17. března 2018 06:00
Martina ČerňanskáPříběh Lucie (30): Hrozně mi vadí manželova kamarádka
Ilustrační foto na přání čtenářky Zdroj: istock.com
S manželem jsme spolu chodili dva roky, tři roky jsme svoji. Máme maličkou dcerku, se kterou jsem na mateřské dovolené.
Měla bych být v tomto životním období šťastná, mám hodného manžela a krásnou dvouletou holčičku, která se jmenuje Lucinka. Jsem na mateřské dovolené a tak trochu odříznutá od života. Jsem společenská, energická, akční, a abych řekla pravdu, už mi ten pracovní ruch, na který jsem bývala zvyklá, trošku chybí. Jako recepční v luxusním hotelu jsem se pohybovala mezi lidmi, od rána do večera konverzovala, a to i v cizích jazycích. Teď jenom žvatlám na batole a dělám šťávičky a kašičky. Samozřejmě vím, že dítě je pro mě to nejdůležitější, ale už toužím po seberealizaci. Myslím, že je to normální. Navíc začínám na manžela i dost žárlit, to je zřejmě také tou mateřskou dovolenou a z ní plynoucí ztrátou sebevědomí.
Jsou jen kamarádi
Můj manžel Tomáš má totiž kamarádku. Tak jí říká, je to zkrátka jeho kamarádka. A důvěrná. Vyrůstali spolu ve stejné ulici, hráli si spolu, chodili spolu do školy, byli jako dvojčata. Občas se v duchu ptám: A proč se tedy vlastně nevzali? Jednou, když jsem si dala trochu víc vína, než snesu, jsem se na to Tomáše zeptala. Odpověděl, že se nevzali právě kvůli tomu, že jsou jen kamarádi. Nevím, zda je to dostatečně uklidňující odpověď. Postupem času se Tomáš oženil se mnou, jenomže Anna, jeho kamarádka, se se svým přítelem bohužel rozešla a teď je sama. Tím víc tedy zřejmě potřebuje Tomáše. A to je právě kámen úrazu. Příšerně na Annu žárlím. I když mě Tomáš ubezpečuje, kudy chodí, že je to směšné a trapné, nemohu si pomoci. Hrozně mě to trápí. Říká se přece, že přátelství mezi mužem a ženou je hloupost, že neexistuje.
Často telefonuje
Anna Tomášovi často telefonuje. Nevím, kolikrát mu volá během dne, když je Tomáš v práci, ale ozývá se i pozdě odpoledne nebo večer, když manžel přijde domů. Připadá mi to od ní neomalené a trapné, volat večer ženatému chlapovi. Tomáš mi na to řekne: „A proč by mi proboha nemohla zavolat kamarádka? Nepřeháníš už to trochu s tou nedůvěrou?“ Většinou odpovídám: „Proč ti volá takhle večer? A co spolu pořád řešíte?“ On na to, že jsou zvyklí všechno důkladně rozebírat od dětství. Anna se teď cítí sama, a tak si potřebuje povídat. Jsem z toho už doopravdy zoufalá.
Obyčejná hysterka
Možná namítnete, že se zabývám nepodstatnými maličkostmi, ale je to skutečně jen maličkost? Je opravdu zanedbatelný detail, když cizí svobodná ženská telefonuje mému manželovi prakticky každý večer? Jsem už na tom tak špatně, že když jsem Annu nedávno náhodou potkala na ulici, řekla jsem jí to. Ječela jsem na ni, že mi to vadí, že mě to obtěžuje, ať dá Tomášovi konečně pokoj. Zírala na mě jako Alenka v říši divů a odpověděla, že si myslela, že jsem tolerantní a chápavá. A teď s údivem zjišťuje, že jsem obyčejná hysterka. Proč by Tomáš nemohl mít kamarádku?
Lucie (30), jižní Čechy
Přečtěte si i další příběhy našich čtenářek:¨
Autor článku
Martina Čerňanská
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
