Příběh Lenky: Rakovina jí vzala muže, přesto se jí splnil životní sen

Žila šťastným životem po boku mnohem staršího muže. Nemohli mít děti, ale ona se s tím časem smířila. Manželství však nečekaně ukončila rakovina jejího partnera. Šestačtyřicetiletá vdova myslela, že zestárne sama, ale osud jí připravil překvapení…

Lenka vyrostla jen s matkou a v celé její rodině vlastně scházel mužský element. Právě v tom možná tkvělo její pozdější zaměření na starší pány. Ten, kterého si vzala za manžela, se narodil o šestnáct let dříve než ona. Když Milana potkala, bylo mu čtyřicet, měl vlastní firmu i dům, a okamžitě mezi nimi přelétla silná erotická jiskra. Lenka se zamilovala a dosud svobodný Milan jí doslova propadl. Netrvalo to dlouho a koupil své mladičké múze prsten s obřím diamantem. Ten jí spolu se žádostí o ruku předal během romantické dovolené ve Francii. Samozřejmě ho neodmítla.

Zanedlouho se konala velkolepá svatba a nevěsta zářila štěstím. Její matka, o pouhé tři roky starší než novomanžel, sice měla jisté pochybnosti, ale nakonec se ukázalo, že obavy byly liché: Milan nosil Lenku na rukou, hýčkal ji a miloval i zem, po níž chodila. Pomohl jí zbudovat vlastní podnik, a ona si založila soukromou účetní kancelář. Kromě toho hodně cestovali, byli pravidelnými návštěvníky kulturních akcí, a jak jejich láska, tak podnikání jen kvetly.

Drobné stíny na dokonalém obrázku

Nic však není tak nádherné, aby se nenašel aspoň malý kaz. Milan a Lenka logicky zatoužili po dětech. V posteli jim to ladilo báječně, nicméně kýžený výsledek stále nepřicházel: Lence se otěhotnět nedařilo. A tak když překročila třicítku, začala pátrat po příčinách. Oba prošli sérií testů, jejichž závěry však přinesly rozčarované zklamání. Lenka byla sice zdravá, ale Milanovy spermie zůstaly po příušnicích, které prodělal v dětství, mrtvé. Vlastního potomka nikdy zplodit nemůže.

Manželé byli zdrcení a dlouho uvažovali, zda mají adoptovat dítě z kojeneckého ústavu či dětského domova. Nakonec však tuto možnost zavrhli: měli obavy z neznámých genetických dispozic, které mohly nemile překvapit. Další šance, jak si dítě opatřit, bylo umělé oplodnění. Vášnivě o tom diskutovali, nakonec však zamítli i tuto variantu. Ani takto počaté dítě by totiž nebylo jejich vlastním… Rozhodli se smířit s tím, že zůstanou sami dva.

Život na prach

Život šel dál a Lenka s Milanem zjistili, že ho umí žít naplno a šťastně i bez dětí. Lenku sice v hloubi duše občas trápilo, že neporodí své miminko, vzešlé z upřímné lásky, ale pokaždé se jí tyhle myšlenky podařilo zaplašit. Milan jí svou laskavou pozorností dokázal nahradit mnohé, a ona ho milovala se stejnou vroucností.

Pak však přišla osudová rána. Milan kvůli vleklým žaludečním potížím navštívil lékaře, který ho zevrubně prohlédl. Znepokojil ho pacientův krevní obraz a pro jistotu navrhl podrobnější vyšetření. Výsledek ale převrátil jeho život vzhůru nohama. Verdikt totiž zněl: rakovina žaludku v pokročilém stádiu. Šok to byl obrovský, avšak Milan se nehodlal vzdát. Za vydatné podpory milované ženy procházel náročnou léčbou, nadějemi i pády.

Nakonec však Milan svůj boj prohrál. Nemoci podlehl i přesto, že dodržoval pokyny doktorů, jejichž snaha o jeho záchranu byla obdivuhodná. Zdrcená Lenka bděla u manželova lůžka do posledního výdechu. Jako ve snách zařídila pohřeb, přežila kondolence a také první týdny po odchodu milovaného muže. Teprve pak na ni dolehla těžká realita, že zůstala sama. Její životní láska byla pryč a celý svět zešedl. Nic už nebude jako dřív a ona před sebou má jen roky osamělosti.

Boj se samotou

Lence bylo čtyřicet šest a nadějí na další vztah se rovnou vzdala. Věřila, že žádný muž nemůže prázdnotu v jejím srdci zaplnit, natož nahradit Milana. Navíc očekávala, že se brzy dostaví přechod, takže i kdyby se stal zázrak a ona někoho potkala, vysněné dítě už neporodí. Budoucnost viděla v temných barvách a jediné, na co se dokázala upnout, bylo její povolání. Aby se uchránila před depresí, pracovala prakticky pořád. A zhruba po roce mohla říct, že se jí zármutek podařilo z větší části překonat.

Práce spolykala veškerý Lenčin osobní život. Považovala ji za terapii i poslání. Svou účetní firmu rozšířila a najala nové zaměstnance, nepřestávala však o klienty pečovat i sama. Jednou její kancelář navštívil mladík s plachým pohledem a naléhavou potřebou zpracovat zmatenou účetní agendu. Jmenoval se Tobiáš, živil se jako malíř a začínal slavit první větší úspěchy. Ovšem s účty a čísly si nevěděl rady. Lenka se ho ujala osobně: podle věku mohl být skoro jejím synem, což spolu s roztomilou bezradností rozhodlo.

Zajíček

Zprvu ji vůbec nenapadlo, že by se Tobiášovi mohla líbit jako žena. Naopak – taková možnost byla pro Lenku nemyslitelná. Když jí přinesl květiny, brala je jako projev vděčnosti za to, že se o jeho finanční záležitosti coby majitelka kanceláře stará osobně. Pozvání na kávu už Lenku zarazilo, ale zdvořile odmítla. Až když mladý muž přišel s tím, že by mohli jít do kina, rozsvítilo se jí. Nabídku kulantně smetla ze stolu, ale Tobiáše začala vidět jinýma očima. Ačkoli to bylo neuvěřitelné, opravdu ji chtěl dostat na rande!

Odolávala dál, ale on se ani přesto nevzdal. V den jejího svátku přinesl vlastnoručně namalovaný obraz s věnováním. Současně vyslovil přání, aby souhlasila se společnou večeří. Přestože se jí to i nadále zdálo jako holý nesmysl, složila zbraně a pozvání přijala. Nevěřila, že by z toho něco mohlo být, ale čistota Tobiášova pohledu, jeho milé chování a umělecká roztržitost nezanechaly její srdce klidným. Než se nadála, jejich schůzky se staly pravidlem.

Nečekaná láska

Postupem času se Lenčiny city přetavily z přátelských na milostné. A když pak během zimní procházky uklouzla a Tobiáš jí starostlivě pomáhal na nohy, vyústilo to ve vášnivý polibek. Přišly další intimní doteky, váhavé vyznání lásky, a konečně i společná noc…a ta byla kouzelná. Lenka dobře věděla, že sedmnáctiletý věkový rozdíl je velký, ale najednou si roky nepřipouštěla. Překypovala energií a životem.

Malý šok jí přivodilo setkání s Tobiášovou matkou. Veselá, pohledná brunetka přišla na svět o pouhé čtyři roky dřív než ona. Synův vztah ji ale ani v nejmenším nerozhodil. „Proč by to mělo být nenormální?" zamítla klidně Lenčiny rozpaky. Záleželo jí jen na Tobiášově štěstí a na předsudky nedala. Tenhle postoj Lenku odzbrojil, takže ji opustily poslední střípky váhání. Prožívala svou druhou šanci s vděčností, něžnou vzpomínkou na Milana a vědomím, že všechno je zkrátka tak, jak to má být.

Prožila s Tobiášem více než rok plný pohody, citů a lásky. Říkala si, že nic lepšího se jí přihodit nemohlo. Avšak osud se někdy umí zachovat víc než štědře: při obvyklé návštěvě gynekologa totiž přišla šokující zpráva. Lenka byla gravidní! Až dosud jí důsledná ochrana nepřišla na mysl, koneckonců čekala spíš menopauzu než otěhotnění. Avšak lékař ji ubezpečil, že je v dobré kondici a nic nebrání tomu, aby i ve vyšším věku porodila zdravé dítě. Nebude první ani poslední matkou, které se to povedlo.

Nejkrásnější dar

Skvělou novinu oznámila Tobiášovi s malými obavami. Partnerova reakce ji však ohromila a přesvědčila o jeho vroucí lásce. Upřímné projevy radosti nebraly konce, a on se potomka nemohl dočkat. Lenka v duchu děkovala Bohu za to, že jí do cesty poslal dva tak úžasné muže - byť každého z úplně jiné generace. Celé těhotenství zvládla bez potíží, až ji doktoři vyzdvihovali jako přírodní úkaz. I porod byl nekomplikovaný a mladý otec nad tříkilovým synem plakal dojetím.

Lenka odjížděla z porodnice s vytouženým uzlíčkem v náručí a milujícím mužem po boku. A říkala si, že i kdyby nakonec vztah s Tobiášem nevyšel, ona má pro koho žít. Bez ohledu na okolí, které nad nesourodým párem kroutilo hlavou, se rozhodla jít za svým štěstím. Dostalo se jí přece požehnání v podobě splnění dávného snu, tak na čem dalším vlastně záleželo?

© Markéta Harasimová

AUTORKA:

Markéta Harasimová je spisovatelka a scenáristka na volné noze. Na kontě má k dnešku dvanáct titulů ze současnosti (především romány pro ženy), připravuje filmový scénář podle vlastního námětu a také knihu pro děti, kterou plánuje ilustrovat. Autorka pravidelně vystupuje se scénickým / autorským čtením a besedami v knihovnách a dalších kulturních zařízeních. Také pořádá benefiční literárně-hudební akce (např. pro PL Kroměříž, Masarykův onkologický ústav Brno apod). Spolupracuje při nich i s dalšími umělci (herci, zpěváky).

Více o tvorbě a aktivitách na www.marketaharasimova.cz