17. srpna 2019 06:00
Martina ČerňanskáKatka (29): Ze sexu na jednu noc se vyklubala láska (snad) už napořád!
Když se naše oči poprvé ten večer setkaly, bylo nám oběma jasné, že spolu skončíme v posteli. Síla přitažlivosti totiž dokáže člověku zatemnit rozum, a když se k tomu navíc objeví láska, není co řešit. V tomto případě je totiž vysoká pravděpodobnost, že jste kápla na toho pravého. Stejně jako Katka.
Ten večer mě kamarádka vytáhla na party u nás ve městě a já si vzpomínám, že jsem na ni jít vůbec nechtěla. Ale jak to tak bývá – akce, na které se člověku nechce, bývají ty, na které nikdy nezapomene. Stejně takovou se nakonec stala i ta jedna červencová.
Seděl u baru, něco povídal svému parťákovi a zároveň pohledem klouzal po mých křivkách v lososově růžových šatech. Prvně jsem si zakázala mu sednout na lep a oční kontakt mu oplácet, ale neodolala jsem, prostě jsem si nemohla pomoct. Moje oči vyhledávaly ty jeho a moje rty jakoby při té podívané šeptaly, že neopustí tuto místnost, dokud neochutnají jeho polibky.
Procházka skončila orgasmem
Zábava se rozproudila a on si později přisedl ke mně, přiťukli jsme si na seznámení a povídali si. Měla jsem pocit, že ho znám celý život, byl tak nenucený, zábavný, šarmantní a uměl lichotit takovým způsobem, že byste mu to věřili, i kdyby to na 100% nebyla pravda. Navrhla jsem mu půlnoční procházku kolem jezera, kde se zábava konala a ano, nemohlo to skončit jinak, než že jsme se pomilovali v jeho autě na zadní sedačce jako smyslů zbavení. V ten magický okamžik prostě nebylo důležité vůbec nic, plně jsme se soustředili jeden na druhého. Jeden polibek tišil hlad po tom, co měl následovat a než jsem se stačila vzpamatovat, leželi jsme vedle sebe, přerývaně dýchali a přitom polykali štěstí na litry. Tak nějak jsem se cítila já a přesně o tom mě informovaly jeho oči, když se můj pohled setkal s jeho. Na parkovišti se strhla bitka a naše půlnoční seance tak byla násilně přerušena. Rychle jsme se oblékli a já vypadla z jeho jeepu bez toho nejnutnějšího, bez jeho telefonního čísla.
Díky za vzpomínky a za tu břízu u jezera!
Den na to jsem si tu chybu vyčítala každou minutu a říkala si, že tak skvělého chlapa by jen blázen nechal proklouznout bez možnosti ho vidět ještě jednou. Po dobu nadcházejícího měsíce jsem se účastnila všech akcí ve městě, co kdybych ho na nich náhodou potkala, ale neukázal se. A já se na nich pokaždé jenom nudila. Nikdo totiž nebyl takový, jako Daniel. Pro oživení vzpomínek jsem se rozhodla jít vyvenčit svého smetanového retrívra k jezeru, abych povzbudila příval toho, co už dávno vzal čas. I tak si to ale můj podbřišek i mé ženství pamatovaly na jedničku.
Zastavila jsem se u vzrostlé břízy a zadívala se na ni. U ní mě totiž poprvé políbil. Pak jsem ale zaostřila na něco, co mi změnilo život. Papírek se vzkazem, kde stálo: Pokud sem chodíš, abys nezapomněla stejně jako já na tu naši noc, ozvi se. Nepřemýšlela jsem, jestli je to určeno pro mě. Prostě jsem hladově a zvědavě zároveň odeslala textovku na uvedenou řadu číslic. Jeho odpověď byla všeříkající, byl to on. Protože mi popsal celé naše půlnoční rande.
Hodinu po té jsme se setkali, povídali si, smáli se a na stejném místě, ve stejném autě jsme se milovali tak, jakoby to mělo být naposledy. Pozval mě k sobě domů, uvařil ten nejlepší čokoládový puding, co jsem kdy jedla a po třech týdnech chození jsem se na jeho popud k němu nastěhovala. Když si to teď po sobě čtu, zní to jako příběh z mexické telenovely, ale tato neuvěřitelná eskapáda mi prostě otočila život vzhůru nohama.
„V prosinci se u zamrzlé hladiny jezera chceme brát, plánujeme rodinu a snad nikdy jsme nemohli být šťastnější. Z Daniela se stal nejenom skvělý milenec, ale především chlap do nepohody. Pokud je tam nahoře někdo, kdo nám toto štěstí poslal do života, chci mu touto cestou ze srdce poděkovat. Neuvěřitelné příběhy nepíšou hollywoodští scénáristé, ale sám život,“ říká zamilovaně blondýnka a v hlase jí zní láska.
Katka z jižních Čech