13. ledna 2025 06:00
Ema BártováPřibývá žen, které nechtějí děti. Neděsí je náročnost, ale války a ekonomika
Školy a školky ve velkých městech a jejich okolí sice pořád praskají ve švech, ale porodnost v Česku začala klesat. A to výrazně. Česko se tak zařadilo k vyspělým zemím, kde tento trend panuje už roky. Nelze to však vysvětlit jednoduše tím, že lidé mají problém s plodností. Přibývá těch, kdo hlasitě mluví o tom, že děti prostě nechtějí.
Říct nahlas „já děti nechci“ bylo ještě před lety docela neobvyklé. Okolí mělo často pocit, že pokud někdo potomky nemá, tak jen proto, že se to z nějakého důvodu nedaří. Případně, že jde o rodičovství odložené a že rodinu dotyčný založí později, třeba až před čtyřicítkou.
Odkládání mateřství rozhodně trendem je, ale nikoli jediným. Tím dalším je třeba zvyšující se počet lidí, kteří děti nechtějí a nebojí se to říci nahlas. Ostatně, projevuje se to třeba v literatuře - potomky neplánuje hlavní hrdinka nové knihy od Petry Soukupové nazvané prostě Marta děti nechce, plánovanou bezdětnost hlásá i Julie z Fosilie, novely Michala Kašpárka.
Čtěte také: Velká změna pro mateřskou, otcovskou i ošetřovné. Od letošního roku jdou vyřídit on-line
Neděje se tak jen v Česku, důkazem budiž ceněná kniha Mateřství, kterou napsala Kanaďanka Sheila Heti. Autorka, která knihu napsala v době, kdy se jí blížila čtyřicítka, v ní popisuje tlak, často nevyslovený, aby měla děti, zatímco ona sama definitivně dospívá k názoru, že je mít nechce. Otázkou, zda se stát matkou nebo ne, se zabývá také kniha nazvaná lakonicky Eva, jejíž autorka Verena Kessler v příbězích několika žen rovněž řeší otázku mateřství.
Klima, hypotéky, chybějící byty
Předloni se v Česku narodilo přibližně 91 tisíc dětí, nejméně za dvaadvacet let. Loňská čísla ještě po kupě nejsou, ale už teď se ví, že porodnost nahoru nešla.
„Lidé vnímají citlivě všechny krize, které se kolem nich dějí. Bojí se do současného světa přivést potomka. Přirozený odklad dětí na pozdější věk, k němuž dochází například kvůli vysokoškolskému vzdělání nebo možnostem cestování, násobí v poslední době válka a klimatická úzkost, kterou u klientů pozorujeme stále častěji,“ uvedl lékař Pavel Otevřel, vědecký sekretář Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP. Potvrdil tak nepřímo, že potíže s plodností nejsou zdaleka jediným důvodem, proč se ženy nestávají matkami. Ostatně, klimatickou zodpovědností vysvětlovala své rozhodnutí výše zmíněná hrdinka novely Fosilie.
Mohlo by vás zajímat: Umožněme ženám s malými dětmi pracovat. Stát bez nich přichází o miliardy, tvrdí výzkum
„Mladé páry se bojí také vysokých hypoték a rostoucích cen potravin a zboží. Kvůli tomu zatím děti neplánují – chtějí jim totiž do života zajistit dobré startovací podmínky, mít vyřešené bydlení a alespoň nějaké úspory,“ doplnila ostravská IVF specialistka lékařka Kateřina Mrkvová.
Se stoupajícím věkem potenciálních rodičů stoupá i riziko, že početí nepůjde tak snadno, což páry přivádí na kliniky asistované reprodukce. Lékaři z nich se shodují v tom, že i když párům k dítěti díky medicíně pomohou, už nemívají tolik dětí, jako kdyby rodinu založili coby mladší.
Aby mateřství nebylo povinností
Bylo by zkrátka hodně zjednodušující a nepřesné říci, že ženy nemají děti proto, že si chtějí život především užívat, věnovat se tomu, co je baví a považují za důležité. Nebo že nemají děti proto, že se chtějí zaměřit jen na budování kariéry, a dítě by jim to komplikovalo.
Přečtěte si také: Mužský mozek se po narození dítěte zmenšuje, zjistili vědci. Rozhoduje i přístup k otcovství
Stručně napsané to může znít sobecky, ale v praxi to může znamenat například energii věnovanou na vybudování neziskovky pomáhající nemocným nebo náročnou vědeckou práci. Navíc nic špatného není ani na tom, kdyby se žena rozhodla skutečně věnovat rozvoji kariéry dejme tomu právničky. „Mít děti by mělo být vnímáno jako možnost, nikoli jako povinnost, kterou musí žena naplnit a bez níž nemá její život cenu,“ napsala do diskuse na sociální sítě jedna z žen, která děti nemá a nechce a čelí v tomto směru očekávání ze strany rodiny své i svého muže. Je jí osmatřicet, provozuje zahradnictví, zabývá se zahradní architekturou a nemá pocit, že by jí v životě něco scházelo.
Podle ní je načase, aby se ženy přestaly dělit na ty, které děti mají, a na ty, které se rozhodly pro život bez nich a potýkají se s nálepkou „bezdětné“.
Žádné sobectví, tohle jsou skutečné důvody
Důvody, proč čím dál víc žen dobrovolně zvažuje, proč nebudou mít děti, se dají docela přehledně shrnout. Tady je máte:
Jde o důsledek společenských změn
Dlouhé roky platilo, že ženy bez partnera měly většinou obtížný život, protože vydělávaly málo peněz na to, aby se jim dařilo dobře, musely se do velké míry spoléhat na svého partnera a mít v takové situaci děti se často zdálo jako jediné rozumné pokračování. Dnes mnoho žen vydělává více než muži a mohou tak mít život ve svých rukou, aniž by musely žít podle běžného společenského vzorce.
Biologické hodiny jako mýtus
Ačkoli mnoho lidí věří, že všechny ženy dříve nebo později pocítí nutkání mít děti, protože o tom rozhodují jakési biologické hodiny, není tomu tak. Některé ženy tento pocit nebudou mít nikdy, stejně jako jiné zatouží po dítěti už třeba ve dvaceti.
Finanční a další logistické důvody
Některé ženy mateřství zvažují, ale pokud si nejsou jisté, zda děti ano či ne, může rozhodnout zjištění, že ženy mají kvůli tomu, že jsou nějaký čas s dětmi doma a i nadále se o ně starají více, dlouhodobě nižší platy. Může je odradit i to, že je těžké sehnat školku, dostupné bydlení a tak dále. Případně mají kvůli podobným komplikacím jen jedno dítě místo plánovaného většího počtu.
Obtížné hledání partnera
Mnoho žen přistupuje velmi zodpovědně k výběru partnera, s kterým by chtěly mít děti, s věkem a vzděláním se navíc jejich nároky často stupňují. Může se tak stát, že nenaváží vztah s nikým, s kým by chtěly počít potomka.
Jako jinde v Evropě
Data Českého statistického úřadu ukazují, že v tuzemsku připadá 1,6 dítěte na jednu ženu, aby se populace obnovovala, je potřeba porodnost 2,1 dítěte na ženu. Česko není v Evropě výjimkou, málo děti se dlouhodobě rodí v jihoevropských zemích a v posledních letech například v Polsku nebo Slovinsku. Tento trend je společný všem vyspělým zemím.
Je pravda, že ještě před několika lety byla porodnost o dost vyšší, ale mimo jiné proto, že rodily silné ročníky, což už teď neplatí.
Vládu děsí duševní zdraví dětí. Roste počet sebevražd i sebepoškozování, chystá velké změny:
Zdroje: Psychology Today, Medium.com, CNN