Příběhy samoživitelek OSVČ: Účetní hotelů ztratila klienty, psí salon nevydělával. Co je postavilo na nohy?

„Program Akademie pro samoživitele OSVČ jsme spustili nedávno a důvod byl jednoduchý – když někomu zaplatíme nájem, tak bude klidně spát, ale za měsíc se může dostat do stejné situace. Chtěli jsme mít program, kde budeme do lidí spíše investovat," říká ředitelka a zakladatelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková.

Akademie podle Pavlouskové pomáhá nejen těm, kteří už OSVČ jsou a kvůli Covidu se dostali do problémů, ale i těm, kteří se potřebují vymanit ze systému sociálních dávek, něco umí a chtějí se postavit na vlastní nohy. „Klientům pomůžeme zařídit, případně uhradit živnostenský list, pomůžeme i s administrativou. Hlavní částí je tříměsíční plná marketingová podpora - vytvoření webových stránek, nastavení profilů na sociálních sítích a plnění obsahem včetně reklamy," vysvětluje Pavlousková.

Aktuálně Akademie pomáhá sedmi maminkám. Jejich činnosti jsou různé. „Máme tu mzdovou účetní, lektorku angličtiny, úklid domácností, výrobu bytových doplňků, šití psích pelíšků, taneční školu nebo stříhání pejsků," vyjmenovává ředitelka Klubu svobodných matek.

Tady jsou příběhy tří maminek samoživitelek, které se do nového projektu zapojily:

Podnikala jsem jako účetní a personalistka restaurací a penzionů, ale ztratila jsem klienty, říká mzdová účetní Barbora Polášková

O akademii jsem se dozvěděla z facebookových stránek Klubu svobodných matek, byla jsem už v naprosto zoufalé situaci a Klub mě doslova neuvěřitelnou rychlostí pomohl a pomáhá dodnes. Do loňského jara jsem byla naprosto samostatná, slušně vydělávající žena, která se bez problémů postarala o svého dnes již devítiletého syna, podnikala ve svém oboru mzdové účetní a personalistky a žila spokojeným životem. Ve chvíli, kdy přišlo první nařízení Vlády a zavřelo se vše, co šlo, přišla první, zatím lehká obava o to, co bude. Stát se ještě relativně postaral kompenzačním bonusem a ošetřovným pro OSVČ. Avšak jako mzdová účetní pěti restaurací a čtyř penzionů jsem začala do úspor sahat čím dál častěji.

Ani situace v létě nepřispěla k návratu podnikání do své předpandemické situace, a tak začínalo být čím dál více tuho. Přicházel konec léta a já začala být optimistická, že na podzim bude lépe, syn půjde už do normálně do školy a já se vrátím zpět naplno hledat nové odběratele mých služeb. Ono najít nového zákazníka v oboru mzdového účetnictví není tak úplně jednoduchá a rychlá věc, jak si stát myslí. A pak to přišlo, polenem zezadu do hlavy, do zad, do nohou, rukou, prostě pád na pusu.

Koncem srpna mě srazila psychicky na kolena smrt mého tatínka a v září bylo jasné, že se děti vrací do škol jen maximálně pro bačkory a nové učebnice a moji klienti definitivně končí. A jelikož jsem účetní a počítat umím, tak jsem si rychle spočítala, že to je konec. Úspory v háji a teď co? Stát selhal absolutně po všech stránkách a já tak zjistila, že pomoc nakonec přišla od úplně cizích lidí a naprosto nezištně.

Akademie mi pomohla prvotně hlavně nadějí, pozitivitou a podporou, že všechno zvládnu. Jsem jim strašně vděčná nejen za materiální pomoc, za jejich zkušenosti a rady, ale za to, že jsou. Jsem přeci jen takové papírové povolání, a tak přesun mého oboru do online prostředí sice probíhal, ale ne zdaleka tak rychle a intenzivně, jak si dnešní doba žádá. Akademie ihned začala jednat a já nestíhám ani mrknout a už běží webové stránky, jede reklama na Facebooku, LinkedInu a co já vím kde ještě. Můj prastarý notebook, který dodělala distanční výuka mého syna, odešel do křemíkového nebe, a tak se jeho náhrady ujala Akademie. Navíc, když vám u pracovního nástroje půl dne sedí dítě, tak také moc času na práci není. Takže syn se učí přes mobil od Akademie, já pracuji na notebooku Akademie, ale víte co je hlavní? Baví mě to, mám elán a naději. Ne naději, vím, že s Akademií to dám. Co se mi líbí nejvíc? Můj tatínek mi říkal, že mi nebude dávat ryby, ale naučí mě je chytat. A o tom je celá Akademie.

Program mi pomohl s webovkami a propagací podnikání, říká Tereza Panošová, která se živí stříháním pejsků

O Akademii jsem se dozvěděla prostřednictvím Klubu svobodných matek přes Facebook. Jsem OSVČ a v této době, kdy se moje příjmy snížily o polovinu, žijeme z měsíce na měsíc. Akademie mi pomohla s vytvořením nových webových stránek a celkovou propagací na sociálních sítích mého podnikání, ale snad nejvíc tím, že mi dala nový impuls do života. Mým snem je znovu se postavit na vlastní nohy.

Přišla jsem o práci, klub mi pomohl i psychicky, říká Jana Appeltová, která nabízí úklidové služby

O práci jsem přišla v důsledku pandemie. Končila mi roční pracovní smlouva, a jelikož jsem pracovala v hotelu, který byl situací dost omezen, vedení se rozhodlo, že bude výhodnější smlouvu již neprodloužit. Momentálně nestíhám platit ani standardní poplatky, prioritou je teď nájem a jídlo. Příští měsíc budu již úplně bez příjmu. Skončila mi podpora od ÚP a žádost o příspěvek na bydlení jsem ještě ani nepodala. Životopisy jsem rozesílala už úplně všude. Absolvovala jsem pár on-line výběrových řízení a na 2 byla osobně. A ač jsem se dosud necítila jako neschopný hlupák, pomalu to na mě padá. Jediné, co mě může zachránit, je najít zákazníky, živit se jako OSVČ.

Klub mi mimo jiné pomohl financovat vybavení, abych mohla klientům nabídnout něco více. Pomáhá mi s propagací a celkově celým startem podnikání. Sama bych se v tom plácala a asi by to ani nikam nevedlo, spoustu věcí neumím, neznám. Hlavně mě to podpořilo psychicky, člověk se necítí být sám, a pokud se mi povede to rozjet, mohla bych pak i já pomoci dalším.