Hodný muž: Proč takového ženy nechtějí?
Markétě klepe na dveře čtyřicítka a pořád je sama. Sedíme naproti sobě u kávy a probíráme jejího nového nápadníka. „Vypadá dobře, milej, vydělává, čistotnej,” vyjmenovává jeho přednosti. A pak si povzdechne: „Já to nevidím. Víš, on je takovej ten hodnej…”
Problém „hodného muže” shrnul kdysi dávno věhlasný dr. Plzák do konceptu „3S”: slušný, slabý, seriózní. Pro ženu atraktivní asi jako jízda na bicyklu místo sporťákem. Hodný muž splňuje často vše, o čem sní vaši rodiče. Je zodpovědný, konzervativní, věrný, spořivý i prozíravý. Nezapomene na vaše narozeniny, vyzvedne prádlo z čistírny, našetří na rodinnou dovolenou. Je zaměstnaný, pokojný, pomáhá s domácností. Tak v čem je problém? Chceme snad fluktuanta co prohýří výplatu a párkrát do měsíce zapomene cestu domů? Proč bývá hodný muž tak neimponující stvoření?
Padavky nechceme
Ó, mocná přírodo, kde se stala chyba? Asi nikde, zákony džungle v nás prostě přetrvávají a ani konvence nedokážou přehlušit to volání touhy po silném sexy samci. To je ten zábavný, chytrý a odvážný, kterého chtějí všechny holky v okolí. Ten, který imponuje, a když vás chytne v pase, povolí vám kolenní klouby jako želé. Jak se tohle, proboha, slučuje s bojem ženy za rovnoprávnost? Požadujeme, aby se muž podílel na chodu domácnosti, ale vidět ho, jak žehlí ručníky, nechceme. Protože až s ním večer budeme v posteli, nemusela by nás ta představa opustit a zase budeme myslet na Daniela Craiga.
Muži to s námi dnes nemají lehké. Chceme moderního partnera, tedy žádnou diktátorskou hlavu rodiny, muže empatického a vstřícného, ale přesto žádnou padavku. Musí nám imponovat a vzbuzovat přirozený respekt i sexuální touhu.
Vyvážená komunikace
Hodný chlap s námi komunikuje, to nebývá problém. Jenže jakým způsobem? Vyptává se, jak probíhá vaše migréna, jak se cítíte po náročném dni a co by mohl udělat, abyste byla ještě více šťastná? Zní to krásně, ale brzy na něj můžete začít nahlížet jako na svou kamarádku nebo gay kolegu z práce. Partnerská komunikace by měla být vyvážená a dospělá. V začátcích vztahu i smyslně dráždivá.
„Došlo to tak daleko, že jsem si ho začala nejapně dobírat, jen abych nějak nastartovala a vyprovokovala jeho mužské ego,” vypráví svou zkušenost Karla. „Nezabralo to, pokaždé se mi ještě omluvil. Musela jsem odejít, protože můj hodný partner ve mně vyvolával mé horší já.”
Vzájemný respekt
„Tonda mi projevoval tolik lásky, že jsem se na začátku cítila jako královna,” vzpomíná Lucie. „Můj první manžel byl právník a s vyznáním citu si nijak hlavu nelámal. Tonda mě naopak nosil na rukou a všechny kamarádky mi ho záviděly. Ze začátku jsem byla šťastná, ale pak mě ten neustálý přísun lásky, přezdívek a trávení společného času začal unavovat. A nakonec i štvát.” Lucie přiznává, že hodného a nesobeckého Tondu začala po čase vnímat jako přítěž. „Bylo to jako mít cvičeného psa, jehož jedinou touhou je čekat na váš povel a pohlazení.” Muž s vlastní integritou, který dokáže trávit čas sám se sebou, je nekonečně více sexy.
Humor je sexy
O tom, že humor je mocné afrodiziakum vypráví Katka: „Honza byl opravdový krasavec. Byla jsem hrozně pyšná, že se mnou randí a přehlížela jsem to, že je naprostý ťunťa. Mezi mými přáteli se nechytal, nedokázal udělat legraci, a když si někdo vystřelil ze mně, skoro se šel bít za mou čest. Jednou mezi nás někdo přivedl Karla. Vedle Honzy vypadal asi jako žabák vedle prince, ale byla s ním neskutečná zábava. Smála jsem se celý večer, až mi tekly slzy, a Karel mi nakonec připadal hrozně sexy. Do týdne jsem Honzu opustila.” Karel sice neměl “sixpack” na břiše, ale měl jiskru, která krasavci Honzovi zásadně scházela, a uměl Katku pobavit. Společný smysl pro humor je podle odborníků na vztahy jeden ze základních pilířů partnerství.
Sexuální chemie
Ohleduplný milenec je velký otazník. Jsou ženy, které přílišná romantika ve skutečnosti odrazuje a není jich málo. Něha k lásce a sexu rozhodně patří, ale pokud se neprostřídá s trochou živočišné vášně, může nakonec všechno zkazit nudou. „První sex s Jiřím byl mimořádně něžný,” vzpomíná Jitka. „Pořád se mě ptal, co chci, jak to chci, vše bylo jen o mně a mých potřebách. Byla jsem z toho u vytržení. Jenže časem se z toho stala fraška. Když jsem náhodou neměla orgasmus, hrozně se mi omlouval. Když jsem byla unavená, plakal, že ho nechci, a že se mi to s ním určitě nelíbí. Jednou mi dokonce řekl, že zhubne, abych se na něj vůbec mohla dívat. To jsem vyprskla smíchy,” líčí postelové fiasko s příliš hodným mužem Jitka. „Toužila jsem po muži, co mě prostě povalí do peřin a bez cavyků pomiluje. Jiřímu jsem dala vale, ale ještě dlouho mi psal textovky, ve kterých se mi bůhvíproč omlouval.”
Shrnuto podtrženo, nemají to příliš hodní muži u žen zrovna lehké. Svůdná mužnost jde ruku v ruce se zdravým sebevědomím, pohodovým chováním, přirozeností a trošičkou té drsné nespoutanosti, která dělá muže mužem. Protože zkrotit si hřebce je přece jen zajímavější zážitek než si osedlat shetlandského poníka, no ne?
-ku-
Mohlo by vás taky zajímat: