Velikonoční pondělí: Koleda, hry o vajíčka i nenápadné vyznání lásky
Velikonoční pondělí navazuje na Boží hod velikonoční a stejně jako on oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, tedy vítězství života nad smrtí. Na rozdíl od neděle, která je spíše slavnostní a klidná, je pondělí spojeno hlavně s lidovými tradicemi, veselím a koledováním. Mnohé z těchto zvyků se dodržují dodnes, i když často v trochu pozměněné podobě.
Pomlázka jako symbol zdraví a mládí
Neodmyslitelnou součástí Velikonočního pondělí je pomlázka, někdy označovaná také jako šupačka. Ta se tradičně pletla z čerstvých vrbových proutků a měla symbolizovat sílu, pružnost a nový život. Chlapci s pomlázkou obcházeli dívky a symbolicky je vyšlehali. Podle tradice jim tím měli zajistit zdraví, svěžest a mládí po celý rok. První dívka, kterou chlapec navštívil, bývala považována za jeho vyvolenou. Za odměnu dívky vázaly na pomlázku barevné stužky a chlapci mezi sebou často soupeřili, kdo jich nasbírá nejvíc. Koledníci navíc dostávali i výslužku v podobě malovaných vajec, sladkostí nebo skleničky pálenky.
Koleda, která trvala celý den
Dříve se koledovalo od rána až do půlnoci. Postupem času se ale tato tradice zkrátila a dnes se koledníci vydávají na obchůzky většinou jen do poledne. Zajímavostí je, že šlehání pomlázkou se netýkalo pouze žen. V minulosti se pro zdraví šlehali také muži a dokonce i hospodářská zvířata, aby byla silná a plná energie. Odpoledne patřilo dětem, které hrály nejrůznější hry o vajíčka. Večer zase mladým, kteří se vydávali k muzice.
Barva vajec má svůj význam
K Velikonocům patří také zdobená vajíčka, která koledníci dostávají jako odměnu. Vejce jsou symbolem plodnosti a nového života, a proto mají v jarních tradicích výjimečné místo. Každá barva měla svůj význam. Žlutá představovala slunce a jeho teplo, zelená symbolizovala přírodu a rašící trávu a červená připomínala krev.
Mohlo by vás zajímat: Proč Jidáš ve skutečnosti zradil Ježíše? Nejslavnější udání se mohlo odehrát úplně jinak
Polévání vodou pro zdraví
Dalším typickým zvykem bylo polévání vodou. V některých krajích polévali chlapci dívky, jinde se role obracely a dívky oplácely chlapcům, často odpoledne nebo až následující den. Dříve mělo polévání vodou mnohem silnější podobu, dívky se někdy házely přímo do potoka. Věřilo se, že studená voda zajistí pevné zdraví a vitalitu. Studené vodě se nevyhnula ani hospodářská zvířata, která měla díky tomu zůstat silná a odolná. Dnes se tento zvyk zmírnil a často ho nahrazuje symbolické polévání vodou nebo parfémem.
Co nesmí chybět na velikonočním stole?
Velikonoční pondělí bylo vždy spojeno i s bohatou hostinou. Po skončení půstu se na stole objevovalo maso, nejčastěji jehněčí. V minulosti byl symbolem tohoto dne beran, který představoval člena Božího stáda. Protože si ale skutečné maso nemohl dovolit každý, začal se péct beránek ze sladkého těsta. Tento zvyk se zachoval dodnes a sladký beránek patří k nejznámějším velikonočním pokrmům.
Neuniklo vám? Znamení, která budou mít o Velikonocích největší štěstí: Hvězdy přejí Beranům
Kromě něj se podával domácí chléb, paštiky a samozřejmě mazanec. Ten se připravoval už od neděle, kdy se zadělávalo těsto. Dříve ale nevypadal tak, jak ho známe dnes, nebyl sladký, připravoval se z vajec a sýra. Sladká varianta s medem a bílou moukou se objevila až později. Součástí velikonočního pečení byly také jidáše z kynutého těsta, které měly tvar válečku připomínajícího provaz, odkaz na Jidášovu zradu.
Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), Jarní tradinář: Od ledna do června (Martina Boledovičová, Martina Viktorie Kopecká)
Jaké budou Velikonoce podle karet?