GLOSA: Zlobivé děti do bistra patří. Proč je neposadíme hned vedle kuřáků?
Děti to mají v restauraci složité. Kuřáci ještě mnohem více. Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Je to pár dnů, kdy napříč Českou republikou rezonovala zpráva, která popisovala, jak se jisté pražské bistro ostře vymezilo proti dětem, které neumí jejich dospělý doprovod usměrnit. Začaly se ozývat reakce pobouřené i souhlasné. S malými dětmi to není stejné jako s kuřáky. A to je chyba. Do svobodné společnosti totiž patří obě skupiny stejně.
Pražské bistro Marthy's Kitchen si dokázalo udělat obrovskou reklamu napříč celou republikou, když vzkázalo, že děti k nim patří. Ale jen ty hodné a slušně vychované. Ty rozjívené, které jejich dospělý doprovod nezvládá, mají jít jinam. Web CNN Prima News o kauze psal například zde.
Na začátek je dobré sdělit, že bistro nebude soudit autor této glosy, ale samotný trh. Pokud se i po tomto prohlášení hosté na jídlo pohrnou, tak majitel může být spokojen. Pokud za odsouzení malých dětí klienty ztratí, tak dostal facku od rodičů, kteří s přístupem nesouhlasí, a bude hodně těžké se z takové facky podnikatelsky vylízat.
Otázkou je, zda ve svobodné liberální společnosti v 21. století si majitel může rozhodnout, koho ve svém podniku chce. Podle zákona nemůže. I když... Je tomu přesně rok, kdy se síť hotelů Pytloun Hotels rozhodla, že nebude ubytovávat hosty z Ruska a Běloruska, o čemž informoval například web Liberecká drbna. Volné kapacity byly nabídnuté uprchlíkům z Ukrajiny. Ukázková selekce. Podobná, jako kdyby hotel napsal, že z nějakého důvod nechce ubytovat děti do deseti let, blondýny a nebo lidi s brýlemi. Samozřejmě se strhla disputační mela, zda Pytloun může či nemůže takto rozhodovat o svých hostech. Stejná mela, jako se nyní roztočila kolem Marthy's Kitchen.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 14 slavných žen řeklo, proč zavrhly mateřství
Můj dům, můj hrad, ale vocaď pocaď
Nechci ve své restauraci pejsky? V pořádku. Najde se restaurace, kde pejsky budou milovat. Nechci ve své restauraci Rusy? V pořádku, vždyť mohou třeba do mekáče. Nechci ve své restauraci malé děti? V pohodě, přes ulici mají dětské menu a dětský koutek. Provozuji gay bar a bojím se, že mi ženy naruší atmosféru klubu? V pořádku. Mám hospodu s obsluhou nahoře bez? Tak to asi není ideální místo pro školáky. Mám podnik pro vegany? Tak to se nezlobte, ale fakt u mě nenajdete pečenou husu... Sám si rozhodnu, komu chci vařit a nalévat drinky a budu sledovat, zda mě za to trh nepotrestá.
Věděli jste, co je to kratom?
Jsem nekuřák a přesto jsem přesvědčen, že by se to mělo týkat také kuřáků. Je užívání nikotinu v Česku legální? Je. Tak proč bych si nemohl svobodně zvolit, že u mě v hospůdce všichni načichnou kouřem hned ve dveřích, protože můj podnik se jmenuje U Kuřáka? Že přijdu o část peněz, protože ke mně nepůjde na drink nekuřák (včetně autora této glosy), je podnikatelské riziko. Stejné riziko, jako když napíšu, že rozjívené děti neobsloužím. Přijdu tak o peníze, které by z kapsy vytáhli jejich rodiče.
Chtěl bych zase vidět svět, kde v jedné ulici vedle sebe stojí hospoda pro kuřáky, bar pro nekuřáky, restaurace pro Rusy, hospoda pro neRusy, bistro pro hodné děti a bistro pro zlobivé děti. A mohla by tam stát klidně i hospoda pro všechny ty, kteří si z regulace čehokoliv udělali modlu. Pokud by taková putyka na svobodném trhu obstála, ať klidně nese název U Hlavního direktora.
Autor článku
Josef Šťastna
Josef Šťastna začínal jako editor na Blesk.cz, pak dělal hlavního editora na TN.cz a téměř šest let působil jako šéfredaktor webu eXtra.cz. Nejvíce ho zajímají neobyčejné příběhy tzv. obyčejných lidí.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
