- Co podle vás způsobuje, že nám děti stále víc tloustnou?
Důvod obezity je vždy multifaktoriální, nemáme jen jednoho viníka. Na dětskou obezitu má rozhodně velký vliv pokles pohybové aktivity v kombinaci s nevhodným jídelníčkem, zejména s nadbytkem jednoduchých cukrů a vysoce zpracovaných potravin, takzvaných prázdných kalorií. Velký podíl má celkový životní styl rodiny, který dítě přirozeně nasaje a pak v něm pokračuje. Trend poklesu pohybové aktivity vidíme i u dospělých. Nedostatek pohybu mají asi dvě třetiny evropské populace. Současně proběhlá vlna pandemie nám pravděpodobně touto již tak nepříznivou statistikou ještě více „zahýbá“.
- Vnímáte situaci s obezitou u dětí jako velké riziko? Co to pro nás jako populaci může znamenat do budoucna?
Nárůst dětské obezity je významným zdravotním rizikem. Pokud mám obézního „puberťáka“, je velká šance, že se z něj stane obézní dospělý, který si tímto nese silná rizika mnoha civilizačních chorob, zejména pak onemocnění srdce a cév, cukrovky 2. typu a také vícero druhů nádorového bujení. Čím později dítě hmotnost nabere, tím je menší šance, že hmotnost zredukuje. Pro nás to tedy do budoucna znamená, že nám bude stonat již produktivní populace, což bude ekonomická zátěž a nás v důchodu už nikdo neuživí…
- Již jste zmínila, že jednou z příčin je nekvalitní stravování. Je podle vás stravování v českých rodinách na dobré úrovni?
Povětšinou bývá pravidlem, že aktivní rodina s dostatkem pohybu dává důraz i na racionálně, vhodně poskládaný jídelníček. Úroveň stravování se v českých rodinách liší. Myslím, že máme stravování na obou koncích spektra, od varianty „dětí si nevšímám, ať si něco ohřejí, koupí něco rychlého“, až po variantu „přehnaný, až patologický tlak na zdravé stravování“, kdy vyřčení slova cukr je téměř trestné. Nicméně doufám, že znalosti kvalitního stravování a dobře poskládaného jídelníčku se dostávají do povědomí rodičů čím dál tím více.
- Do jaké míry se podle vás podepsala aktuální situace na zhoršení zmiňovaného trendu narůstající obezity u dětí? Bude pro děti těžké dohnat ten rok, kdy byly skoro pořád doma?
Dle mé zkušenosti z ambulance je to dost tristní. Děti se nám téměř rok nehýbaly. Jen množství kroků, které by rutinně za ten rok ušly cestou do školy nebo na tréninky, už nikdy nedoženeme. Pro některé děti bude velmi těžké se vrátit k návykům pravidelných tréninků, zejména pro ty, které trénovaly rekreačně. Právě ty pak potřebují návrat k pravidelnému sportování jako sůl, u nich je největší riziko, že od sportu a pravidelného pohybu utečou.
- Je možné určit nějaký minimální pohyb, který by děti měly dodržovat, když chybí organizované sportování? Co byste rodičům doporučila?
Ctěte pravidlo: „Jakýkoliv pohyb je lepší než žádný.“ Procházky jde dělat pořád, bez ohledu na zavřené bazény, sportoviště či počasí, jízda na kole, běžky, to jsou všechno aktivity, které se dají provádět s celou rodinou a ještě máte společný prožitek, který se cení.
- Je možné u dětí částečně vyrovnat chybějící pohyb zlepšením stravy?
Nedostatek pohybu nejde zatím dohnat ničím jiným. Efekt pohybu na lidský organismus je vysoce komplexní včetně efektu na srdečně-cévní systém a metabolické a rozumové funkce. Jediné, co můžeme udělat, je snížit celkový energetický příjem, když dítě nesportuje, ale není to kompenzace nedostatku pohybu.
- Co vnímáte jako zásadní v rámci stravy během dětského vývoje? Je možné dbát na nějakou prevenci před obezitou?
Zásadní je vliv, vzor rodiny. Tedy pokud chci, aby si moje dítě zafixovalo zásady racionálního jídelníčku a dostatečných pohybových zvyklostí, musím jít jako rodič příkladem a nespoléhat, že to za mě zvládne škola či trenér. Jídelní zvyklosti se u dítěte formují do pátého roku věku, je to tedy hlavní úkol rodiny. V jídelníčku rostoucího dítěte má smysl pravidelnost v jídle a dobré, vyvážené složení s dostatkem kvalitní bílkoviny a minerálů potřebných k růstu organismu. Pokud je jídelníček pestře poskládán a obsahuje dostatek zeleniny, ovoce, libového masa, ryb, ořechů a nedoslazovaných mléčných produktů, nemusíme se obávat, že by dítěti něco chybělo.
- Měl by se nějak zásadně lišit jídelníček u dětí, které sportují, a u těch, které nesportují? Řekne si tělo o zvýšenou potřebu živin samo, nebo by to měli rodiče hlídat?
Pojem „nesportující dítě“ by správně neměl existovat, život je pohyb a pohyb je život, jsme k pohybu předurčení. Nicméně když budu opravdu zvažovat rozdíl mezi intenzivně sportujícím dítětem a dítětem „jen s dostatkem pohybu“, hlavní rozdíl je v rozložení stravy během dne, v množství energie, v množství bílkoviny na kilogram tělesné hmotnosti a případně v potřebě doplnění dalších mikronutrientů, které může intenzivní pohybová zátěž vyžadovat.
- Jsou děti, které odmítají jíst „pořádnou“ stravu. Co projde, jsou většinou ty nejméně zdravé potraviny – fastfood, sladké apod. Jak jim vysvětlit, co je pro ně dobré? Co byste poradila rodičům?
Dítě ve věku 3 let nemá šanci si samo jídlo připravit a zdravé dítě hlady neumře… Takže vždy je to na rodiči, co dítěti nabídne, čímž mu nastavuje standard stravování. Když nechci, aby moje dítě jedlo špatně, zkrátka mu tu nevhodnou potravinu nenabídnu. Když dítě na začátku ochutná sladké nápoje a doslazované jogurty, je jasné, že ho budu s obtížemi „vracet“ k čisté vodě a bílému jogurtu… Racionální jídelníček pro dítě se strukturou zase tak významně neliší od racionálního jídelníčku dospělého, takže celá rodina může, a dokonce musí jíst to samé, rodiče jsou vzor. Společné jídlo má nepostradatelný psychologický význam. Pořád by však jídlo mělo zůstat „jen“ dodávkou energie, nemělo by se zbytečně komentovat, například: „Ty jsi pašák, žes to všechno spapal!“ Určitě bychom jídlu neměli dodávat další význam (odměny, trestu atd.), abychom se nedostali do rizika poruch příjmu potravy v pozdějším věku, kdy si dítě moc dobře uvědomuje, že může skrze jídlo s rodiči manipulovat.
- Je nutné doplňovat stravu dítěte různými doplňky, jako jsou vitamíny, vláknina, minerály a podobně?
V pestře poskládaném jídelníčku zdravého dítěte nejsou třeba žádné další speciální suplementy. Maximálně v zimních měsících, kdy v České republice máme nedostatek slunečního svitu, je vhodné doplňovat vitamín D, a pak celoročně u dětí a dospělých, kteří nemají v jídelníčku dostatek ryb, doplňovat omega-3 mastné kyseliny (lidově rybí tuk).
- Jsme polévkový národ, jaké místo má podle vás během vývoje a sportování dětí vývar? A proč?
Vývar může v dětském jídelníčku splnit vícero funkcí. Ovlivňuje příznivé složení střevní mikrobioty, což je soubor bakterií, plísní a virů žijících v našich střevech, které jsou nesmírně důležité pro náš celkový vývoj. Víme, že jejich pestrost souvisí se vznikem mnoha onemocnění včetně cukrovky 2. typu, mnoha zánětlivých onemocnění, ale i poruch rozumových schopností, třeba Alzheimerovy choroby. Vývar může dodat dítěti tekutinu, energii v lehce stravitelné formě a může sloužit třeba jako svačina po tréninku.
