5 znaků, kterými se podle expertů prozrazují lháři: Přehnané vysvětlování i řeč těla
Lhaní je běžná lidská vlastnost. U někoho lze poznat vcelku snadno, že neříká úplně pravdu. U některých jedinců to ale může být oříšek. Je ovšem několik vzorců, podle kterých můžete docela snadno odhalit, zda vám dotyčný říká pravdu.
Lhaní lidé využívají celkem běžně, ať už se chtějí vyhnout konfliktům, ochránit se nebo třeba ovlivnit to, jak působí na ostatní. Přesný způsob, jak odhalit lež, neexistuje. Jsou ale určité vzorce, které vám mohou napovědět. V rámci psychologie byste měli zbystřit u těchto pěti znaků.
Každý příběh je odlišný
Jedním z největších ukazatelů toho, že někdo lže, je nekonzistentnost. Lháři si musí pamatovat, co řekli dříve, a udržovat detaily stejné. Často na to ale časem zapomínají, a tak se objevují rozpory, zvlášť když jsou nečekaně dotazováni.
Čtěte také: Sedm méně obvyklých příznaků infarktu. Odborníci varují i před bolestmi zad
Studie psycholožky Belly DePaulo a jejích kolegů z roku 2003 zjistila, že klamavé výpovědi bývají méně souvislé a obsahují více nesrovnalostí než ty pravdivé. Když se detaily mění, může to naznačovat, že jsou vymyšlené. Je však důležité si uvědomit, že i nervózní lidé, kteří říkají pravdu, si mohou poplést drobné detaily. Klíčové je všímat si opakujících se a významných nesrovnalostí, nikoli jednorázových výpadků paměti.
Řeč těla – delší pauzy, rychlá mluva nebo známky nervozity
Lhaní vyžaduje více mentálního úsilí než pravda. Proč? Protože mozek musí nejprve potlačit skutečnou vzpomínku a zároveň vytvořit uvěřitelnou alternativní verzi reality. Toto dodatečné úsilí se často projeví v chování.
Mohlo vám uniknout: Průlomová studie: Svatba účinně chrání před rakovinou, a to více ženy. Vědci vysvětlili důvody
Studie Detecting Lies and Deceit: Pitfalls and Opportunities z roku 2008 ukazuje, že když lidé lžou, jejich reakční doba se často prodlužuje. Mezi další projevy řeči těla patří například mentální stres, delší pauzy před odpovědí, vyhýbání se složitějším větám, rychlejší mluvení nebo potíže při vyprávění událostí v opačném pořadí, což je technika, která se někdy používá během vyšetřování.
Příběhy postrádají smyslové detaily
Pravdivé vzpomínky obvykle obsahují smyslové detaily jako jsou vizuální vjemy, zvuky, vůně, ale i emoce, protože příběhy vycházejí ze skutečně prožitých zkušeností. Když ale někdo lže, jeho vymyšlené příběhy bývají obecnější a méně živé.
Mohlo by vás zajímat: Rituál pro štěstí Katy Perry: Místo mincí ponořila do slavné fontány di Trevi kreditní kartu
Teorie monitorování reality (Johnson & Raye, 1981) naznačuje, že skutečné vzpomínky obsahují více percepčních informací, zatímco představované události zahrnují více kognitivních operací. Ve vyprávění se pak častěji objevují fráze jako „myslím si“ nebo „předpokládám“. Lháři často popisují události jen v obecných rysech, ale mají potíže, když jsou dotázáni na konkrétní detaily a smyslové prožitky.
Přehnané vysvětlování
Na rozdíl od rozšířeného přesvědčení se lháři ne vždy vyhýbají očnímu kontaktu. Naopak, někteří to kompenzují tím, že udržují až příliš intenzivní oční kontakt, aby působili důvěryhodně. Jiní se zase přehnaně rozepisují a vysvětlují, aby svou nepravdivou verzi „prodali“.
Další z výzkumů DePaulo z roku 2003 ukazuje, že lidé, kteří lžou, mohou poskytovat až příliš rozvité vysvětlení nebo velmi důrazná popření. Dělají to proto, aby jejich příběh působil věrohodně. Tato tendence k přehnané kontrole a vysvětlování vychází z jejich snahy působit důvěryhodně.
Mikroexprese
Emoce je těžké úplně potlačit, a tak nás někdy mohou prozradit právě mikroexprese, což jsou drobné, mimovolní výrazy v obličeji, které odhalují, co skutečně cítíme. Výzkum psychologa Paula Ekmana o mimice naznačuje, že tyto krátké a nechtěné pohyby obličeje mohou často odhalit skryté emoce.
I sám Ekman ale zdůrazňuje opatrnost. Odhalování lži je složitý proces a žádný jednotlivý signál sám o sobě lež nepotvrzuje. Důležitější než izolovaná gesta je kontext, běžné chování daného člověka a opakující se vzorce.
Expert: Umělá inteligence byla původně „levičácká“. Jak AI jednala pod výhrůžkami?