Může vztah přežít nevěru? Šest příběhů ze života

Má cenu za vztah bojovat? Nebo je lepší se rozejít, protože to už nikdy nebude takové jako dřív? Přečtěte si příběhy šesti žen, které nevěru svého partnera vyřešily po svém.

Lenka, 54 let: Chtělo to nezlomné odhodlání nás obou

Nerada na to období vzpomínám, protože to bylo strašně kruté. Bylo mi hrozně o to víc, že jsem netušila, proč měl manžel poměr s někým jiným. Všechno totiž bylo v naprostém pořádku. Měli jsme pravidelně sex, pracovali jsme mimo domov, vychovávali naše úžasné děti a neměli jsme ani problém po finanční stránce. Nedokázala jsem uvěřit tomu, že by mě manžel opustil.

Co náš vztah zachránilo? Pevné odhodlání! Pokusili jsme se to vyřešit sami, bez zásahu odborníků z manželských poraden. Oba jsme si naštěstí uvědomili, že přece nezahodíme 25 let společného života kvůli záležitosti trvající 6 měsíců.

Už je to zhruba 6 let, co jsme tuto nepříjemnost řešili. Samozřejmě mi po ní zbyla jizva na duši, nicméně to, co máme s manželem mezi sebou teď, je vztah plný pochopení, otevřenější a upřímnější než před tou aférkou. Nemáme žádný problém si navzájem říci, co potřebujeme, a vycházet si co nejvíce vstříc.

Simona, 48 let: Soustředila jsem se na sebe

Když se to stalo poprvé, bylo mi hrozně. Nikomu bych to nepřála zažít. Opustil mě kvůli jiné ženě i navzdory tomu, že jsme se znali už od páté třídy a měli spolu dítě. Překonala jsem to díky tomu, že jsem s ním omezila kontakt.

Přemístila jsem všechny jeho věci do suterénu, aby mi ho vůbec nic nepřipomínalo, a začala se soustředit sama na sebe. To mi pomohlo zase začít získávat zpět mé ztracené sebevědomí. Dokázala jsem se tak pohnout z místa, odstřihnout se od minulosti a být zase šťastná. Nezávisle na tom, zda sama, nebo s ním.

Kamila, 32 let: Je třeba mluvit, mluvit a mluvit

V našem vztahu jsme se podváděli navzájem. Ze zkušenosti mohu říci, že je nejdůležitější zůstat racionální a o všem si promluvit. Mám na mysli zjistit, proč vás druhý podváděl, co mu třeba ve vztahu chybělo, a taky mu vysvětlit, proč jste to dělala vy. Jestli mohu trochu poradit, vyvarujte se ale konkrétních detailů typu „byla v posteli lepší?“ a „spali jste spolu i v naší posteli?“. To je lepší nevědět, pak se hůře odpouští.

Zároveň je fajn nemluvit pořád jen o podvádění, ale taky zavzpomínat na staré dobré časy, kdy vám spolu bylo krásně a nic vám vlastně nechybělo. Nejenže se tím situace hezky rozptýlí, ale hlavně vám to připomene, za co vůbec chcete bojovat. Taky si myslím, že byste neměli uspěchat vaše milování, dokud na to nebudete dostatečně připraveni.

Stela, 32 let: Musela jsem ho opustit

Když jsem zjistila, že se můj partner začal scházet s nějakou jinou, zatímco jsme byli spolu, okamžitě jsem se s ním rozešla. Nemluvili jsme spolu celých šest měsíců. Nezvedala jsem mu telefon, neodpovídala na zprávy ani jeho srdceryvné e-maily. Dokonce jsem si ho zablokovala na sociálních sítích.

Jenže pak jsem na něj narazila na oslavě narozenin našeho společného přítele. Bylo trapné se sobě navzájem vyhýbat a mlčet. Tak jsme mluvili a oba jsme si po chvíli uvědomili, jak moc jsme si chyběli. Po pár dnech jsme si řekli, že to ještě spolu zkusíme. Od té doby uplynuly tři měsíce a musím říct, že je to pořád dobré. Tak uvidíme, co bude dál.

Eliška, 31 let: Strávili jsme čas v odloučení, abychom se zaměřili na sebe

Po třech měsících, co jsem spala s někým jiným, to zjistil můj přítel. Jeho první reakce byla, že už mě nechce nikdy vidět. Jenže když jsem ho ztratila, uvědomila jsem si, jak moc jsem to pokazila, protože mi strašně chyběl. Chtěla jsem ho zpátky.

Po pár týdnech mi řekl, že mě taky nechce ztratit, jenže bylo třeba si to ještě všechno srovnat, nechat to uležet. Mezitím jsme se každý soustředil sám na sebe, na svůj osobní růst, terapii a podobně. Když jsme se na to oba cítili, rozhodli jsme se, že to spolu znovu zkusíme. Po pár letech jsme se ale rozešli. Naštěstí v dobrém. Vztah už moc nefungoval a ani jednomu z nás pořádně nic nedával. Nastal čas se posunout.

Každopádně to pro mě byla hodně přínosná zkušenost, za kterou jsem vděčná. Přestože všechno proběhlo v klidu, rozhodli jsme se s mým bývalým, že se raději nebudeme vídat. Přece jenom by to pro nás bylo moc bolestivé.

Marta, 35 let: Pomohla nám terapie

Byli jsme s partnerem 2 roky a já jsem z toho už docela šílela. Nebylo to tak, že bych ho už nemilovala, ale prostě jsem se cítila v pasti. Byli jsme mladí a připadalo mi, že jsme se usadili moc brzy. Jako bychom spolu byli už 30 let. Začala jsem se proto intimně scházet s kolegou z práce, což mě vždycky příjemně rozptýlilo.

Nakonec mě dostihly pocity provinění a partnerovi jsem se přiznala. Jak se zachoval? Místo toho, aby mě opustil, to se mnou chtěl probrat. Začali jsme navštěvovat terapeutku, která nám pomohla se ve vztahu více otevřít a sdělit si i ty nejniternější pocity. Od té doby uplynulo už 5 let a já si troufám tvrdit, že jsme v současné době oba šťastní.