Alkohol často a po troškách, nebo občas a po litrech. Které popíjení je horší?

Sklenička vína nebo pivo k obědu je už normální a nikdo se nad tím nepozastaví. Jenže co když si je dáte každý den? A je to vlastně horší, než když přes týden nepijete nic, ale o víkendu to pořádně rozjedete?

„Mám malé dítě, takže nemůžu chodit ven často a popravdě – ani moc nechci. Nicméně občas se doma napijeme s manželem, ovšem je to maximálně dvakrát týdně a nikdy nevypiju více než dvě skleničky červeného vína,“ říká 37letá Andrea. „Samozřejmě jsem dřív, hlavně během studií, občas pila tak, až jsem toho druhý den litovala, ale to už je dávno pryč. Teď si více cením svého zdraví a navíc nemám čas bojovat s kocovinou, musím se starat o rodinu a pracovat,“ dodává.

Řekli byste, že na takto minimalistickém pití alkoholu nemůže být nic špatného? Kardiologové by možná měli radost, tyto dávky alkoholu skutečně mohou i snižovat riziko onemocnění srdce, ale i tak se nějaká negativa najdou. „Zmiňované čtyři deci vína za večer se mohou odbourávat až čtyři hodiny a zhoršovat tak kvalitu spánku,“ říká primář mužského oddělení závislostí Psychiatrické léčebny v Praze-Bohnicích Karel Nešpor. „U žen navíc 0,2 litru vína zvyšuje riziko rakoviny prsu. Riziko roste úměrně dávce,“ doplňuje psychiatr.

Pravidelný piják

V porovnání s jinými způsoby popíjení je však tato střídmost jednoznačně nejlepší. „Pravidelné pití alkoholu každý den zatěžuje hlavně játra. Nemají žádný oddechový čas a zvyšuje se riziko nádorů i v dalších lokalitách,“ vysvětluje Nešpor.

Závislých na alkoholu jsou přitom v Česku statisíce. Statistiky mluví až o 700 tisících lidech. Jednou z nich je i 51letá Hana. „Poprvé jsem alkohol ochutnala někdy v pubertě, ale až tak do dvaceti jsem rozhodně nepila nějak pravidelně. Tehdy jsem ale začala chodit s mým bývalým mužem a ten mě bral s sebou na tenis, kde jsme si pokaždé dali po tréninku drink. A po pár letech už jsme chodili jen na to pití... Muž po letech odešel a mně zbyly jen ty drinky. Když mám špatnou náladu nebo se třeba nudím, naliju si. Samozřejmě jsou období, kdy vůbec nepiju, ale většinou to vydržím jen krátce a zase do toho spadnu a popíjím každý den,“ vypráví.

Hana by každopádně měla vyhledat pomoc, protože si zadělává na velký problém – mohou ji potkat chronická onemocnění, která mohou vést až ke smrti. Alkohol způsobuje nejen cirhózu jater, ale i duševní poruchy nebo rakovinu ústní dutiny. A protože je kalorický, způsobuje také obezitu.

Nárazové popíjení

A co když přes týden nevypijete ani kapku, ale sobotu co sobotu strávíte celý večer a noc v baru? „Alkohol je pro mě součástí zábavy. Díky pár skleničkám šampaňského se dokážu bavit celou noc. Nechci se primárně opít, jen se dostat do nálady, ale přiznávám, že občas mi to ujede a nepřestanu včas. Pak to končí velkou kocovinou, ze které se vzpamatovávám celý víkend a zvládnu ji jen díky lékům na bolest. Ovšem pokud mám jít druhý den do práce, zásadně nepiju, to si jako obchodní zástupkyně nemůžu dovolit,“ říká Simona (38).

Ani z tohoto způsobu popíjení lékaři nejsou vůbec nadšení. „Nárazové pití vysokých dávek je nebezpečné zejména pro mozek a je spojeno s řadou nebezpečí včetně cévní mozkové příhody, krvácení do trávicí trubice a srdečního selhání,“ uvádí Karel Nešpor. Kromě toho může takové pití způsobit poškození jater, vedlejším efektem je také snížená účinnost některých léků a jiné, třeba paracetamol, se stanou nebezpečnými. Pacienti s nemocnými játry by neměli užívat více než čtyři tablety s paracetamolem během 24 hodin, jenže kdo to v případě kocoviny dodrží?

Bezpečná dávka?

Někdo nedá dopustit na ranní štamprli, jiný spoléhá na léčebný efekt červeného vína. Ale má opravdu alkohol nějaký pozitivní efekt? A hlavně, existuje nějaké bezpečné množství? „Současné prameny Světové zdravotnické organizace žádné bezpečné množství neuvádějí, protože je příliš mnoho lidí, pro které je bezpečným množstvím nula. Podle starších údajů představuje pro zdravého dospělého člověka ještě bezpečné množství asi 20 gramů stoprocentního alkoholu za den,“ uvádí psychiatr Nešpor. Takové množství odpovídá asi půl litru 12° piva, 2 deci přírodního vína nebo jednomu panáku kořalky.

„Neznamená to, že každý, kdo pije více, musí onemocnět nebo mít problémy. Znamená to, že každý, kdo pije více, nějaké problémy riskuje. Závislost na alkoholu je pouze jedním z mnoha takových problémů. K dalším patří onemocnění vnitřních orgánů, úrazy, pracovní problémy a podobně,“ dodává odborník s tím, že pokud malé dávky alkoholu skutečně nějaký pozitivní efekt, například na kardiovaskulární soustavu, mají, jsou více než vyváženy rizikem rozvoje závislosti. „Riziko dopravní nehody zvýší už zmíněné 0,2 litru vína nebo půl litru běžného piva,“ uzavírá Nešpor.

A kdo by se měl pití zcela zříct?

• Závislí na alkoholu.
• Nemocní s chorobami, které alkohol zhoršuje (nemoci jater, epilepsie, onemocnění slinivky břišní atd.).
• Ti, kdo jsou léčeni léky, které vstupují do interakcí s alkoholem.
• Pracovníci, kteří se věnují rizikovým činnostem (výkonnost se podstatně zhoršuje i při kocovině).
• Osoby se zhoršeným sebeovládáním a sklony k násilí.
• Těhotné a kojící ženy i ženy, které těhotenství nevylučují.
• Děti a dospívající. Otravy u nich nastávají i po malých dávkách, závislost se rozvíjí rychle, existuje vyšší riziko poškození mozku, jsou častější problémy s ilegálními drogami atd.
• Závislí na nealkoholových drogách. Předejde se tak možnému přesmyku závislosti z ilegální drogy na alkohol.
• Patologičtí hráči, protože alkohol zhoršuje jejich sebeovládání.
• Dospělé děti závislých rodičů a další osoby se zvýšeným rizikem rozvoje závislosti.

Autor: Anna Dvořáková