Petra Baťka i jeho bratra Pavla tyranizoval otec. Boj s následky je doživotní práce, tvrdí
Herec Petr Batěk: V době, kdy se mu narodil syn, málem nepřežil autonehodu
Petr Batěk má ze dvou manželství dvě starší děti, se současnou partnerkou Marcelou přivedli na svět dceru Bellu. Jaký vztah má herec se svým bratrem Pavlem, který se věnuje stejné profesi, proč začal podnikat v době pandemie koronaviru a čím mu ubližoval jeho otec? Nejen o tom promluvil v rozhovoru pro web Prima Ženy.
V pandemii koronaviru jste v Mikulově na jižní Moravě otevřel penzion a začal podnikat. Nebyl to tak trochu hazard?
Byla to výzva, která mi vstoupila do cesty a já ji přijal. Penzion se jmenoval Archa a řekl bych, že do určité míry mně i jako Noemova Archa pomohl překlenout těžké období. Ekonomicky to sice kvůli okolnostem nebyl příliš úspěšný tah, ale zase mi přinesl jiné výhody a spoustu cenných zkušeností. Nelituji toho.
Co v podnikání plánujete dál?
V současné době s kamarádem Petrem Fibingrem budujeme v Břeclavi Grill and Music bar a tím mé tažení na jihu Moravy pokračuje. Kromě toho se chystám v Praze-Řepách otevřít malou hereckou školu. Chci tím navázat na šéfování hereckého oddělení na Mezinárodní konzervatoři a stálé působení v ZUŠ Kladno. Myslím, že s kolegy máme zájemcům o herectví co předat. V letošním roce nechci zapomínat ani na charitu. Už poněkolikáté moderuji hodonínský ples Benatura a rozhodli jsme se také založit nadační fond pro děti s autismem.
O práci nouzi nemáte. Stal jste se vyhledávaným filmovým i seriálovým hercem. Televizní diváci vás mohli vídat například v seriálech Krejzovi, Modrý kód, Hvězdy nad hlavou či Duch, kde jste si zahráli s o dva roky mladším bratrem Pavlem postavy kriminalistů. Jaké je potkávat se před kamerou se sourozencem?
S bráchou se při práci před kamerou potkávám moc rád. Je to krásné i napínavé. Jsme jedné krve, vyrůstali jsme spolu, a tak jsme na sebe napojeni víc než ostatní. Stačí jeden pohled do očí a víme, jak na tom ten druhý je.
Čtěte také: Z role Pavla Baťka v seriálu Sedm schodů k moci mrazí
Musím říct, že jste si s bratrem Pavlem, který se mimo jiné objevuje v seriálu Sedm schodů k moci, velmi podobní. Nepletou si vás lidé?
Podobnosti tam jsou, ale pletou si nás jen ti, kteří nás neznají. Jinak jména si plete i naše maminka, tam jsem na to zvyklý, a když mě někdo osloví „Pavle“, reaguji, jako by mě oslovil správně.
Jaký spolu máte vztah? Pohádali jste se někdy?
Vztah máme vnitřně pevný a dobrý. Jasně, pohádali jsme se mnohokrát, ale když jde do tuhého, můžeme se na sebe spolehnout. Mimochodem i to je dílem naší maminky, která nás k tomu vedla. Říkala, že jednou budeme mít jen jeden druhého, a měla pravdu.
V pořadu 13. komnata jste promluvil o komplikovaném vztahu s otcem, který vás i bratra dost často bil. Když se vaši rodiče rozvedli, neplatil ani alimenty. Jak se tato nepříjemná zkušenost z dětství na vás podepsala?
Myslím, že se s tím musíme vypořádávat oba, a i když jsme ušli dlouhý kus cesty, je to práce doživotní. U mě konkrétně se to týkalo hlavně sebevědomí, to bylo před léty hodně pochroumané.
Ze dvou manželství máte dvě děti, osmnáctiletou dceru Kristýnu a dvanáctiletého syna Petra, se svou nynější partnerkou Marcelou rok a půl starou dceru Bellinku. Jaký jste otec?
Snažím se být důsledný, laskavý a přátelský. A hlavně milující, mám své děti moc rád.
Se současnou partnerkou Marcelou vám to ve vztahu klape?
S přítelkyní Marcelou žijeme v lásce a harmonii.
Když se vám narodil syn, měl jste vážnou autonehodu, při níž jste málem přišel o život. Můžete popsat, co se tehdy stalo?
Ano. Byl jsem tak vyčerpaný, že když jsem jel těsně po narození Péti do Vinohradského divadla, sjel jsem do příkopu a autem vytrhl betonovou propustku. Kdyby byla pevnější, jen bychom se tady na světě se synkem vystřídali. Stáli ale při mně andělé strážní, vůz byl na odpis a já si jen trhl krční páteří. Jel jsem tehdy na veřejnou generálku představení Cyrana, přijel jsem pozdě, ale díky režisérovi Vláďovi Morávkovi jsem ji stejně odehrál. Počkal na mě v divadle celý soubor i s diváky.
Kromě herce jste také vášnivým hudebníkem. Jaký styl preferujete?
Mám rád tvrdší hudbu, ale není to dogma. Poslouchám muziku napříč styly. Zrovna s Davidem Vostrým dokončujeme mé druhé album Cesta ven, které bude oproti prvnímu o trochu víc rockovější. Na druhou stranu se naše kapela P. H. Band pod vedením Míry Lacka posouvá více k jazzrocku a také mi to vůbec nevadí. Když jedu sám se svým recitálem, doprovázím se na kytaru a moje písničky vyzní více folkově. Kořeny mám v metalové hudbě, kdysi jsem založil kapelu Tudor a s bráchou máme už třicet let The Doors revival, kde hraji na bicí. Prostě stylově vyhraněný rozhodně nejsem.
Čtěte také: Eva Podzimková našla recept na zvládnutí bizarních scén. Prosmáli jsme se jimi, říká
Dokonce jste i básník. Vyšly vám už tři básnické sbírky. O čem nejčastěji píšete?
Poezie je pro mě hygiena duše. Potřebuji se z některých pocitů vypsat, a tak píšu o nich. Snažím se je zachytit slovy, a proto pro mě mají básničky spíše duchovní význam. V současnosti mám připravené básničky na čtvrtou sbírku, ale s vydáním nijak nespěchám. Všechno má svůj čas.
Co vás v nejbližší době čeká?
Čeká mě vydání druhého hudebního alba, koncerty v Grill and Music baru, videoklip k vánoční písni, který už teď chystáme pro následující advent, založení zmiňovaného nadačního fondu, několik moderování, koncertů a spoustu dalšího. V létě vyrazíme opět s představením agentury Divinus Noc na Karlštejně a těším se na další seriálová natáčení. Nudit se určitě nebudu. (smích)