18. února 2026 16:21
Klára ŠimšováSarah Haváčové vadí, když někdo nechce mít děti. Myšlenky na sebevraždu ji prý urážejí
V současné době se psychické zdraví řeší mnohonásobně víc, než se mu věnovala pozornost před například dvaceti lety. Herečka Sarah Haváčová (35) má na psychické problémy, jako jsou deprese nebo sebevražedné myšlenky, svůj názor. Její negativní postoj k psychickému zdraví se však se zlou potázal.
Sarah Haváčová se věnuje herectví už od svých jedenácti let. Teprve pětatřicetiletá herečka si prošla také náročným armádním výcvikem, stala se vojačkou v záloze a je také progresivní katoličkou. Haváčová stíhá navíc jezdit pomáhat na Ukrajinu, za kariérou se však nehoní, nejvíc ze všeho si přeje být mámou.
Když odjela za covidu do Fatimy, kde uvěřila v něco vyššího, už tehdy věděla, že na ni čeká něco víc než kariéra. „Sice jsem herečka, ale nejvíc ze všeho toužím po roli mámy. I tomu Yoelovi jsem tenkrát vysvětlovala: Až třeba jednou budu mít mimino, kariéru honit nechci, tuším před sebou vyšší smysl,“ vysvětlila Haváčová v rozhovoru pro časopis Reportér.
Smysl života
Pokud by se jí prý tento smysl nenaplnil, měla by pocit, že prohrála život. Jak později v rozhovoru zmínila, ačkoliv si váží řeholnic, nemá příliš pochopení pro dobrovolný život bez dětí. „Nemyslím to zle, každý ať si žije nejlépe, jak umí, a když se cítí naplněný, je to tak správně. Mozkem všechno chápu, ale zároveň mi iracionálně vadí, že se někdo vědomě rozhodne nezplodit dítě,“ pokračovala Sarah s tím, že v tomto tématu má klapky na očích.
Čtěte také: Dvacátníci v krizi, už nejsou „nejšťastnější“. Ničí je sociální sítě a strach z budoucnosti
Do portugalské Fatimy před pěti lety odcestovala hned z několika důvodů. „Neměla jsem dobrý vztah. Taky byl covid, zavřená divadla, o to víc jsem pila a bylo mi dost zle. Tehdy jsem viděla na ulici těhotnou holku a rozplakala jsem se s tím, že já mimino mít nemůžu, přinejmenším ne teď a s aktuálním mužem po boku,“ uvedla.
Bez pochopení pro deprese
Haváčová dnes svou situaci vnímá lépe a věří, že se jednou mámou stane. Na otázku, zda byla vždy citlivá, odpověděla, že vůbec. „Takhle na veřejnosti jsem se rozplakala jedinkrát a samotnou mě to překvapilo. Hypersenzitivní rozhodně nejsem,“ odmítla razantně s tím, že jí někdo občas navrhne, zda nemá ADHD.
„Nemám ráda tohle nálepkování a zdá se mi, že dnes mají ADHD nebo podobné diagnózy skoro všichni. Podle mě jsem jenom energická, aktivní a nastavená na život,“ nechala se slyšet herečka. Životu dle svých slov vždy říká ‚ano‘ a nikdy jej neodmítá. Kámen úrazu přišel ve chvíli, kdy došlo na téma psychického zdraví.
Mohlo by vás zajímat: Krize duševního zdraví. Každý třetí deváťák trpí, chybí pomoc, hůř jsou na tom jen děti z války
Haváčová přiznala, že si už na střední škole oblíbila popíjení vína. „Sebedestruktivní tendence neznám a u jiných mě většinou rozrušují, neřkuli nas*írají. Na lidi, kteří říkají životu ‚ne‘, se nějak nedovedu naladit. Vím, asi teď působím bezcitně, ale nemám moc pochopení pro deprese a třeba myšlenky na sebevraždu mě vyloženě urážejí,“
Reakce lidí
Reakce lidí se však většinově shodly na tom, že Haváčová nemá tušení, o čem mluví. Někteří komentovali její slova tím, že sice tento pohled na deprese a mentální zdraví také zastávali, avšak jediná životní zkušenost jim změnila pohled na celý svět. A našlo se hned několik lidí, kteří na herečce nenechali nit suchou.
„Já zas nemám pochopení pro lidi, kteří se vyjadřují k duševnímu zdraví, přičemž mu evidentně vůbec nerozumí, a vyloženě mě to opravdu osobně uráží,“ napsala do komentářů slečna. „A když pomáháte na Ukrajině, taky jim říkáte, že pro jejich deprese nemáte pochopení?“ zněl dotaz jiné ženy.
Nepřehlédněte: Zimní únava, nemoci či deprese? Lékařka poradila, jak správně užívat důležitý vitamín
Umřel mi táta v roce 2012 a ze stavu, kdy jsem byl úplně v pohodě, jsem se dostal do deprese. Chodil jsem na terapie, k psychiatrovi a vyrovnával jsem se s tím několik let, měl jsem i medikaci. Proto mám pochopení pro lidi, kteří deprese mají. Není to slabost a je úplně normální se za to nestydět a nebo o tom citlivě mluvit. Tohle mě taky urazilo, Sarah, je to necitlivé,“ přidal se k reakcím mladík.
Další komentující přiznala, že dříve deprese také moc nechápala. Později je však pochopila. „Karma na mě dlouho nečekala a spadla jsem do ošklivé, táhlé poporodní deprese. Od té doby jsem velmi opatrná s jakýmkoliv prohlášením o čemkoliv, o čem sama vím ho*no. Tak jen možná zamyšlení tady pro paní, protože pýcha je hřích, co vás časem nejvíc vytrestá,“ odkazovala nakonec na víru Haváčové.
Na tváři úsměv, v duši trýzeň. Úskalím usměvavé deprese je přetvářka, vede i k sebevraždě.