Mravenci nesou smrt jako české Miami Vice. Stejná doba, jiné světy
Zatímco Amerika v 80. letech žila seriálem Miami Vice, v socialistickém Československu vznikla kriminálka Mravenci nesou smrt. Dva příběhy o drogách, dvě zcela odlišné reality.
Když se řekne osmdesátková kriminálka o pašování drog, co se vám vybaví jako první? Západní svět tehdy uchvátil seriálový fenomén Miami Vice a s ním nablýskané floridské pobřeží, pastelová saka a boj proti drogovým kartelům. A právě ve stejné době vznikl také v socialistickém Československu film podle tabuizovaného námětu, který se věnoval podobně neobvyklému tématu, drogám a jejich pašování. Výsledkem byl kriminální snímek Mravenci nesou smrt z roku 1985, zasazený do Karlových Varů.
Naše srovnání těchto dvou projektů berte s lehkou nadsázkou. Nejde o poměřování jejich kvalit, ale o zajímavý pohled na to, jak odlišně mohlo stejné téma vypadat na opačných stranách železné opony.
Drogy, tajná agentka a chladnokrevný zabiják
Zajímavý styčný bod najdeme také v samotném schématu vyšetřování. Zatímco v USA bojovali s drogovými kartely agenti v utajení Crockett a Tubbs, v českém filmu nasadí bezpečnostní složky do pašeráckého řetězce vlastní tajnou agentku v podání Jany Březinové. Když pak začne jít do tuhého, mezinárodní pašerácká organizace pošle na špinavou práci profesionálního zabijáka Bartáka s tváří Rudolfa Jelínka. Ten má za úkol nemilosrdně zlikvidovat nepohodlné svědky, čemuž se snaží zabránit Josef Vinklář jako podplukovník Kořán.
Výraznou stopu ve filmu zanechal také Jan Kanyza, který si zahrál dvojroli příslušníka Veřejné bezpečnosti i člena pašerácké skupiny. Perličkou v obsazení pak je účast skutečných představitelů naší punkové scény. V rolích mladých narkomanů se objevili Petr Hošek z kapely Plexis a Jan Peterka z Mrtvých miminek, kteří za natáčení dostali honorář 100 korun.
Víte, že herec Josef Vinklář žil v malebném domě na pražské Kampě?
Dobový thriller, který nezestárl
V uživatelských recenzích na tuzemských filmových databázích, jako jsou ČSFD nebo Kinobox, se objevují výhrady ke křečovitým dialogům, akčním scénám nebo výraznému dobovému ideologickému podtextu. Vykreslení drogového prostředí je místy naivní, což dobře odráží dobu vzniku filmu i způsob, jakým tehdejší československá kinematografie mohla s podobně citlivým tématem pracovat.
Účinky omamných látek filmaři znázornili pomocí výrazných barevných filtrů a obrazových efektů typických pro polovinu 80. let. Také akční honičky ve škodovkách a žigulících mají dnes díky své nechtěné stylizaci osobité kouzlo a mohou vypadat legračně. Přesto snímek Mravenci nesou smrt zůstává pozoruhodným pokusem otevřít v československém filmu citlivé a neobvyklé téma, jež díky své atmosféře dnes nabízí retro podívanou, která dokáže současné publikum pobavit. Třeba když na adresu kriminalistů z Veřejné bezpečnosti zazní hláška „Podcenili jsme je, jsou moc dobří“, divák se namísto napětí nejspíš neubrání smíchu.
Přečtěte si také: Drogy a zvěrokruh? Znamení, která hledají únik i osvícení
A právě v tom tkví největší kouzlo tohoto srovnání. Zatímco v Americe se téma drog v 80. letech stalo výraznou součástí popkultury, v socialistickém Československu dostalo zcela jinou podobu, ovlivněnou dobou, cenzurou i možnostmi tehdejší kinematografie. Také tento kontrast dnes dělá z filmu Mravenci nesou smrt pozoruhodnou retro podívanou, kterou si můžete opět připomenout na Prima MAX 13. srpna ve 20:00.