Ivana Chýlková údajně nesplňovala ideál herecké krásy. Teď patří k nejlepším
Linka (4) - upoutávka
Její podmanivé výkony často svádějí ke ztotožňování charakterů rolí, jimž vdechla život, s herečkou osobně. Ivana Chýlková říká přesně, jaký vztah si utváří k postavám, které hraje. A napadlo by vás, že na začátku její kariéry právě Chýlkové nikdo moc šancí na velký úspěch nedával?
Herečka Ivana Chýlková má na svém kontě jednu výraznější postavu vedle druhé. Kdo by si ji nevybavil jako zakřiknutou medičku Danu v režijním debutu Ireny Pavláskové Čas sluhů (1989) nebo třeba jako dospívající Olgu Hakunděkovou v hořké komedii z pera Haliny Pawlowské Díky za každé nové ráno (1994), zamykající se na záchodě před recitováním tatínkových veršů?
Do širokého povědomí televizních diváků se pak jednoznačně zapsala coby hlavní hrdinka seriálu Přítelkyně z domu smutku (1993), který vznikl podle stejnojmenné literární předlohy Evy Kantůrkové. Román z počátku 80. let byl inspirovaný autorčinými zážitky z roční vyšetřovací vazby v ruzyňské věznici po zatčení kvůli politickým důvodům. Za nepřekonatelný herecký výkon tehdy získala Chýlková na MTF v Cannes Velkou zlatou cenu.
Pravda je, že Ivana Chýlková patří k těm českým herečkám, které se v seriálech vyskytují vzácněji. Vybírá si. O to zvědavější na ni diváci byli před premiérou minisérie Linka, jejíž reprízu můžete nyní sledovat v pondělí ve 20:15 na Primě. Uznávaná herečka opět nezklamala. V roli emancipované ženy a profesionální policistky Zuzany Radové znovu sklízí obdiv.
„Ztvárňuji nejen roli policistky pracující na dispečinku tísňové linky, ale také manželku a matku. Moje role je de facto psaná životem. Není to hlavní úloha, ale je podstatná pro fungování všeho – linky i rodiny,“ přibližuje herečka svou postavu. Ta se své profesi věnuje už mnoho let – a právě z toho důvodu si často osobuje právo řídit ostatní. Protože všude byla, vše zažila… Svou nadřazeností irituje mladého kolegu Filipa (Ondřej Brzobohatý), který je s ní de facto v permanentním konfliktu. Přes veškeré osobní problémy musí Zuzana zachovat chladnou hlavu a vyřešit nejen soukromé, ale také pracovní komplikace.
Hraní je jako výlety za jinými lidmi
Jak blízko má přední česká herečka k této postavě a v čem by se s ní případně ztotožnila? „Blízko? Asi jako k princezně nebo k učitelce, na kterou si v dětství hrajete. Jen s tím rozdílem, že tady máte daný text a situaci,“ uvedla Chýlková pro iPrima.cz jasně a pokračovala: „V dětství si při hraní svět svých postav vytváříte zcela sami. Takže tady jsem si hrála na paní Zuzanu Radovou, které jsem dodala tělo, hlas a emoce – na základě scénáře. Snažila jsem se jí být co nejblíž a co nejdál od sebe samotné. To je na hraní krásné, že vyrážíte na výlety za jinými lidmi a situacemi, abyste se pak mohli vrátit k sobě,“ konstatuje herečka.
Kvůli roli policistky oblékla uniformu. „Děsila jsem se toho, uniformy odjakživa nesnáším, ale nakonec to překvapivě dopadlo docela dobře,“ prozrazuje o kostýmu, který jí, jak můžete sledovat v minisérii Linka v pondělí večer na Primě, dokonale padne.
Příliš vysoká a málo krásná na herectví?
Vzhledem k úspěchům, které Ivana Chýlková za ztvárnění svých rolí sklízí, je paradoxem, že v její herecký talent na samém začátku řada lidí nevěřila. Nebyla příkladně žensky krásná, často prý slýchávala také připomínky ke své výšce, neboť měří 1,83 metru. „Všude mi říkali: ‚Uhni, chlapče!‘ A pak mi jednoho dne začali říkat: ‚Přejete si, mladá paní?‘ Čili slečnu jsem přeskočila. Mé tělo se v době konzervatoře věnovalo hlavně růstu. Takovým těm blbostem, které okolí napovídají, o jaké pohlaví se jedná, nevěnovalo nejmenší pozornost. Na to nemělo čas. Takže jsem v té době pěstovala hlavně intelekt a přesvědčovala sama sebe, že na kráse nezáleží. Při pohledu do zrcadla jsem sebe sama vnímala jako velmi půvabnou, jenže nikdo z mého okolí ten názor evidentně nesdílel,“ prozradila před deseti lety v Magazínu MF DNES.
V citovaném rozhovoru mimo jiné ještě uvedla: „Kdybych vybírala studenty na herecké školy, brala bych i tlusté, hlavně aby byli nadaní. Dnes je tolik hezkých mladých hereček, že těžko poznáte, která je která. Ony za to nemůžou, jsou okolím hnané do pocitu, že krásná holka má být herečkou. Ten vnější tlak na krásu je teď obrovský. Výsledkem toho je takový mediální unisex.“
Autor článku
Zuzana Schneidewind
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
