Munzar se kvůli roli učil foukat sklo
Luděk Munzar oslavil letos v březnu osmdesátiny, a má tedy pádný důvod ohlížet se. Za svou kariéru si zahrál mnoho krásných postav v Národním divadle, ve filmu i v televizi. Hlavní hrdina seriálu Synové a dcery Jakuba skláře patří k těm nejlepším.
Jak na něj vzpomíná? „K seriálu jsem se dostal docela zajímavým způsobem. Jednou jsme točili na Kavčích horách takzvaného hereckého silvestra. Jaroslav Dietl seděl se ženou vedle nás a najednou řekl: ,Luďku, pro tebe jsem vlastně ještě nic pořádného nenapsal. Co říkáš?’ Netušil jsem, že už na mě myslí – no a nakonec to tak báječně vyšlo.“
Kvůli roli se tehdy pět měsíců učil sklářským dovednostem, aby na obrazovce působil věrohodně. Podařilo se mu zvládnout jednodušší tvary. Když šlo o složitější práci, přijeli skláři z Harrachova, kteří se v té době zabývali výrobou obdobných pohárků, jaké se vyráběly v seriálu. O to víc herce mrzelo, když se seriál po roce 1989 dlouho v televizi nereprízoval.
Vše o seriálu Synové a dcery Jakuba skláře najdete ZDE
Herečka Jana Hlaváčová to i za svého muže vystihla přesně: „Hodnota seriálu byla v tom, že ukázal rodinu, kterou otec drží pohromadě i přes obrovské rozdíly v charakterech a politickém směřování. To je přece aktuální vždycky. Někdo vlivný ovšem kdysi prohlásil, že Jakub sklář je propagace komunismu, a tak se ho nikdo dlouho neodvážil pustit na obrazovku. Komunisti tam byli celkem tři. Jeden hajzl, který kolaboroval s nacisty, druhý totálně neschopný funkcionář na národním výboru a třetí byl slušný a toho zavřeli. Hrál ho Radek Brzobohatý. Kde je tu tedy, prosím vás, propagace komunismu?"
Víte, jak přišel Jakub Cirkl ke svému jménu?
Podle Jiřího Rückla, prezidenta nižborské sklárny, se scenárista Jaroslav Dietl znal s jeho tatínkem a v prvních dílech seriálu do značné míry vycházel z počátků sklářské tradice v jejich rodině. Takže jméno Cirkl vzniklo jen mírnou úpravou původního Rückl, u nějž existuje v některých notářských záznamech i varianta Rikl.
Proč „přidělil“ Jaroslav Dietl Jakubu Cirklovi zrovna sedm dětí?
Shodou okolností si v té době sepsal postavy, které se mu už léta toulaly hlavou, konkrétní lidské příběhy, které poznal ve svém dětství a mládí. Jejich osudy ho přitahovaly, ale nikam se mu nehodily. Když je spočítal, bylo jich sedm. A tak ho napadlo, že by to všechno mohly být děti Jakuba skláře.
(kov)