Vyvracíme mýty o zdraví: Játra nebolí, ani když nejsou v pořádku

Mýtus č. 1 – problémy s játry mají jenom těžcí alkoholici

Omyl. Je sice jisté, že nadměrné a dlouhodobé pití (hlavně lihovin) játra nevratně ničí, ale není to ani zdaleka jediný důvod jejich disfunkcí. Těch je spousta, i banálních. Stačí, když „obyčejné“ žlučníkové kameny zamezí odtoku žluči do střev, vliv mohou mít i některé další choroby. Stejně jako alkohol škodí nadužívání léků, hlavně na bázi paracetamolu. Ve starším věku běžně dochází ke ztučnění jater, na ně ale obvykle stačí změna životosprávy. S tím často souvisí obezita. U poruch jater může jít o vedlejší projev cukrovky. Běžně také problémy s játry souvisí s nákazou infekční hepatitidou, obvykle typem A (termín žloutenka je nepřesný, je to jen symptom, který člověk mít může ale nemusí, navíc tato barva doprovází mnohdy i choroby žlučníku a slinivky).

Mýtus č. 2 – dokud nebolí, jsou v pořádku

Podle toho se opravdu řídit nedá. Nebolí totiž skoro nikdy. Prostě v nich nejsou nervová zakončení, která by to umožnila. Výjimečně může dojít někdy až k bolesti pod pravým žeberním obloukem, ale jen za určitých okolností, třeba při náhlém zvětšení jejich objemu, k rychlému rozepínání vazivového pouzdra, což vede k neurčitému tlaku a nelibým pocitům. Že o játrech většinu života nevíme (a když máme štěstí, až do jeho konce) automaticky neznamená, že musí být v pořádku a nemusíme se jimi zabývat. Když totiž začnou dělat potíže, a takové, že jsou nepřehlédnutelné, může být pozdě. V rámci preventivních prohlídek se dají dílčí problémy snadno odhalit díky jednoduchému vyšetření krve, kdy jsou některé jejich hodnoty zvýšeny. Obvykle na to stačí úprava jídelníčku a vynechání nebo alespoň omezení alkoholu.

Mýtus č. 3 – játra vyžadují pravidelnou očistu

Podvod! Neexistuje jediný vědecký důkaz, že by půst, potravní doplňky, jakékoli byliny, rostliny, zlepšily stav a funkce jater. Jde pouze o snadný výdělek založený na balamucení lidí a šíření lživých fám. Je to podobný trend jako s detoxikací a podobnými šarlatánskými nesmysly. Velice populární a podle výrobců maximálně účinný je například výtažek z bylinky ostropestřec mariánský. Proto ho vědci ze dvou oborů (medicíny a chemie) podrobili pečlivému zkoumání. Jeho dlouhodobé užívání u těch, co měli problémy s játry, nevykázalo žádné převratné účinky, které by se nedaly přičíst placebo efektu. Jediné, co bylo pozitivní, že se u něj neprokázala žádná škodlivost, takže pokud si někdo myslí, že mu pomáhá, může ho vesele užívat. Játrům prospěšné doplňky stravy prostě neexistují. Když je moc zatěžujeme, nejásají, ale poradí si, s výjimkou pravidelného a přehnaného množství lihovin. Mají totiž nadprůměrnou schopnost regenerace.

Mýtus č. 4 – diety játrům pomáhají

Pokud bychom hledali něco, co je nadměrně zatěžuje, na předním místě budou právě různé diety. Hlavně ty, co mají rychlý efekt na hubnutí. Problém pro ně představuje vynechávání základních látek, jakými jsou bílkoviny, cukry nebo tuky, kvůli tomu žlučník nedostává dostatek podnětů a je proto nepravidelně vyprazdňován. To může vést k tvorbě žlučových kamenů. Vzniklá nerovnováha může poškodit i mnohé další orgány. Škodí i bylinné čaje (!), třeba kopřivový, pokud se konzumují déle, než se správně mají užívat. Látky, které se v bylinách nacházejí, se odbourávají v játrech a jejich nadměrné množství jim může ublížit. Odborníci na přírodní produkty doporučují, abychom jeden druh bylinného čaje nikdy nepili déle než dva týdny!

Mýtus č. 5 – zvětšená játra ničemu nevadí

Vadí, jen to člověk nepozná. Ona totiž nijak nesignalizují, že je něco v nepořádku, třeba tím, že když se zvětší, začínají „tlačit" na další orgány. Příčiny zvětšení jater jsou různé a je jich hodně, včetně běžných virových onemocnění. Za zvětšenými játry může být i nebezpečná mononukleóza. Ta se objevuje hlavně u dětí a mladistvých. Typická je celková únava spojená s oslabením imunity, bolest v krku, horečky, zvětšené uzliny, zvětšená játra a další. Léčba je velmi složitá a trvá i několik týdnů. Problém je, že bývá dost často zaměněna s angínou a odhalena až ve chvíli, kdy může být pozdě. Největší nebezpečí přestavuje už výše zmíněná hepatitida. Rizika představují rovněž nekvalitní tetovací a piercingová studia. Podle odhadu jsou či byly takto infikovány na světě dvě miliardy lidí!

Mýtus č. 6 – poruchy jater nejsou dědičné

Právě, že jsou. Nejčastějším genetickým onemocněním jater je hemochromatóza. Tu způsobuje nadměrné ukládání železa a je obvykle diagnostikována až u dospělých. Ovšem existuje řada zděděných nemocí jater, které postihují i děti. Příčiny obvykle spočívají v absenci enzymu nebo bílkoviny, což vede k poškození jater ukládáním materiálu (například galaktosémie, absence enzymu pro mléčný cukr vedoucí k akumulaci tohoto cukru; nebo Wilsonova nemoc, kde dochází k akumulaci mědi v játrech). U novorozenců může poškození jater vyvolat i jiný defekt (například biliární atrézii, kde chybí žlučové cesty nebo jsou příliš malé).

Mýtus č. 7 – u nás je kvůli alkoholu větší výskyt rakoviny jater

Není tomu tak. Výsledky odpovídají průměru většiny ostatních zemí. Navíc u nás stále „kraluje" pivo, v poslední době „pronásledované" vínem, ve kterých se nevyskytuje takové množství alkoholu (10 až 15 % ve víně, v pivu asi polovina). Nejvíc játra ničí destiláty, zvlášť, pokud se konzumují nalačno. Obsahují obvykle 40 % i víc škodlivého ethanolu ve formě lihu. Tím postupně vzniká obávaná cirhóza, chronické onemocnění jater, při kterém je normální tkáň nahrazována vazivem a uzly, což omezuje průtok krve játry i další funkce. Pokud je odhalena včas, je úspěšná léčba možná. Bohužel ve většině případů se na ni přijde pozdě. Navíc obdobné příznaky (zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání, zácpa, snížené libido, hubnutí bez příčiny, u žen přerušení menstruace) má řada jiných chorob.

Mýtus č. 8 – karcinom jater vede nevyhnutelně k smrti

Nemusí to tak být. Záleží na tom, v jakém je stadiu a také na zdravotním stavu pacienta a jeho ochotě přijmout řadu nepopulárních opatření. I proto je u pohovoru přítomen psycholog. Pokud pacient uvede, že nebude navždy schopen skončit se závislostí na alkoholu, což je základní předpoklad úspěšné léčby, jediné, co lze, je nechat ho odejít. Jinak jsou lékaři schopni nahradit funkce jater různými technologiemi, včetně transplantace. Pro množství pacientů to znamená šanci na kvalitní, třeba i dlouhý život. Je bohužel ale nutné vzít v úvahu fatální nedostatek orgánů. Játra totiž nelze získat dárcovstvím, bez nich se žít nedá, takže jediné, co přichází v úvahu, je jejich použití od umírajících lidí. Moderní výzkum se snaží najít nové metody, jak využít alespoň část od živých, ale zatím se to daří jen pomalu. Ale už dnes existují možnosti, jak nahradit alespoň část funkcí jater moderními technologiemi.

Jan Janula