Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama

Kam jsou až lidé schopni zajít, když jde o slevy?

Závislost na slevách vede do pekel. Všimli jste si?
Vydáno: 29.05.2017
Kam jsou až lidé schopni zajít, když jde o slevy?
Autor: istock.com Kam jsou až lidé schopni zajít, když jde o slevy?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Když jsem byla malá, mléko stálo dvě koruny, rohlík dvacet haléřů a kopeček zmrzliny sedmdesátník. Za velký šlehačkový dort k narozeninám chtěli v cukrárně dvacet pět. Za cigarety značky Start (bez filtru, silné jako výstřel z děla) jsem v pubertě platívala trafikantovi čtyři koruny dvacet haléřů.

Bohatší dospívající mládež si mohla dovolit i sparty za osm. Ceny zboží byly všude nachlup stejné – ať už jste si polský salám koupili na okraji Českých Budějovic nebo na návsi v Pleteném Újezdě. Šok přišel po listopadu 1989, kdy se ceny neuvěřitelně rozrůznily a fenomén slev zavítal mezi nás.

Je to v akci!

Závislost na slevách vede do pekel, tak jako všechny ostatní závislosti. Kapku či možná dokonce decinku v sobě máme všichni, ale neměla by se dále rozmnožovat. Osobně jsem například schopna vystoupit z autobusu o stanici dřív, protože vím, že Vietnamec u zastávky prodává mléčnou čokoládu s velkými ořechy jenom za šestnáct devadesát. Domů pak jdu čtyři kilometry pěšky – někdy v silném dešti – a hřeje mě pomyšlení, že jsem ušetřila pětikorunu.

Zachraňte holý život

Na druhou stranu bych asi nejela do Polska pro levnější velikonoční zboží. Vzhledem k nekřesťanským cenám benzínu by to byla spíše sleva naruby, a bez kuřátek s jasně červenými zobáčky a velikýma lesklýma očima či bez košíčků s umělou trávou ze zelených drátů a usmívajícím se zajícem se, i když s těžkým srdcem, obejdu.

Rovněž bych se neúčastnila slavnostního otevření nové provozovny, i kdyby slevy byly přímo zdrcující. Tady se totiž nenakupuje, ale válčí. Jste rádi, když zachráníte holý život a půlku kabelky – své vlastní.

Šetřit se někdy nevyplácí

Pozor na slevy při těch nejslavnostnějších příležitostech, jakými jsou například svatby. Možná si vzpomínáte na knihu Tajný deník Adriana Molea – když se Adrianův tatínek ženil, poklekl u oltáře a svatebčané spatřili na podrážce obuvi nálepku upozorňující na podstatnou slevu.

Svatba se slevou

Také si vybavuji jednu takovou svatbu očividně založenou na zlevněném zboží a službách, a čert ví, zda je ta vzpomínka úsměvná nebo depresivní. Nevěstu zjevně oblékal stánek v příhraniční tržnici, na hlavu si posadila hrnec (látkový), z ošklivého lehce nažloutlého kostýmku nešťastné délky ke kolenům čněly nohy v řídkých silonových punčocháčích od neodbytného podomního obchodníka (kupte troje a máte to za patnáct!).

Jak vypadaly střevíčky, to jsem raději vytěsnila – nevím. Vlasy – což nevěsta pyšně vysvětlovala – barvila (se slevou) kamarádka, profesí neúspěšná kadeřnice. Kučery získaly odstín v kadeřnických kruzích známý jako „liška v nouzi“. Bohužel, vzhledem nevěsty slevová smršť nekončila, týkala se i restaurace a hudby.

Hostinec stál uprostřed hlubokých lesů a vedla k němu daleká a strastiplná cesta (proto poskytoval slevy). Nebyl v dobrém stavu a číšníci měli zakázáno nosit jídlo a pití, aby byla svatba co nejlevnější.

Co jste všechno museli udělat, abyste dostali sodovku a brambůrky, to už jsem raději také vytěsnila, ale na klubko plačících hladových dětí s malými myrtami na límečcích slavnostních šatiček si bohužel pamatuji. Už proto, že kapela (děda s harmonikou a vozembouchem) hrála vulgární popěvky, pro děti krajně nevhodné.

A srdce usedá…

Zastavme se teď pro změnu na hřbitově. Věnce, smuteční dekorace či umělé květiny nejsou zadarmo, a tak se nelze divit, že před Svátkem zesnulých se lidé zajímají o to, kolik který věneček stojí. Cynik by podotkl, že těm, pro které jsou pietní ozdoby z chvojí určeny, je to už stejně fuk, ale tento způsob uvažování je třeba rázně odmítnout.

O Dušičkách pak člověk prochází uličkou mezi hroby a nad těmi zesnulými, na kterých se šetřilo přespříliš, srdce usedá. Jeden hrob tím býval proslulý, vídali jsme na něm ošizené věnce vyrobené vlastně jen z drátu, šišek bylo žalostně málo, či podivné dorty z polystyrénu posypané (snad pro ozdobu) střepy z pivních lahví. Celá ves se na to chodila dívat. A záchvaty smíchu na hřbitov nepatří.

I slevy mají své hranice, tak je to.

Přečtěte si také:

 

A jaká je vaše cena za jedno nošení?

Cost per wear: A jaká je vaše cena za jedno nošení?

Když vám vadí, že musíte něco platit, nestyďte se o tom partnerovi říct

6 nepříjemných otázek o penězích, v kterých musíte mít s partnerem jasno

 

Autor: Eva Michorová

Článek je zařazen v: móda, peníze, dluhy, šílenství, nákupy, slevy
Reklama