Herec Pavel Landovský pobíral penzi z Rakouska. Dožíval na chalupě jako poustevník
Od smrti herce Pavla Landovského uplynulo jedenáct let. Zemřel ve věku 78 let. Kvůli svému veřejnému odporu proti totalitnímu režimu a podpisu Charty 77 byl vyhnán do emigrace v Rakousku. Do rodné vlasti se vrátil až po roce 1989, po pádu komunismu. Poslední roky života prožil na chalupě v Kytíně u Mníšku pod Brdy.
Přestože se Pavel Landovský čtyřikrát marně pokoušel dostat na DAMU, stejně se nakonec stal velmi úspěšným hercem. Největší divadelní slávu zažil v Činoherním klubu v Praze, kde byl spolutvůrcem jeho nejslavnější éry. Exceloval například v představeních Revizor či Strýček Váňa. Toto angažmá, které trvalo jedenáct let, ukončil mocenský zásah v době normalizace.
Po podpisu Charty 77 byl opakovaně vyslýchán StB a v rámci akce Asanace (krycí název pro operaci StB, pomocí které chtěl komunistický režim donutit nepohodlné lidi k odchodu z Československa) následně vyhnán do emigrace do Rakouska. Také tam se jako umělec uplatnil a stal se hercem prestižního národního divadla ve Vídni.
Penzi pobíral také z Rakouska
Do rodné vlasti se vrátil až po pádu komunistického režimu. V roce 1998 si pořídil starší chalupu v Kytíně u Mníšku pod Brdy, kde žil až do své smrti. Měl ji skromně zařízenou, vybavenou starším nábytkem, což mu ale ke štěstí stačilo. Na luxus si nikdy nepotrpěl a žil v podstatě jako poustevník. Finančně na tom přitom špatně nebyl. Penzi pobíral nejen z ČR, ale také z Rakouska. Často ho jezdila navštěvovat rodina, především jeho sestra, která bydlela poblíž. Na sklonku života se z něj stal tak trochu mrzout. „Mám se na hov... Stojí to všechno za prd. Nic už nemůžu. Jen sedím a čekám na smrt,“ stěžoval si redaktorovi webu Prima Ženy, když ho přijel navštívit. V posledních letech trpěl cukrovkou a po prodělané cévní mozkové příhodě byl upoután na invalidní vozík.
Čtyři manželství a nespočet dětí
Pavel Landovský v mládí vedl velmi bouřlivý život. Velkou slabost měl pro ženy a ony zase pro něj. Jeho milostné románky, které v mládí prožil, by vydaly na román. Ženil se celkem čtyřikrát, ale žádné manželství mu nevydrželo. To první bylo rozvedeno už po třech měsících. Dvakrát mu šel za svědka jeho blízký přítel Václav Havel.
Oficiálně měl čtyři děti, dcery Ivu, Beatrici, Andreu a syna Jakuba. Mimo manželství se mu narodila ještě dcera Pavlína. Některé zdroje ovšem uvádějí, že měl dokonce sedm dětí. „Táta byl v podstatě fajn člověk, jenom nikdy nepochopil, že je otec,“ napsala o něm jeho dcera Beatrice ve své knize Nikdy není pozdě na šťastné dětství.
Myslel si i na Libuši Šafránkovou
Landovský o sobě prohlašoval, že je nesnesitelný obdivovatel žen. Románky měl s mladými, staršími, svobodnými i vdanými ženami. Toužil i po herečce Libuši Šafránkové. Když se z rodné Moravy stěhovala do Prahy, byl to on, kdo jí v hlavním městě sehnal byt. Jeho snahy získat její srdce ovšem byly marné. Libuše se zamilovala do jiného hereckého kolegy – Josefa Abrháma, se kterým v idylickém manželství plném lásky a harmonie prožila 45 let.
Pavel Landovský, který zazářil ve filmech Černí baroni, Svatba jako řemen nebo Utrpení mladého Boháčka, zemřel 10. října roku 2014 ve věku 78 let na infarkt myokardu.
Podívejte se, jak vypadal dům, v němž žila Libuše Šafránková s Josefem Abrhámem: