

Bohužel si nemyslím, že jde o jakkoli rozšířenou praxi. My víme o aktivitě tady té zmíněné neziskové organizace, která se to snaží nějak zkvalitnit. Ani o tomto však žádný oficiální všeobecný přehled bohužel neexistuje.

Mě ještě zaujalo, že častým argumentem škol proti většímu důrazu na sexuální výchovu je strach z rodičů, aby si nestěžovali, co jim učitelé ve škole o sexu vykládají. Ale rodiče naopak třeba čekají, že sexuální výchovu obstará škola, takže doma o tomto tématu mlčí. Jak z téhle patové situace ven?

Za prvé, z naší činnosti víme, že většina rodičů chce, aby se to ve školách učilo a spoléhají na to, že to vyřeší ta škola. A ano, v mnoha případech proto, že třeba sami nevědí, jak na to. Existuje samozřejmě i menšina rodičů, která si to nepřeje, ale to je jako kdyby si rodiče nepřáli, ať se děti ve škole učí Pythagorovu větu. Taky bychom s její výukou nepřestali. Existují určité věci, které mladí lidé zkrátka mají vědět, a i dle různých úmluv o právech dětí zkrátka mají nárok mít přístup ke kvalitním informacím o věcech, které jsou pro jejich život důležité. A myslím si, že právě ministerstvo by mělo být tím, kdo sexuální výchovu nahlas podpoří a tím dá podporu i všem školám.

Takže by se z toho stala zkrátka povinná výuka bez možnosti jakkoli ji obcházet?

Ono v podstatě už dnes jsou v těch rámcových vzdělávacích programech nějaké body, které by se ty děti měly dozvědět o sexu a vztazích. Ale je to napsané poměrně obšírně, takže si to každá škola může vyložit, jak chce. Takže pokud někde mají zájem věnovat se tomuto tématu hlouběji, oporu v tom určitě najdou.