Příběh Simony (43): Nevěra mě málem zabila
Nevěra mě málem zabila Zdroj: iStock
Může člověk zemřít na lásku? Hádejte. Asi si řeknete, že to je naprostý nesmysl, ale má-li někdo přecitlivělou povahu… Ostatně sama jsem toho důkazem.
Jsem ráda, že jsem přežila. Provdala jsem se za dokonalého muže. Tedy, byla jsem přesvědčena, že je dokonalý.
Chodili jsme spolu rok a měla jsem jasno. I moje rodina byla nadšená. Navíc jsem byla ve věku, kdy už člověk ví, co hledá. Bylo mi třiatřicet, nebyla jsem naivka, která se vznáší nad zemí, a měla jsem nejvyšší čas někoho najít. A přišel pan Dokonalý.
Jako z dívčích snů
A tak v době, kdy se už nejméně tři moje kamarádky rozváděly, rozčarované, zoufalé a na dně, já kráčela v bílém k oltáři po boku mladého muže, který jako by ke mně přišel z mých dívčích snů. Byli jsme stejně staří, Luboš zastával velmi dobré postavení manažera v renomované firmě.
Za zmínku stojí třeba jen to, že po svatbě na zámku a svatební hostině v luxusní zámecké restauraci nás limuzína odvážela domů, rozumějte do mé garsonky, ale netrvalo dlouho a všimla jsem si, že jedeme úplně jiným směrem. „Tys objednal hotel?“ povídám. „Ale ne, jedeme domů,“ odpověděl. Myslela jsem, že žertuje. Automobil zastavil před nádhernou prvorepublikovou vilou v tiché městské čtvrti, zčásti porostlou břečťanem. Koupil nám dům!
Začala pohádka
A podobně se odvíjel i náš další život. Pohádka, sen. Kamarádky ve vinárně na mě zíraly, jako bych mluvila svahilsky. Nechápaly. Zatímco ony počítaly každou korunu, několikrát týdně se s těmi svými choleriky pohádaly a chystaly dvě teplá jídla denně, u nás se snídalo takzvaně na vidličku a večeřelo ve stínu zahradního altánku, dost často jsme si nechali nosit lahůdky z nedalekých restaurací. A samozřejmě kvalitní víno.
Svůj plat jsem považovala za jakési kapesné, které jsem rozházela za kosmetiku a oblečení, abych se drahouškovi líbila. A když se čtyři roky po svatbě narodila Monika, mé štěstí bylo bez hranic. A vzhledem k tomu, jak žilo moje okolí, jsem si to i uvědomovala. Život mě natolik rozmazlil, že jsem byla naprosto nepřipravená na cokoli negativního. A to byl právě ten problém.
Vodil si ji domů!
Vlastně jsem ho neznala. Všechno bylo až příliš dokonalé. Přišel mi anonymní dopis, že má milenku a sem tam si ji dokonce vodí domů.
Nebudu popisovat svůj psychický stav. Předstírala jsem služební cestu a ukryla se v hospůdce, odkud bylo vidět na vchod do naší vily. Opravdu si ji přivedl, byla mnohem mladší než já a velmi krásná. Padla jsem k zemi a hostinský zavolal sanitu. Probrala jsem se až za den nebo za dva. Požádala jsem doktora, aby ke mně hlavně nepouštěl manžela.
Upadla jsem do nepopsatelných depresí, ale přesto jsem se za pomoci rodiny a několika přátel dokázala s dcerou odstěhovat z vily a požádat o rozvod. Nikdy Lubošovi neodpustím, i když se tolik snažil, aby mi to vysvětlil. Ale copak to lze vysvětlit?
Simona, 43 let
Autor článku
Kateřina Motlová
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
