Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama

Z deníku koučky: Dotyk jako léčebný prostředek

Jak se k různým životním situacím staví koučka s dlouholetou praxí v oblasti psychologie a psychoterapie Šárka Vávrová? Nahlédněte do jejího zápisníčku!
Vydáno: 21.11.2014
S úsměvem jde vše lépe
Autor: Robert Tichý pro časopis Moje psychologie S úsměvem jde vše lépe
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Dotyky jsou nedílnou součástí našeho života už v dětství. Jsou základní lidskou potřebou. V případě, že jich máme nedostatek, může to odnést náš psychický stav. Vnímání dotyků ve vztahu je pro některé lidi velice problematické, což může vést i k velkým problémům, pokud je jeden z partnerů nastaven na časté dotýkání.

Dotyk zachraňuje vztahy, ale také je může rozbít, pokud jeden z partnerů zná dotyky a objetí od svých rodičů a druhý to v dětství nezažil. Dotyk může být i terapeutická metoda a její nedostatek vede k psychickým problémům. Touha po dotycích nechybí pouze lidem, kteří jsou osamocení, ale i lidem žijícím ve vztahu. Dotyk v nás vyvolává pocit bezpečí, zvyšuje naši imunitu, sebedůvěru, zmírňuje deprese a úzkosti a mimo jiné i snižuje krevní tlak.

V případě, že pláče dítě, tak ho obejmeme, položíme ruku na rameno sklíčenému člověku, pohladíme plačící ženu nebo chytíme jiného člověka za ruku, abychom mu dodali odvahu. Jsou to naše vrozené instinkty, které nás vedou k našemu pocitu se druhého člověka dotknout. Při dotyku se do těla vylučuje hormon „štěstí“ oxytocin a tím se snižuje vylučování hormonu kortizolu, který souvisí se stresem. Podvědomě tak nešťastného člověka svým dotykem léčíme.

Vzpomeňme si na masáž, která je pro nás uvolňující a dost často, kromě fyzioterapeutických léčivých účinků, působí i na naši psychiku a pomáhá od depresí.

S úsměvem jde vše lépe

Z deníku koučky: Jsem ve vztahu, ale cítím se osamělá!

Často se ve své praxi setkávám s klientkami, které si stěžují, že jejich partneři se jich nedotýkají, neobjímají je a celkově se dotykům vyhýbají. Vysvětluji jim, že za to jejich partner nemůže, protože v původní rodině se jeho rodiče nejspíše nedotýkali jeden druhého, a tak ani on nezná tento model vztahu. V rodině, kde byly vztahy neosobní a rezervované, se dítě nenaučí modelu mazlení, dotyků a objetí. Přijde mu normální, že jeho projevy lásky a zájmu jsou bez vřelých dotyků nebo tyto dotyky projevuje pouze při sexuálním sblížení. V případě, že druhý partner pochází ze „srdečnější a otevřenější“ rodiny, kde se dotyky nešetřilo, cítí se pak takovýto člověk méněcenný a nemilovaný.

V tradiční psychoterapii je dotyk s klientem většinou tabu, pokud se nejedná o body-psychoterapii, která je zaměřená na kontakt klienta s terapeutem. Já ale ve své praxi objetí používám a mám s tím velmi dobré zkušenosti. Navíc jsem velice „dotykový“ člověk a neumím si svůj partnerský život bez dotyků představit.

Laura Janáčková - poradna profil foto

Poradna PhDr. Laury Janáčkové - Sex mě s manželem nebaví. Co mám dělat?

Co dalšího nám dotyky přinášejí?

• Vyvolávají pocit větší důvěry a zvyšují sebedůvěru, odbourávají strach a pomáhají člověku najít odvahu riskovat.

• Při dotyku vnímáme u člověka i jeho tělesnou teplotu prostřednictví podání ruky. Člověk, který má teplé ruce, nám přijde vřelejší, než ten, který má studené ruce.

• V neverbální komunikaci je i letmý dotyk známkou toho, že tomuto člověku vyhovíme více než někomu, kdo je odtažitější.

• Muži, kteří se žen ve vztahu více dotýkají, mají větší pravděpodobnost toho, že jim žena více vyhoví a vyjde vstříc.

 

Co s tím, pokud je ve vztahu jeden partner zaměřen na dotyky a druhý na to nereflektuje?

Důležité je promluvit si s partnerem a vysvětlit mu svůj postoj a touhu po dotycích. Vše vyřešit v klidu bez výčitek a snažit se pochopit i postoj druhého partnera, který zná dotyky v rodině třeba pouze ze společných návštěv při oslavě narozenin. Postupně se snažit partnera naučit se dotýkat a to po malých dávkách. Je to stejné, jako když učíte druhého člověka jazyk, s kterým se setkal jen minimálně. Musíte ho postupně s tímto jazykem seznamovat, až se ho naučí. Návyk dotýkat se druhého člověka trvá nějaký čas a chce to především velkou dávku trpělivosti. Postupujte po malých krůčcích, kde nejdříve sami druhého člověka pohlaďte a vezměte jeho ruku a pohlaďte sami sebe. Nebo každý den partnera obejměte. Každým dnem přidávejte víc a víc dotyků a zahoďte EGO a pocit, že se o něco doprošujete, protože učíte svého partnera novým návykům a nějaký čas trvá, než se dotyk stane nedílnou součásti jednání člověka. Myslete na to, že váš partner má vypěstovaný jiný návyk, a to je neosobní vztah, kde se druhého člověka nedotýká. A to vy musíte svojí trpělivostí změnit. V případě, že vám na partnerovi záleží, tak je úspěch zaručen a za nějaký čas se budete radovat ze společných dotyků, mazlení a objímání.

 

Vážení, dotyky jsou pro nás léčebné a uvolňují emoce, mírní bolest a přinášejí pocit štěstí. Je škoda se přestat dotýkat a dávat tak druhému najevo svoji náklonnost. Bez dotyků se neobejdeme a každý touží po dotyku i přesto, že ho rodiče nenaučili dotýkat se a vztahy v rodině byly neosobní. Nešetřete tedy dotyky a objímejte se vždy, když máte tu možnost. Uvědomte si, že tím druhému nepřinášíte jen pocit, že je pro vás důležitý, ale děláte i něco pro jeho zdraví. Věřte, že dotyky jsou silně návykové.

 

Přeji vám mnoho společných dotyků a pohlazení a společně prožívané radosti.

Vaše Šárka

Šárka Vávrová Foto: Robert Tichý pro časopis Moje psychologie

Šárka Vávrová, Foto: Robert Tichý pro časopis Moje psychologie

 

 

 

 

 

 

Reklama