Nevysvětlitelné chování mužů. A nejde s tím nic dělat!
Muži mají divné vlastnosti, zvláštní názory a kuriózní chování. Změnit to nelze, je třeba si na to zvyknout. Jejich jednání bývá nelogické (i když se chlubí vytříbeným smyslem pro logiku) a nevysvětlitelné.
Nemají rádi květiny
Dívají se na ně nevraživě, nechápou, k čemu jsou dobré. Když můj tatínek míjí můj fikus, prohlíží si ho s očividnou nenávistí. Pak řekne (říká pokaždé totéž): „Blbý roští. Není to k ničemu a strašně to tady překáží. Kdyby tady nestrašil, bylo by tady místa. Ale to jsi celá ty. Taháš sem nesmysly. Pak máte mít peníze.“ Například i na růži, královnu květin, pohlížejí muži s příkrým odsudkem. Kdyby bylo na nich, vymýtí růžové záhony a na vzniklou plochu zasázejí rajčata (do kečupu), brambory (do knedlíků) a švestky (do slivovice). Do květinářství nevkročí a nám, ženám, květiny nenosí – i když je máme tak rády. Zeptáte-li se zralé ženy, kdy naposledy dostala kytici, není vyloučeno, že odpoví, že 8. března 1989 k MDŽ – v práci. To je smutné.
V divadle jsem už byl
Muži neradi chodí do divadla. Je to pro ně trest. Pravda, když ženu loví, lstivě předstírají, že je divadlo jejich koníčkem. Dokonce dokážou zajít až tak daleko, že seženou lístky! Takhle jsme byli kdysi dávno s manželem na Antigoně. Zatímco jsem bez dechu hltala dramatický děj, muž po mém boku chrápal jako kotoučová pila a diváci sedící poblíž se svíjeli smíchy. Byla to velká ostuda, ale aspoň ho to neohrozilo na životě. Zatímco v situaci, kdy podobným způsobem usnul v Národním divadle někde div ne u stropu na představení Kouzelná flétna, hrozilo, že spadne dolů a způsobí katastrofu. Následovalo další představení, kdy jsem zírala nikoli na jeviště, ale na něho. Hlídala jsem, aby zase tak strašně nechrápal. Po skončení divadelní hry si stěžoval, že ji nepochopil a že je otrávený jako šváb (hra ale nebyla nijak složitá). Když ho dnes vyzvete, aby šel do divadla, odpoví, že je to zbytečné, protože tam už byl.
Bůček se šesti
Muži příliš nedbají na své zdraví. Ne snad, že by nevěděli, co je či není zdraví prospěšné. Vědí to náhodou úplně přesně, ale je jim to srdečně fuk. Ještě mají tu drzost prohlašovat, že štíhlounká dívka, která se během večeře v restauraci jen tak porýpá v zeleninovém salátu, jim připadá daleko méně sexy než divoška, jež zhltne krvavý biftek téměř bez kousání, k němu dvojitou porci opečených brambůrků, dvě piva a lahev vína. Jenomže když si takovou přivedou domů, za nějaký čas ji opustí, protože jim bude připadat nadmíru korpulentní, a zas budou loupat očima po těch štíhlých blond vílách. Vidíte v tom logiku? Z rozhlasu, televize, internetu, časopisů a přednášek v kulturních domech museli muži aspoň matně vytušit, že bůček se zelím, obložený šesti až osmi knedlíky, zapitý čtyřmi dvanáctkami a posvěcený dvouhodinovým vydatným spánkem na gauči, je daleko méně zdraví prospěšný než kupříkladu brokolicová polévka, mrkvový salát a dvouhodinová procházka se psem. Přesto volí první možnost, vyrostou jim obrovská břicha – a ještě se jimi drze chlubí. Slovo zelenina považují za vulgarismus.
Proč se tak divně oblékají?
Určitá skupina mužů nejenže ustrnula v pubertě, ale ještě ke všemu si přeje válku. V míru jen útrpně přežívají, oblečeni v kalhotách-maskáčích, vojenské obuvi, zelených vestách s mnoha kapsičkami a originálních amerických bojových helmách, s maketami zbraní a tzv. krabičkou poslední záchrany. Přitom nežijí za zdmi ústavů, ale normálně pobíhají mezi námi. Můj tatínek se chlubil krabičkou poslední záchrany i u zubaře. Ten se ničemu nedivil, protože ji má také. Hned ji vyndal a porovnávali si je. Proč potřebuje můj tatínek tak naléhavě kompas? Na nákup do Kauflandu trefí a kromě toho jezdí felicií na chajdu a zpátky – už jedenačtyřicet let, trefí tam poslepu. Proč si pořídil vzduchovku a střílí na bažanty, když by ve skutečnosti kuřeti neublížil a dobře ví, že broky se odrážejí bažantům od těch brk na ocase, takže se jim nestane vůbec nic? Jednou chytil bažanta do ruky (zahnal ho do kouta zahrady k drátěnce) a zase ho pustil, protože si uvědomil, že by mu nedokázal zkřivit ani pírko. Trochu zvláštní válečník…
Mohlo by vás také zajímat:
-em-