Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama
Reklama

Příběh Kateřiny (32): Můj přítel je mamánek

S přítelem plánujeme společnou budoucnost. Ale abych byla upřímná, kdo plánuje, jsem v první řadě já.
Vydáno: 25.05.2019
Foto je pouze ilustrační
Foto je pouze ilustrační Autor: istock.com
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Myslím, že už mám věk na to, abych přemýšlela o založení rodiny. Moje generace to na rozdíl od generace našich maminek všelijak odkládá, ale když má žena po třicátých narozeninách, tikot biologických hodin už většinou slyší. A to je právě můj případ. S Mirkem jsme se seznámili před dvěma lety na svatbě mé kamarádky, on byl ženichův bratranec. Pokukovali jsme po sobě hned od začátku, zkrátka jsme se jeden druhému líbili. Mirek je vysoký, tmavovlasý, tmavooký, moc hezký. Ženy po něm dost často pošilhávají, vypadá výborně, a když si na sebe vezme oblek, člověk by řekl, že je to filmový herec. A právě tehdy na svatbě oblek měl. Jakmile jsem ho uviděla, už jsem ho nespustila z očí. Když se začalo tančit, už byl u mě. Jen mi připadalo zvláštní, že odcházel už před půlnocí. Když se přišel rozloučit, zeptala jsem se: "Proč tak brzy?" Odpověděl, že maminka už chce jít domů, a přece ji nemůže nechat odejít do noci samotnou. Vyšlo tedy najevo, že žije jen s matkou, jak se později ukázalo, otce vůbec neznal, zmizel, dřív než se Miroslav narodil.

Zdvořilá, ale chladná

Začali jsme se scházet, zamilovala jsem se jako šestnáctka. Zprvu jsem si připadala jako v ráji, jako když se vznáším nad zemí, později se objevily první náznaky problémů. Mirek o té, která ho porodila, nikdy nemluvil jako o matce nebo o mámě, vždycky říkal: maminka. Nejdřív mě to vlastně i trochu dojímalo. Přece jen, měl jen ji a ona jeho, nikdy se nevdala a on si dokonce nevzpomínal, že by měla nějakou známost. Buďto to dobře skrývala, anebo se prostě zcela soustředila na synovu výchovu. Po několikaměsíční známosti mě Mirek pozval domů na nedělní oběd, jak už to tak bývá. Jeho matka, paní Helena, se ke mně chovala zdvořile, ale chladně. Neustále dávala najevo, jak moc jí na synovi záleží, občas ho pohladila po ruce nebo po vlasech, jindy si ho obdivně prohlížela. Neměla jsem z prvního setkání dobrý pocit.

To by se mamince nelíbilo

Blížilo se léto, a tak jsem přemýšlela o naší první dovolené. Přišla však ledová sprcha. Přítel mi řekl, že na dovolenou létá vždy v červenci s maminkou k moři na čtrnáct dní, a víc dovolené v letních měsících v zaměstnání nedostane, kdyby se rozkrájel. Nevěřila jsem svým uším. "Ale teď jsi přece zadaný, chodíme spolu, tak to mamince nějak vysvětlíš," hlesla jsem. Namítl, že by to snad nepřežila, že se na společnou dovolenou těší celý rok. Řekla jsem, že já také, ale to pro něho nebyl argument. A kdybychom se vzali, také by jezdil na dovolenou s maminkou a manželku nechával doma? Asi ano. Pípla jsem, že bychom přece mohli letět k moři ve třech, s čímž nesouhlasil. To by se mamince nelíbilo, je velice konzervativní.

Jen na papíře

Žádná dovolená se tedy nekonala. Snažila jsem se tedy prosadit aspoň prodloužený víkend v nějakém romantickém penzionu, opět marně. Mirek oznámil, že už přece vím, že chodí každou neděli k mamince na oběd. "No tak jednou vynecháš," řekla jsem užasle. Odpověděl, že to by se mamince těžko vysvětlovalo. A takhle to s námi jde stále dokola. Pravda, jednou jedenkrát jsem si společný víkend prosadila, ale vraceli jsme se před polednem, aby Mirek stihl oběd s maminkou. Někdy nám maminka pokazí i rande. Jakmile zatelefonuje, že ji zlobí pračka anebo doma scházejí těstoviny a ji bolí nohy, Mirek se sebere a jde. Jak říkám, ráda bych plánovala společnou budoucnost, ale zároveň se jí děsím. Mám pocit, že bych byla manželkou jen na papíře, že by Mirek ve skutečnosti vše podstatné podnikal s maminkou...

Kateřina (32) z Brna

Článek je zařazen v: příběh, příběh čtenářky, mamánek, manželství, láska, žárlivost
Reklama