Motorest s galerií skla neprosperuje. Zdeněk Pohlreich to zařídí

„Co je to za namyšlenýho pitomce,“ říkala si prý paní Vlaďka, když se dívala na první díly pořadu Ano, šéfe! Pak ale změnila názor a rozhodla se pozvat šéfa osobně do Motorestu Galerie, který provozuje. Podnik leží v obci Karlov nedaleko Žďáru nad Sázavou, v blízkosti vodní nádrže Dářko. Motorest s prodejní galerií skla je zadlužený. Vlaďka Zemanová k restauraci přišla doslova jako slepý k houslím.

Je to dědictví po jejím příteli, který ji do tohoto dobrodružství „uvrtal“.

Přečtěte si rozhovor s paní majitelkou:

V práci je od rána do večera, dělá provozní, ale také vaří, někdy i zahradničí. Dlouho nemohla sehnat kuchaře, v kuchyni pracuje její vyučený syn David a učeň Ondra. Snaží se vydělat peníze alespoň na nájem a provoz, potřebuje uživit své děti, chce také prosperovat. Je pevně odhodlaná to dokázat. Od října nastoupil nový kuchař, v nějž skládá velké naděje, stejně jako v šéfovu návštěvu, kterou jí dokonce schválila kartářka.

Zdeněk Pohlreich ochutnal na terase vyhřáté zářijovým sluníčkem první jídla a měl pocit, „že mu na čele vyskakuje pytel s vegetou“.

Nedařilo se ani vegetariánským „fazolím z Vysočiny“, které ohodnotil jako šlichtu z konzervy! A lépe nedopadla ani minutka s chřestem a sýrem. Šéf si šel podat kuchtíky a narazil na pole neorané. Co je v té škole proboha učí? Vařit, nebo používat polotovary? Nebyli kluci zrovna za školou? „Přírodní šťáva“, která byla inzerovaná jako součást jídel, samozřejmě přírodní nebyla.

Šéf, který chvíli uvažoval, že skočí rovnou pod náklaďák a skončí na protějším kříži, nakonec zmobilizoval svůj pedagogický talent a rozhodl se, že kuchtíkům předá něco ze svého umu a zkušeností. Protože, jak často opakuje, snaha nestačí. Musí se to umět! Mladíci nejprve měli trochu problém, už jenom zapálit je pro věc vyžadovalo hodně drsných slov, pak ale přece jen pochopili, že není špatné vrátit se k základům, na nichž už mohou dál stavět.

„Já vám je trochu přebrousím,“ sliboval pedagog-samorost. „Budete se učit prací!“

David s Ondrou měli nejprve uvařit jídlo, o němž si myslí, že ho zvládnou nejlépe. Zvoleným pokrmem byl biftek na zeleném pepři, tento steak ale klasickou omáčku neměl, navíc byl připraven na nepříliš rozžhavené pánvi, což je chyba.

Den v kuchyni prý musí začínat s tužkou a papírem, kam je třeba zapsat nejen vše, co se musí připravit anebo ještě dokoupit, ale i všechno, co se musí udělat, v jakém pořadí a obsazení. Bez takového itineráře nastávají klasické zmatky v kuchyni a hádky mezi personálem, hosté znechucení čekáním na jídlo se do podniku už navrátí. Mládenci se učili, jak se dělá základní omáčka.

Zdeněk nejprve přemýšlel o tom, že bude vařit ze zásob restaurace a připraví nějaké ryby. Ovšem nabídka žraloka ho neuspokojila, toho má prý už na botě. Rozhodl se tedy, že udělá kotlety na hříbkách a králíka na dijonské hořčici, aby kluci viděli, jak se dělá poctivá omáčka bez chemie. Následovalo pečlivé čištění masa, jehož odřezky se dají rovněž využít na přípravu silného vývaru. Šéf Café Imperial se uchýlil k malé prognóze o budoucnosti české gastronomie. Doufá, že to, co lidé považovali před deseti lety za lahůdku, už nebudou chtít a úroveň se bude zvyšovat. „Já už se toho možná nedožiju, ale vy pak budete stát ve frontě na úřadu práce nebo někde obracet nějaký nesmysly,“ nabádal před odchodem Ondru s Davidem.

Lidská odvaha nezná mezí, divil se také šéf. Vlaďce kladl před odchodem na srdce, ať se soustředí na kvalitní kuchyni, protože jinak se z dluhů nevymotá a netrpělivě očekávaní hosté do jejích dveří prostě nevejdou. A právě to sympatická majitelka potřebuje – lidi, kteří se do Motorestu Galerie budou vracet a rádi zaplatí za kvalitní jídlo.

Měly karty pravdu? Zachránce na obzoru?

Do restaurace se přišel představit třiadvacetiletý Petr, který bude v motorestu vařit. Vlaďka si od jeho příchodu hodně slibuje. Zdeněk Pohlreich se na majitelčino přání podepsal na zeď restaurace, ale i když dostal pusu na rozloučenou a odcházel skoro dojatý, v Galerii to na doporučení nevypadalo. Ovšem šedivá je teorie a zelený strom praxe… Mezi kulinářskou lekcí a návratem na Vysočinu uplynuly skoro dva měsíce. Vysvitne motorestu tolik chtěná hvězdička?