29. prosince 2025 07:30
Ema BártováNěkterým lidem hrozí rakovina po alkoholu mnohem víc. Napovědět mohou kocoviny
Část lidí hůře odbourává alkohol. Organismus některých dalších hůře opravuje poškozenou DNA. Pokud má někdo obě tyto dispozice zároveň, nejspíš bude mít vyšší riziko vzniku některých druhů rakoviny.
Závislost na alkoholu a zničená játra nebo dopravní nehody způsobené v opilosti nejsou jedinými problémy spojenými s pitím. Stále častěji a čím dál více nahlas se mluví o tom, že alkohol přispívá ke vzniku rakoviny. Nebylo však úplně jasné proč, protože se vždycky dá ukázat na lidi, kteří pili přes míru a navzdory tomu se dožili vysokého věku. Teď ale čeští vědci přišli s možným vysvětlením toho, proč je pro některé lidi alkohol nebezpečnější než pro jiné, a to i v malém množství.
Už nějaký čas je jasné, že alkohol zvyšuje riziko vzniku minimálně 7 až 13 typů rakoviny, včetně rakoviny úst, hltanu, hrtanu, jícnu, jater, prsu, konečníku a střev. Potvrdila to například studie publikovaná v roce 2021 v prestižním časopise The Lancet. Neexistuje přitom bezpečná hranice, a i relativně malé množství v podobě jedné až dvou skleniček vína zvyšuje riziko, že člověk onemocní. „Lidé často nevědí, že alkohol je spojený s vyšším rizikem rakoviny. Ve skutečnosti je ale zodpovědný za velké množství onemocnění, jde hlavně o nádory dutiny ústní a trávicího ústrojí, ale už jeden panák tvrdého alkoholu zvyšuje riziko rakoviny prsu u žen," uvedl před časem docent Marian Hajdúch, lékařský ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny.
Etanol z alkoholu se v těle mění na karcinogenní acetaldehyd, který poškozuje DNA a zároveň nežádoucím způsobem zvyšuje hladinu některých hormonů. Podrobněji teď působení alkoholu zkoumali čeští vědci, kteří se snažili vysvětlit, co přesně se v těle děje, když si člověk dá pivo, víno nebo třeba panáka. Vědecký tým z Ústavu organické chemie a biochemie detailně popsal, jak buňky poškozenou genetickou informaci opravují a proč se to někdy nepodaří. Článek zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature.
Přečtěte si také: Pití alkoholu se dá omezit, když si stanovíte dny, kdy si žádný nedáte.
Tělo vytváří speciální enzymy, které umí poškozenou část DNA vystřihnout a nahradit, ale u některých lidí tento mechanismus nefunguje. Pokud zároveň neumí dost rychle odbourávat acetaldehyd, ten může škodit delší dobu a riziko, že se začne vyvíjet zhoubné bujení, výrazně stoupá. A to i při malých dávkách alkoholu. Enzymy dokážou opravit nejen poškození způsobené alkoholem, ale například i defekty zaviněné náročnou chemoterapií či jinými toxiny.
Jinými slovy, pokud má člověk jak genetickou mutaci DNA, tak sníženou schopnost odbourávat acetaldehyd, hrozí mu výrazně vyšší riziko vzniku rakoviny už po požití malého množství alkoholu. „Zpráva je jasná: alkohol poškozuje DNA. Přestože jsme popsali mechanismus opravy genetické informace, zatím jde stále jen o základní výzkum a žádná zázračná pilulka neexistuje,“ upozorňuje Jan Šilhán z ústavu.
Video: Podívejte se na příspěvek o rizikovém pití alkoholu
Neexistují přitom žádné testy, které by ukázaly, zda je člověk ohrožen, a neexistuje ani nic, čím by se toto riziko dalo snížit. Napovědět možná může sklon k těžkým kocovinám, který také nejspíše souvisí s tím, že člověk hůře odbourává vypitý alkohol. Nemusí to ale být stoprocentní vodítko. Alkohol navíc může škodit i játrům nebo srdci, což se také moc neví.
Česko přitom patří mezi země s vysokou spotřebou alkoholu a zároveň s vysokým výskytem nádorů spojených s pitím. K jejich vzniku může dále přispět také tučná strava plná uzenin. Obojí vede například ke zvýšení rizika rakoviny tlustého střeva a konečníku.
Zdroje: www.uochb.cz, www.who.int, www.safemedication.com