Vitamíny mohou škodit zdraví, když jich berete moc. Rozbor krve ukáže, jaké potřebujete

Vitamín C, vitamín D, možná také nějaké béčko a omega kyseliny. A taky trochu hořčíku a k tomu vápník? To jsou zřejmě nejpopulárnější potravinové doplňky, které se prodávají v každé lékárně i drogerii a za které lidé neváhají dát v součtu stovky nebo tisíce korun.

Je přitom dobré vědět, že užívání těchto přípravků případný špatný životní styl nezachrání a hlavně, že některé z nich představují zdravotní riziko samy o sobě. Mohou vyvolat nevolnost, ale také mimo jiné zvyšují například riziko mrtvice, mohou poškodit mozek i další orgány. Týká se to přitom i úplně běžných potravinových doplňků - zejména pokud jich bereme více, než potřebujeme.

Smyslem užívání suplementů neboli potravinových doplňků je dodávat tělu živiny, kterých nemá dost z jídla a pití. A doplňovat bychom měli jen to, co nám skutečně chybí - už z toho je jasné, jak ošemetné je sahat po přípravcích slibujících obsah všech potřebných látek. Málokomu se nedostává opravdu všeho.

„Optimální je dostatečný příjem zeleniny, ovoce, kvalitní vlákniny, odpovídající pitný režim a absence návykových látek a energetických drinků. Pokud tato pravidla dodržíme, značnou část vitaminů, minerálů a stopových prvků dostaneme z potravy,“ vysvětluje výživový poradce Zdeněk Mikulanda.

Je nicméně fakt, že u některých živin, jako je vitamín D, omega 3 mastné kyseliny nebo pro vegetariány železo a vitamín B12, bývá těžké dosáhnou přirozeného dostatečného příjmu, stejně jako tomu bývá i u vápníku, případně hořčíku. Pokud to chcete řešit, první cesta by neměla vést k regálu s vitamíny a minerály v obchodě.

Přečtěte si také: Jak snadno vypěstovat čerstvé vitaminy z odřezků kořenové zeleniny, cibule i česneku

Hodně pomoci při rozhodování, co užívat a co ne, mohou krevní odběry, které buď může předepsat praktik nebo si na ně člověk může zajít sám do některé z odběrových laboratoří. „Pro každého je vhodné jednou za rok podstoupit vyšetření hladiny vitaminu D. V našich zeměpisných šířkách ho lze přirozeně načerpat pouze od jara do podzimu, a v zimě tak většina populace trpí jeho nedostatkem. V případě, že test ukáže nízkou hladinu déčka, je namístě začít ho tělu dodávat,“ říká lékař Marek Antoš. Složitější to podle něj je třeba u vápníku - kdo má v krvi málo, měl by to řešit. Ale ani vysoká hladina neznamená, že je vše v pořádku, v případě tohoto minerálu je ideální dodávat ho tělu průběžně pomocí mléčných výrobků, což ale ani tak nemusí stačit. Jeho užívání v tabletách je dobré probrat s praktikem.

Co nám hrozí z vitamínů a minerálů

Tady máte přehled, co všechno naše tělo potřebuje a proč, v jakém jídle to najdete a co se stane, když takové živiny konzumujete ve formě potravinových doplňků a užíváte jich příliš mnoho.

Vitamín A

Posiluje odolnost vůči infekcím, zlepšuje vidění v šeru, má pozitivní vliv na zdraví pokožky. Najdete ho v sýrech, vejcích, tučných rybách, mléce a játrech. Muži ve věku 19 až 64 let potřebují 700 mikrogramů denně, ženy potřebují 600 mikrogramů.

Některé výzkumy naznačují, že dlouhodobé užívání více než 1 500 mg vitamínu A denně může způsobit, že vaše kosti budou křehké a snáze si něco zlomíte, zvyšuje totiž pravděpodobnost rozvoje osteoporózy. Velký nadbytek vitamínu A může vzácně nevratně poškodit játra. Pozor by si měli dávat třeba ti, kdo si doplňují vitamín A a zároveň užívají rybí olej, tam totiž áčko bývá také. Vitamín A by se vůbec neměl užívat v těhotenství, zvyšuje riziko vzniku vrozených vad.

Vitamín B6

Pokud nejíte hodně vepřového masa, drůbeže, arašídů, sójových bobů, ovsa nebo banánů, možná vám bude chybět vitamín B6 - může se to projevit únavou, vyrážkami a popraskanými rty, někdy i otokem jazyka a náladovostí. Je pravda, že s nedostatkem vitamínu B souvisí například zvýšené riziko srdečních chorob, ale vadí, i kdybyste ho měli moc. Muži ve věku 19 až 64 let potřebují 1,4 mg denně, zatímco ženy 1,2 mg.

Užívání 200 mg nebo více vitamínu B6 denně může vést ke ztrátě citu v pažích a nohou známému jako periferní neuropatie. Naštěstí se to většinou zlepší, když člověk tyto pilulky vysadí, ale pokud je užíval více než několik měsíců, necitlivost ustoupit nemusí.

Vitamín C

Užívání příliš velkého množství vitamínu C může způsobit bolesti žaludku, průjem a nadýmání, zvyšuje také vstřebávání železa. To může být pro některé lidi problém, protože to zatěžuje srdce, játra, slinivku, štítnou žlázu a centrální nervovou soustavu.

Vitamín C se nachází v citrusových plodech, paprikách, jahodách, brokolici, bramborách či zelí. Pokud to člověk s céčkem přehání, může si rovněž zadělat na ledvinové kameny, hrozí to, pokud člověk bere 1000 až 2000 miligramů denně. Doporučená denní dávka vitamínu C při dlouhodobém užívání je kolem 80 až 100 mg denně.

Přečtěte si také: Vaše děti málo spí. Únavu řeší dospáním o víkendu, čímž si ale zakládají na deprese

Vitamin D a vápník

Vitamin D pomáhá regulovat množství vápníku a fosfátu v těle, což jsou živiny potřebné pro zdraví kostí, zubů a svalů. Tělo si vytváří vitamín D z přímého slunečního záření dopadajícího na kůži, takže od jara do podzimu většina lidí nepotřebuje doplňovat ho uměle. Dospělí a děti starší jednoho roku potřebují 10 mg vitamínu D denně.

Dlouhodobé užívání příliš velkého množství vitamínu D  - více než 100 mg denně -  může vyvolat nepravidelný srdeční tep nebo dokonce selhání ledvin, velké dávky mohou navíc paradoxně oslabit kosti. Déčko lze přijímat i z potravin, jako je mnoho druhů tučných ryb, červené maso, játra, žloutky.  Výrobci jím navíc některé výrobky, jako například cereálie, obohacují.

Předávkování vápníkem může rovněž způsobit nepravidelný tep či narušit funkci ledvin, zvýšit pH krve a může způsobit nevolnost a zvracení, zmatenost.

Video: Podívejte se, kde všude hrozí infekce

Vitamín E

Má smysl udržet denní příjem vitamínu E nejvýše na 4 mg pro muže a 3 mg pro ženy. Některé studie naznačují, že jeho nadbytek může příliš ředit krev a zhoršovat její srážlivost, je možná i spojitost se zvýšeným rizikem mrtvice v důsledku krvácení do mozku. Naprosté většině lidí stačí éčko z jídla a pití. Mezi osvědčené zdroje patří olivový olej, ořechy a semena a pšeničné klíčky.

Rybí tuk

Ryby jsou plné vitamínů a minerálů, a proto bychom si je měli dát nejméně dvakrát týdně. Vhodné jsou zejména tučné ryby jako je sleď, losos a sardinky, které ve velkém obsahují omega-3 mastné kyseliny účinné při prevenci srdečních chorob.

Avšak ani tady více neznamená vždy lépe. Výzkum publikovaný v prestižním časopise BMJ Medicine zjistil, že užívání doplňků s rybím olejem může ve skutečnosti zvýšit riziko srdečních problémů, jako je mrtvice nebo nepravidelný srdeční tep. Zdá se, že rybí tuk moc nefunguje jako prevence a že největší smysl jeho užívání má pro lidi, kteří už mají nějaké potíže s oběhovou soustavou.

Pozor na multivitamíny

Buďte opatrní, když si chcete koupit a brát například nějaké multivitamíny, protože jejich běžnou složkou jsou třeba právě vitamíny A, C a E, jejichž rizika v případě vyšších dávek jsme popsali výše. Problémem může být i další běžná složka, železo.

Předávkování železem se může projevovat zvracením nebo slabostí. U lidí se závažným předávkováním může výrazně poklesnout krevní tlak, vzácně jim u velkého předávkování hrozí i selhání jater, poškození plic a smrt.

Zdroje: www.thesun.co.uk, www.mountsinai.org, www.healthline.com