Mikroplasty z vašeho kávovaru nebo mixéru mohou ohrozit srdce i mozek

Několikamilimetrovým až skoro pouhým okem neviditelným kouskům umělé hmoty všeho druhu se dohromady říká mikroplasty. Jsou všude kolem nás. Poletují vzduchem, plavou ve vodě, jsou v jídle a čím dál více se jich hromadí v lidském těle. Ani vědcům není zatím úplně jasné, k čemu to může vést, ale shodují se v tom, že má smysl snažit se jejich příjem omezit.

Nedávná studie zveřejněná v prestižním časopise New England Journal of Medicine naznačila možná rizika spojená s lidským zdravím. Podle autorů se mikroplasty usazovaly v tepnách a mohly by tak zhoršovat proudění krve a tím zvyšovat například riziko infarktu. Studie provedené už dříve na zvířatech prokázaly škodlivý vliv plastikových částic na řadu orgánů, včetně zažívacího ústrojí, plic, jater, reprodukčního traktu a nervové soustavy. Mikroplasty už byly nalezeny v různých lidských tkáních a orgánech, jako v krvi, plicích, placentě či mateřském mléku. Předmětem výzkumu je i vliv plastu na mozek, v němž se usazují rovněž a to zřejmě mnohem více než v játrech či ledvinách. Podle vědců existuje podezření, že přispívají k rozvoji demence.

Mikroplasty i ještě menší nanoplasty se do životního prostředí dostávají hlavně postupným rozpadem věcí, které používáme. Uvolňují se z oblečení, pneumatik, obalů všeho druhu, hraček, tašek. Některé kosmetické produkty je dokonce přímo obsahují, řeč je třeba o peelingových gelech s „mikrokuličkami“. Většinou jde o polyethylen, polypropylen, polystyren či polyvinylchlorid. Vyskytují se například v balené vodě a v menší míře i ve vodě kohoutkové, což potvrdil i výzkum Akademie věd České republiky. Podle něj úpravny vody dokážou v závislosti na vodním zdroji a použité technologii tyto materiály do velké míry z vody odstranit.

I když nejsou dopady mikroplastů na lidské zdraví a jejich závažnost zatím popsány úplně přesně, stojí za to snažit se jejich příjem co nejvíce snižovat. Co je dobré o nich vědět a co proti nim dělat?

1. Úplně se mikroplastům nevyhnete

Mikroplasty jsou v potravinovém systému všudypřítomné. Obsahují je ryby, mořské plody, maso, rýže a tak dále. Ve větší míře je najdete ve vysoce zpracovaných potravinách, další důvod, proč se jim vyhnout. Sami k vyššímu příjmu mikroplastů přispíváme například používáním plastového kuchyňského vybavení, jako jsou plastová kuchyňská prkénka.

Nemusíte hned vyhazovat všechny plasty, které doma máte, ale kde to jde, používejte spíše náčiní a předměty vyrobené z bezpečnějších alternativ, jako je dřevo a nerezová ocel - místo naběračky z černého plastu si kupte nerezovou.

Hodně záleží na tom, jak často věci používáte. Možná vás to nenapadlo, ale i váš domácí stroj na kávu z kapslí má plastové části, které se kvůli výrobě kávy několikrát denně zahřívají. Tam už může být expozice solidní, zatímco použití plastových vykrajovátek na cukroví jednou za rok vás asi trápit nemusí.

Přečtěte si také: Klíč ke zdravému životnímu stylu? Správná strava je polovina úspěchu, říká Petr Vágner

2. Vyhněte se zahřívání plastu

Plast může obsahovat kteroukoli z asi 16 000 známých chemikálií, z nichž tisíce jsou považovány za „vysoce nebezpečné“. Mohou se do okolí uvolňovat daleko rychleji, když se zahřejí nebo když přijdou do styku s horkými nebo kyselými potravinami a nápoji.

Pro představu, papírové kelímky na kávu na jedno použití mohou po přidání horké tekutiny uvolnit miliony kousků plastu, jak ukázala nedávná odborná práce. Podobně se chovají čajové sáčky vyrobené z plastu zalité horkou vodou a problémem je také plast vhodný do mikrovlnné trouby.

Pokud s oblibou skladujete hotové jídlo v plastových krabičkách, které jen strčíte z ledničky nebo mrazáku do mikrovlnky, zvažte investici do skleněných.

3. Omezte množství plastů, jak jen to půjde

„Roky jsem používal mixér s velkou plastovou dózou, abych si vyrobil svoje ranní smoothie. Pak mi došlo, že v něm vypiju pravděpodobně mnohem víc plastů, než bych rád, protože mikroplasty se do něj dostávají při opakovaném používání přístroje kvůli jeho postupnému opotřebovávání,“ popsal Tom Perkins, novinář z britského listu The Guardian, který se zaměřuje na životní prostředí.

Bohužel, žádný mixér bez plastových částí nenašel. Z umělé hmoty bývají nejen dózy a víčka, ale je v nich rovněž upevněná sekací čepel a podobně. Perkins se alespoň rozhodl pro spotřebič se skleněnou nádobou. Stejný problém nejspíše máte i u vašeho kuchyňského robota, i on bude mít spoustu plastových částic. Z plastu jsou vyrobeny i běžně používané systémy na domácí filtrování vody. I tady je dobré přemýšlet o tom, co je dobré používat a kde už negativa převažují.

Analýza Světového fondu na ochranu přírody (WWF) ukázala, že každý z nás za pouhý týden sní a vypije až dva tisíce částic plastu menších než jeden milimetr. To odpovídá zhruba velikosti jedné bankovní karty nebo věrnostní kartičky do nejbližšího supermarketu. A to není zrovna málo. Vědci soudí, že větší mikroplasty mohou tělem jen projít, ale menší se v něm mohou usazovat a sloužit mimo jiné jako nosiče dalších nebezpečných chemikálií.

Zdroje: www.prolekare.cz, www.theguardian.com, edition.cnn.com

Mikroplasty se už objevily dokonce i v plodové vodě: