Lidé si pletou medvědí česnek s jedovatými rostlinami. Na AI se spoléhat nelze
Venku nás den co den vítá už opět hřející sluníčko a teploty se pravidelně dostávají přes 10 °C. Rašit tak začínají první jarní květiny a příchod jara už začíná v lesích oznamovat i charakteristické aroma medvědího česneku. Jeho zrovna startující sezóna však s sebou přináší nebezpečné riziko – lze jej totiž snadno zaměnit hned za dvě smrtelně jedovaté rostliny. V loňské sezóně se kvůli tomu otrávily více než dvě desítky Čechů.
Medvědí česnek a jeho nezaměnitelné aroma opět začínají zaplavovat naše lesy. A spolu s tím přichází i sezóna horečného sběru této v posledních letech nesmírně populární rostliny. Tu si s oblibou přidáváme pro ozvláštnění chuti do polévek nebo omáček, někteří z něj dělají pesto nebo chutné pomazánky a do svých menu jej v tomto období zařazují dokonce i některé restaurace.
Jak známo, česnek medvědí je cenným zdrojem vitaminu C, díky čemuž může být na jaře vhodnou podporou pro imunitní systém. Lidé jej proto již od nepaměti používají jako blahodárnou bylinku, jejíž unikátní česnekové aroma máme nezaměnitelně spojené s příchodem jara. A platí i za jeden ze symbolů trendu jarního detoxu.
Sběr medvědího česneku, na nějž se aktuálně řada Čechů plánuje vydat, s sebou však přináší riziko, o němž mnozí vůbec netuší. V jeho zelené záplavě, která aktuálně začíná pokrývat listnaté lesy, jej totiž lze poměrně snadno omylem zaměnit se smrtelně jedovatými rostlinami.
Odborníci varují konkrétně před dvěma nebezpečnými dvojníky, jejichž požití může mít fatální následky: konvalinka vonná a ocún jesenní. Vedoucí lékařka Toxikologického informačního střediska Kateřina Kotíková potvrzuje, že jen v loňském roce se během sezóny medvědího česneku kvůli záměně otrávily více než dvě desítky Čechů.
„Za loňský rok jsme v sezoně řešili záměnu medvědího česneku za jinou rostlinu 22krát," uvedla pro Deník.cz. V případě ocúnu začíná člověk pociťovat první příznaky otravy během šesti hodin od jeho požití. Zpravidla se jedná o nevolnost, zvracení a průjem. Po dvaceti čtyřech hodinách pak přicházejí vážnější projevy jako poruchy vědomí, kardiální příznaky či poruchy funkce některých orgánů jako jater a ledvin. Ve vážných případech může být postižena i kostní dřeň.
Tuto záměnu by tak dle expertů lidé, kteří se na sběr medvědího česneku chystají, rozhodně neměli brát na lehkou váhu. Rozeznat medvědí česnek od ostatních rostlin lze v případě nejistoty tak, že jeho listy rozemneme mezi prsty. Ty by nám následně měly začít intenzivně vonět po česneku. Máme-li v rukou konvalinku nebo ocún, nic takového se nestane. Problém však nastává u opakované kontroly, aroma česneku totiž z prstů jen tak nezmizí.
Další varování odborníci směřují rovněž k dnes stále častějšímu fenoménu, kdy se neznalí lidé spoléhají na umělou inteligenci ve svém mobilu. A to jak při pomoci s určením rostliny, tak s vyhodnocením příznaků po její konzumaci. „Největší problém s AI z našeho hlediska je, že i v případech naprosto banálních, kde se o intoxikaci nedá hovořit, umělá inteligence situaci vyhodnotí jako otravu a nabízí naše akutní telefonní čísla," uvádí lékařka nové výzvy, které s sebou stále populárnější asistenti přinášejí.
Medvědí česnek je mezi Čechy stále populárnější a jeho sezóna je opět tady: