Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama

Příběh Katky: Každý je nahraditelný, i vlastní sestra!

Skoro to vypadá, jakoby sourozenecké vztahy napadla epidemie nepochopení, sobectví a závisti. Příběh paní Katky (40) je toho příkladem. Pokud takové konflikty řešit nemusíte, je vám co závidět.
Vydáno: 05.07.2017
Rodinné vztahy jsou složité
Autor: istock.com Rodinné vztahy jsou složité
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

S Mirkou, mojí starší sestrou, jsme si odmala nerozuměly a od puberty rozdílnost našich povah (ale i vizáže) byla víc než výrazná. Sestra mi záviděla vysokou, štíhlou postavu, velká prsa, výřečnost, dobré známky, spoustu přátel, a když jsem začala randit a o nápadníky neměla nouzi, její závist přerostla až v nenávist. Nikdy jsem se na Mirku nevyvyšovala, naopak mi bylo líto, že neměla přátele, nikdo ji nezval na rande a věčně vysedávala doma.

Se sestrou jsme byly jako oheň a voda

Mockrát jsem ji zvala, aby se se mnou zúčastnila různých akcí, snažila jsem se jí poradit s módou, účesem, prostě aby nevypadala (a taky se nechovala) jako „stará-mladá“. Jenže nikdy si nedala říct a v mojí snaze pomoct jí naopak viděla „machrování“. Zatímco já si užívala svobody, Mirce se v sedmadvaceti letech splnilo velké přání – přes inzerát se seznámila s Petrem, který bydlel v asi padesát kilometrů vzdáleném městě, a za rok a dva dny byla nejen vdanou paní, ale porodila i krásnou holčičku Elišku.

Zdálo se, že jsme k sobě našly cestu

Svatba i těhotenství Mirku zklidnily a zdálo se, že její zášť i závist byly pryč. Nemohla jsem se dočkat, až se stanu tetou a když ten den nastal, o pár hodin později už jsem v náruči chovala neteřinku a polykala slzy dojetí. Při odchodu mě sestra po mnoha letech chytla za ruku. „Katko, v Nymburku nikoho neznám a netuším, co tam s malou budu dělat. Budeš za mnou jezdit?“

Víc než ráda jsem to Mirce slíbila. Protože jsem měla svobodné povolání, tak abych se o víkendu u sestry vyhnula „návalu“ návštěv, nebyl pro mě problém za ní jezdit ve všední dny. A pokaždé jsem vezla tašku ovoce, dobrot, hraček a nebo oblečení pro Elišku. Proti sestře jsem na tom finančně byla mnohem lépe a dělalo mi radost jí pomáhat a neteřinku rozmazlovat.

Když jsem si koupila ojeté auto, společně strávený čas jsme si s Mirkou a Eliškou ještě víc užily a cokoli sestra potřebovala obstarat, už nebyl problém. A taky mě těšilo neteřinku hlídat. „Jen se s Petrem běžte pobavit, já se o malou postarám. A ne abyste se vrátili před půlnocí!“

Začala proti mně štvát i dcerku

Byly to krásné časy, které jsem si vychutnávala o to víc, jelikož už jsem věděla, že děti mít nemůžu. Změna v sestřině chování nastala, když jsem se seznámila s Davidem, který byl velice úspěšným podnikatelem a zahrnoval mě drahými dary. Nechlubila jsem se, ale párkrát jsem udělala „chybu“ a na návštěvu k Mirce přijela v novém oblečení nebo se mi na ruce leskl nový zlatý šperk.

V sestře se opět rozhořela závist. „Proč zrovna ty máš takový štěstí? I když děti mít nemůžeš, přesto se do tebe zamiluje takovej boháč!“ Narážka na moji neplodnost mě hodně bolela, ale přešla jsem to a abych v Mirce nebudila ještě větší zášť, na návštěvy k ní jsem nosila jen starší oblečení. A taky jsem mámě „zakázala“ o mně, ale i o Davidovi, kterého si oblíbila, před Mirkou mluvit. Elišce jsem vozila ještě víc dárečků, sestře podstrkovala peníze, nabízela hlídání, ale ona už moje snahy vnímala jako kupování si jejich přízně. „Petr nás uživí a na rozdíl od tebe značkový hadry ani zlatý cetky nepotřebuju. Takže ty prachy a dárky si odvez, o milodary nestojím! A s hlídáním mi pomůžou kamarádky.“ Nejhorší bylo, že proti mně štvala i Elišku a nemohla jsem si nevšimnout, jak se ke mně neteř chovala stále chladněji a odtažitěji.

S „náhradní“ sestrou si báječně rozumím

Když se před Mirkou máma nechtíc podřekla, že David mi koupil auto a na zásnuby jsme odletěli do Thajska (obojí jsem před sestrou zatajila), po návratu mě nepustila do bytu a mezi dveřmi mi chladně oznámila, abych navždy zmizela z jejího života a prý by jí bylo nejlíp, kdybych vůbec neexistovala!

Ohromeně jsem vyhrkla: „A co Eliška? Bude mi moc chybět a já jí taky!“ Na sestřinu odpověď nikdy nezapomenu. „Jediný, co holce bude chybět, jsou dárky! Nikdy se totiž neptala, kdy přijede teta, ale kdy přijedou dárečky. Na Elišku zapomeň a pokud s tebou cloumají mateřský pudy, kup si psa!“

O navázání kontaktu jsem se snažila dlouho, ale Mirka moje hovory nepřijímala, na desítky SMS zpráv neodepsala, a když jsem za ní přijela, neotevřela mi. Moc mě to trápilo, ale to už je minulost. S Davidem jsme se před dvanácti lety vzali a v jeho sestře Hance jsem získala nejen báječnou švagrovou, ale i „náhradní“ sestru s roztomilou „neteří“ Barborkou. Každý den si rodinnou pohodu vychutnávám a dlouho dávám za pravdu rčení, že cizí lidé jsou mnohdy lepší než vlastní.

Katka

Přečtěte si i další příběhy našich čtenářek: 

 

Každou ženu nebaví chodit do práce a dělat kariéru

Příběh Jitky (33): Jsem domácí puťka a miluju to!

Zamilovala jsem se do exmanžela. Jsem divná?

Příběh Dany (35): Zamilovala jsem se do exmanžela. Jsem divná?

Manželka a milenka kamarádky? I to je možné

Příběh Elišky: Manželka a milenka kamarádky? I to je možné

Článek je zařazen v: láska, vztahy, nenávist, rodinné vztahy, sestry, sourozenecké vztahy
Reklama