Co dělat, když do plavek prostě NEzhubnete
Léto je krásné období, ale svým způsobem nemilosrdné: nutí nás, ženy, abychom postupně odkládaly svetříky, dlouhé kalhoty a blůzky, až pomalu ale jistě zůstaneme jen v tílkách, minisukních, ba dokonce v plavkách. Což bývá pro mnohé dámy psychicky i fyzicky náročné.
Asi sotva znáte ze svého okolí nějakou, která spokojeně prohlašuje: „V plavkách vypadám výborně, už se nemohu dočkat, až je obléknu a vystavím se u rybníka – celá vesnice bude závidět!“ Takovým sebevědomím se může pochlubit skutečně málokterá žena. Většina z nás, když jen pomyslí na to, že co nevidět přijde čas „odhalení“, jen smutně pokrčí rameny a rezignovaně si pomyslí: To bude zas celá ves zírat na moje špeky…
Měsíc hubnutí do plavek
A tak horečně hubneme do plavek. Červen by měl dostat spíše název: Měsíc hubnutí do plavek. V červnu my ženy míváme hlad. Zatímco muži se spokojeně radují ze sluníčka, připravují auta na dovolenkovou sezonu a s večerem se radostně houfují v příjemných zahradních restauracích, kde pivo teče jako řeka a množství guláše na jednom jediném talíři připomíná zásoby jídla pro čtyřčlennou rodinu na celý den, ženy tráví čas diametrálně odlišně.
Pokud zvědavý měsíc červen nahlédne okny do tělocvičen, sokoloven, fit center, zastihne zde ženy zpocené, rozcuchané, fyzicky zcela vyčerpané – kila i po vší té až nelidské námaze nejdou dolů, anebo jdou, ale hlemýždí rychlostí. A jestliže by se červen podíval také do bytů či rodinných domků, i tady by zaznamenal buďto intenzivní cvičení, anebo kuriózní posezení u talíře posetého lístky salátu, nastrouhanou mrkví, plátky okurky. K pití – čistá voda. Červen vám přeje, dámy, dobrou chuť!
Manželovi bůček, sobě zdravou stravu
Pravděpodobně znáte ze svého okolí příklad dámy, která se výše uvedeným způsobem trápila, trpěla jako pes – a výsledek se nedostavil. Pochopitelně, že se cítila příšerně. Příklad její neděle: Manželovi podávala bůček s knedlíkem a zelím, sama obědvala karotkovou šťávu. Muž se po obědě přestěhoval k televizoru, pustil sportovní kanál, podíval se do novin, naše dáma se převlékla do speciálního úboru a hurá do lesa – běhat. A zatímco pak manžel spokojeně večeřel pozoruhodné množství vlašského salátu se třemi rohlíčky, manželka se raději dívala jinam, neboť její večerní jídlo se skládalo ze dvou sucharů. K pití – jak jinak než čistá voda.
Neumíte (nebo možná umíte) si představit, jaký měla hlad. A když si po velmi dlouhém období zmíněného očistce stoupla na váhu a těšila se na změnu k lepšímu, dostala šok. Byla takzvaně na svém. Samozřejmě se rozplakala.
Snaha byla…
Milé dámy, co jiného vám máme poradit, než abyste si i za takových okolností zachovaly nadhled a smysl pro legraci? Obojího máte přece na rozdávání. Pochvalte se za snahu a pak nad tím vším mávněte rukou. Nelidská dieta by vám beztak brzy ukradla zbytky psychické rovnováhy. Trápit se hladem je nerozumné a vyčerpávající. Myslete na to, jak velkému množství mužů (možná ještě většímu, než si myslíte) se líbí ženy bujných tvarů. Někteří z pánů to ještě ke všemu nepřiznávají, protože se obávají, že by je okolí považovalo za podivíny – vzhledem k tomu, že módnímu světu vládnou hubeňoučké modelky, které na nás podmanivě hledí z drahých časopisů. Věřte tomu, že mužům připadají až děsivě vychrtlé. Jednomu pánovi, kterého všichni svým způsobem známe (Rubensovi), by se také nelíbily. Ten totiž opěvoval tak trochu jinou ženskou krásu. Zkuste to také.