16. ledna 2021 04:40
Martina ČerňanskáPříběh Zuzany (38): Byla jsem nevěrná a moc mě to trápí
Foto je na přání paní Zuzany pouze ilustrační Zdroj: istock.com
Udělala jsem osudovou chybu. Když se k ní přiznám, zničím si budoucnost a vlastně celý život.
Co se týká svatby, odkládala jsem ji opravdu dlouho. A zdaleka nejen kvůli kariéře. Jen jsem zkrátka nemohla najít toho pravého. Bylo to složité hledání, měla jsem několik vážných známostí, nejdelší trvala čtyři roky, ale vždy mě pak ti muži zklamali, a to dost zásadně. Zůstala jsem delší dobu sama, už jsem nevěřila, že se mi povede najít člověka, vedle kterého bych měla odvahu zestárnout. Ale osud chtěl, abych ho přece jenom našla. Máma musela se žlučníkem do nemocnice, a tak jsem dostala za úkol venčit jejího kokršpaněla. Ten byl mladý a bujný, a tak na cyklostezce stáhl z kola udiveného cyklistu. Hrozně moc jsem se omlouvala, ale ten mladý muž se jen smál. Příjemně mě překvapilo i to, že mě pozval na večeři. Brzy jsem pochopila, že mi Libora seslalo samo nebe.
Šla jsem sama
Už jsem nevěřila, že takoví muži vůbec existují. Libor je laskavý, vtipný, sportovně založený, pracuje u mezinárodní firmy, která má vysokou prestiž. Pravda, je o čtyři roky mladší než já, ale to je v dnešní době téměř módní. Po třech měsících jsme spolu začali bydlet, po roce idylického vztahu mě požádal o ruku. Byla jsem tak šťastná, že to ani neumím slovy vypovědět. Svatbu jsme naplánovali na červen minulého roku. Tentokrát však byl osud proti mně. V květnu totiž slavila moje nejlepší kamarádka čtyřicáté narozeniny. Samozřejmě mě pozvala i s partnerem, těšila jsem se na skvělý večírek, jenomže Libor den předtím onemocněl. Dostal chřipku, trápily ho vysoké horečky. Šla jsem tedy na narozeninovou oslavu sama.
To se nemělo stát
Nejradši bych si nafackovala. Ze samé radosti ze života a z toho, jak jsem šťastná a že se budu brzy vdávat za muže svých snů, jsem se opila nad míru. Na alkohol jsem nikdy nebyla zvyklá, stačí mi opravdu velice málo, sklenička vína nebo dvě. Tady teklo proudem nejen víno, ale i tvrdý alkohol. Nemám ponětí, co všechno jsem ve stavu silné rozjařenosti vypila. Až pozdě jsem si uvědomila, že jsem skončila v jednom z pokojů kamarádčina velikého bytu s chlapíkem, kterého jsem znala jen málo, téměř nic jsem o něm nevěděla. Když jsem se ráno vedle něj probudila, vyjekla jsem. Byla jsem jako opařená. Tohle se nemělo stát!
Jsem podvodnice
V první chvíli jsem se domnívala, že s tímhle tajemstvím nedokážu žít, že to Liborovi všechno řeknu, a ať se rozhodne, zdali si mě chce vzít, anebo ne. Ale nedokázala jsem to, vnitřní hlas mě varoval, že touhle statečností bych si mohla zničit celou svou budoucnost. A tak jsem se v červnu minulého roku skutečně za Libora provdala. Brzy oslavíme krásný první rok našeho manželství, během kterého se ukázalo, že je to snad ještě báječnější muž, než jsem si původně myslela, a že mě má rád. Tím víc mě trápí svědomí. Mám pocit, že jsem podvodnice, která si ho nezaslouží. Bojím se, že až si někdy dám trochu vína, nakonec se přece jen přiznám a úplně všechno tím zničím.
Zuzana (38) z Kladna
Přečtěte si i další příběhy našich čtenářek:
Autor článku
Martina Čerňanská
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
